


Dvě pandy obří dorazily z Číny do zoo v Atlantě na palubě speciálního Boeingu 777 přezdívaného FedEx Panda Express. Pching Pching a Fu Šuang teď čeká zhruba měsíc v karanténě. Poté se stanou hlavními hvězdami zoo a zůstanou v Atlantě celých deset let.

Pro zoo v Atlantě nejde jen o návrat oblíbených medvídků. Příjezd pand je zároveň jedním z mála konkrétních výsledků zářijové státní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Spojených státech. Si jejich návrat oznámil během návštěvy a označil pandy za „vyslance přátelství“ mezi Čínou a USA.
Právě pandy mají v čínsko-amerických vztazích mimořádné postavení. Takzvaná pandí diplomacie sahá do roku 1972, kdy tehdejší americký prezident Richard Nixon navázal diplomatické vztahy s Čínou. Peking od té doby zapůjčuje pandy zahraničním zoologickým zahradám jako symbol přátelských vztahů.

Čína si přitom ponechává vlastnictví všech pand zapůjčených do zahraničí. Platí to i pro jejich mláďata narozená mimo Čínu, která se později vracejí do země.
Si Ťin-pching program označil za příklad „přátelství mezi Číňany a Američany“.
Pandy se přitom v zahraničí neobjevují náhodně. Jejich zapůjčování je součástí mezistátních dohod a v době zhoršení vztahů může docházet k jejich návratu do Číny.
Novými obyvateli Atlanty jsou samec Pching Pching a samice Fu Šuang, oba narození v roce 2020. Vyrůstali ve výzkumné základně pro chov obřích pand v čínském Čcheng-tu.
Pching Pching se narodil 17. března 2020. Jeho jméno znamená „požehnání pro hladký a zdravý život“. Fu Šuang přišla na svět 18. října téhož roku a její jméno se překládá jako „štěstí“.

Na rozdíl od běžného příletu zoologických zvířat se jejich cesta neobešla bez speciálního letadla. Do Atlanty přicestovaly na palubě Boeingu 777 s pandím logem. Náklady na přepravu podle zoo uhradila společnost FedEx.

„Je to vzrušující den pro Zoo Atlanta a historický okamžik pro město Atlantu, stát Georgia i celé okolí,“ uvedl ředitel zoo v Atlantě Raymond King pro agenturu Reuters.

Na jejich první setkání s návštěvníky si ale lidé ještě počkají. Pandy nyní zůstávají přibližně měsíc v karanténě v novém pandím komplexu. „Pching Pching a Fu Šuang jsou nyní v zázemí, kde podstupují běžnou karanténu, takže je zatím návštěvníci neuvidí,“ uvedla zoo.
Nová dvojice bude patřit k několika desítkám pand, které Čína zapůjčila do zahraničí. Podle údajů uvedených agenturou AFP nyní mimo pevninskou Čínu žije 56 pand velkých.
Nejvíce jich je ve Spojených státech a Hongkongu, po šesti. Následuje Jižní Korea s pěti a Německo a Macao se čtyřmi.

Ve Spojených státech jsou nyní pandy kromě Atlanty také v Národní zoo ve Washingtonu a v zoologické zahradě v San Diegu. Atlanta přitom s pandami zkušenosti má. Zoo je chovala už od roku 1999 do roku 2024. Pár Lun Lun a Jang Jang zde přivedl na svět sedm mláďat, včetně dvou párů dvojčat. V říjnu 2024 se oba vrátili do Číny.
Nyní se pandí příběh v Atlantě píše znovu. Tentokrát má Pching Pching a Fu Šuang podle nové dohody o ochraně přírody zůstat ve městě deset let.
Obří panda už dnes nepatří mezi kriticky ohrožené druhy. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ji v roce 2016 překlasifikoval z ohroženého na zranitelný druh. Ve volné přírodě podle odhadů IUCN žije téměř 1900 pand, převážně v chráněných čínských přírodních rezervacích.

Atlanta tak nedostala jen dvě nové atrakce. Pching Pching a Fu Šuang jsou zároveň další kapitolou dlouhé historie, v níž se ochrana pand, zoologické zahrady a čínská diplomacie potkávají v jednom pozoruhodném zvířecím příběhu.