Čína je semeniště virů. Pokud se nezmění, přijdou další epidemie, varuje virolog

Martin Novák Martin Novák
21. 5. 2020 5:30
Jihovýchodní Čína je tradičně místem s velkým výskytem koronavirů, a pokud se v zemi nezlepší hygienické podmínky prodeje zvířat a veterinární dohled, přijdou další problémy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká evoluční virolog Jiří Černý, který působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
Unikl koronavirus z čínské laboratoře? Mnozí virologové a epidemiologové to považují za nepravděpodobné.
Unikl koronavirus z čínské laboratoře? Mnozí virologové a epidemiologové to považují za nepravděpodobné. | Foto: Reuters

Přední čínský epidemiolog Čung Nan-šan nedávno v rozhovoru pro agenturu Reuters přiznal, že čínským lékařům trvalo příliš dlouho, než pochopili, že se koronavirus přenáší z člověka na člověka. Byl to tedy hlavní problém v krocích Číny na přelomu roku?

Čína už během prosince měla mnoho nakažených lidí. Pokud je nějakým způsobem trasovali a vyšetřovali, muselo jim být zřejmé, že ne všichni měli kontakty se zvířaty a že se virus musí šířit z člověka na člověka. V tom nebyl hlavní problém a největší chyba.

Co je tedy příčinou toho, že se koronavirus dostal do světa a způsobil globální pandemii?

Čínské úřady udělaly chybu hlavně v tom, že ze začátku zatajovaly samotnou existenci epidemie. V Číně několik lékařů upozorňovalo, že mají pacienty se závažnými dýchacími problémy. Nejznámější je případ doktora Li Ve-lianga. Namísto toho, aby to místní orgány řešily, navštívila je policie a donutila je podepsat prohlášení, že to odvolávají. To je to největší zlo, ta největší chyba, které se dopustily.

Došlo tedy čínským úřadům příliš pozdě, že situace je kritická?

Ano, tak tomu pravděpodobně bylo. Blokáda Wu-chanu začala 23. ledna, mezitím ale uběhl skoro celý měsíc od chvíle, kdy epidemii Čína oficiálně přiznala, a ještě jeden měsíc - prosinec 2019 - kdy situaci zajatovali. Předtím se k tomu režim nevyjadřoval a zakazoval všem se k tomu vyjadřovat. Čili šlo o jasnou tendenci problém skrývat. Výsledkem byl nevídaný rozjezd epidemie.

Nechci říkat, že všechno je chyba Číňanů, protože virus by se asi do světa dostal tak jako tak, ale svět ztratil řekněme měsíc času, kdy se mohli všichni připravit. Dnes víme, že opatření, o kterých politici rozhodli, byla velmi bolestná. Bez znalosti toho, k čemu může vést nekontrolované šíření viru, je samozřejmě otázkou, zda bychom takové kroky přijali dřív. Už jenom to, že Čína informace tajila, byl velký problém. Číně je přitom dlouhodobě vytýkáno, že nesdílí epidemiologické informace, vyskytují se tam například různé viry chřipek a Číňané je nejsou ochotni poskytovat zahraničním laboratořím na další výzkum. Současná epidemie koronaviru není jediným a prvním případem.

A teorie, že virus unikl z laboratoře ve Wu-chanu?

Jestli našli nějaký virus v přírodě, pomnožili si ho v laboratoři a tam se někdo nakazil a roznesl to dál, se velmi těžko zjistí. Řekl bych, že únik z laboratoře nelze vyloučit, ale považuji to za málo pravděpodobné. Zjistit by to mohla nějaká nezávislá vyšetřovací komise, protože každý vědec, který pracuje v takové laboratoři, si vede nějaké laboratorní deníky. Nevím ale, zda na čínské straně bude k něčemu takovému vůle.

Podle mého názoru je ale vyloučeno, že v případě tohoto koronaviru došlo k nějakým genetickým manipulacím. Více věřím, že virus opravdu vznikl přírodní cestou na wuchanském tržišti. Ale ať už to byla laboratoř, nebo tržiště, zásadní je zkrátka ten fakt, že epidemii Číňané dlouho tajili.

Je nějaké vysvětlení, proč se to stalo právě ve Wu-chanu?

Wu-chan je v centrální Číně, teoreticky by pravděpodobnějším místem na rozšíření epidemie byla oblast více na jihu. Provincie Kuang-tung, kde před dvěma desetiletími vznikla epidemie SARS. Je to region, kde se - řekl bych - intenzivně setkávají lidé s divokými zvířaty, kteří jsou původci takových virů. V tomto případě s netopýry. Miliony, desítky milionů zvířat ročně jsou tam prodány ke konzumaci nebo k využití v tradiční čínské medicíně. To je ten region, kde tradičně mnoho epidemií začíná a kde je v zemědělství stále ještě velký kontakt mezi lidmi a hospodářskými zvířaty. Wu-chan je na severní hranici této oblasti, která mnohokrát v historii byla původcem nákaz.

Takže opakování něčeho, co zažíváme teď, nebo ještě něco horšího by nebylo moc překvapivé, pokud nenastanou v Číně nějaké změny…

Je třeba tlačit na Čínu, aby zpřísnila nebo vůbec dodržovala nějaká hygienická opatření. Aby zajistila nějaká veterinární opatření a veterinární dohled. Za posledních několik desetiletí tam propuklo nějakých pět šest epidemií. Není to prostě náhoda. Například v roce 2017 řádila na jihovýchodě Číny epidemie koronaviru SADS, který sice nebyl nebezpečný člověku, ale zlikvidoval obrovské chovy prasat.

Je ještě vůbec možné nemoc covid-19 úplně vymýtit, aniž by byla k dispozici vakcína?

Obávám se, že pandemie se dostala do takové fáze, kdy to už možné není. U SARS zapůsobily karantény a virus zastavily v rané fázi. Tentokrát je ale pandemie tak rozjetá, že karanténa a sociální distance jen zpomalují její průběh. Je tu jistá možnost, že ten virus odezní sám, ale v tuto chvíli už málo pravděpodobná.

Epidemiolog Marek Majdan: S otevíráním hranic bych byl opatrnější

Vláda včas zavedla radikální opatření, které obyvatelstvo respektovalo. Nejvýznamnějším faktorem byla státní karanténa, říká slovenský epidemiolog. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

Další zprávy