Zbraně Made in China táhnou. Číňané jsou druhým největším výrobcem, předstihli i Rusy

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
Aktualizováno 31. 1. 2020 9:16
Čína předehnala Rusko a stala se druhým největším výrobcem zbraní. Vyplývá to ze zprávy stockholmského Mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI. Přitom ještě před deseti lety Čína zbraně dovážela, hlavně z Ruska a Ukrajiny.
Čínská armáda, ilustrační foto.
Čínská armáda, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Dosud čínští výrobci zbraní v ročenkách SIPRI nefigurovali kvůli utajování klíčových statistik Pekingem. Jenže vzhledem k tomu, že se čínské společnosti stále častěji dostávají na burzu, množství dostupných informací o čtyřech největších výrobcích zbraní roste.

"Větší množství údajů nám umožňuje alespoň hrubý odhad jejich výroby," píše se v prohlášení SIPRI.

Čtyři čínské zbrojní společnosti podle ústavu vyrobily v roce 2017 zbraně v hodnotě 54,1 miliardy dolarů (téměř 1,4 bilionu korun). Na trhu pak vedly firmy ze Spojených států s výrobky v hodnotě 226,2 miliardy dolarů (v přepočtu 5,7 bilionu korun) a na třetím místě bylo Rusko s 37,7 miliardy dolarů (bezmála bilion korun).

"Se založením čínského zbrojního průmyslu výrazně pomohli Sověti za Josifa Stalina a ještě zpočátku za Nikity Chruščova. Pak sice přišla roztržka s Moskvou, ale to už byly základy vybudované," uvedl pro Aktuálně.cz vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

"Technologie pro průmysl pomáhaly získávat tajné služby, třeba během války ve Vietnamu Číňané získali mnoho trofejní techniky. V devadesátých letech zase s Čínou hojně spolupracoval Izrael, ale i celá řada západních států," dodává.

Výroba motorů i samotných stíhaček

I tak je ale podle analytika pokrok úctyhodný, ještě dekádu zpátky Číňané záviseli na dodávkách vysokých technologií z Ruska. "Dnes už jsou schopni vyrobit si téměř všechno sami. Jediné, co ještě stále nakupují, jsou letecké motory pro velké stroje. Motory do stíhaček už vyrobit umí, ale do dopravních letadel nebo bombardérů ne. Tady metoda reverzního inženýrství, tedy že rozeberu mechanismus do posledního šroubku a pokusím se to zkopírovat, zjevně nefunguje," vysvětluje Visingr.

Podle něj Číňané hlavně vynikají ve schopnosti zahájit výrobu nových zbraní. "Vezměte si třeba jejich neviditelnou stíhačku J-20. Ta poprvé vzlétla v roce 2011, rok po podobném ruském stroji Su-57. Jenže dneska Čína své letadlo vyrábí sériově, zatímco Rusko kusově," říká bezpečnostní odborník. Rusové vyrobili Su-57 celkem jedenáct, jeden z nich se však zřítil.

Zmíněnou stíhačku J-20, přezdívanou Mocný drak, vyrábí Aviation Industry Corporation of China (AVIC), která je podle údajů SIPRI největší čínskou zbrojní společností. Neztrácí se ani v mezinárodním srovnání, s prodejem ve výši 20,1 miliardy dolarů (přes půl bilionu korun) by se v žebříčku za rok 2017 umístila na šestém místě.

China North Industries Group Corporation (NORINCO), která vyrábí pozemní zbraňové systémy, by skončila na osmém místě s prodeji ve výši 17,2 miliardy dolarů (435 miliard korun).

Žádné podřadné zboží

"Mluvíme o celkové výrobě, nikoli o exportu, tam Čína Rusko ještě nepředběhla. Ale klidně se to během dvou tří let může stát," myslí si Lukáš Visingr. Pekingu hraje do karet, že nyní na rozdíl od dob studené války státy nenakupují jen u jednoho dodavatele podle toho, na které straně barikády stojí.

"Nedávno se konala vojenská přehlídka v Thajsku, kde byla americká, ruská, francouzská i čínská technika. Stále více států zastává politiku všech azimutů," vypočítává Visingr.

Zbraňové systémy "Made in China" jsou pro renomované výrobce stále silnějším soupeřem. "Pryč jsou doby, kdy čínské zbraně kupovali jen ti nejchudší. Dnes je to relevantní soupeř i pro Rusko. Třeba Srbsko je velkým ruským spojencem, ale drony nakonec nakoupilo od Číny. Číňané zatím nejsou v žádné oblasti absolutní špičkou, ale rozhodně nevyrábějí nějaké podřadné zboží," uzavírá Visingr.

Podívejte se na video z vojenské přehlídky v Číně:

Tisíce vojáků a stovky vozidel, letadel a raket se předvedly v Pekingu při ukázce vojenské síly, kterou Čína uspořádala k 70. výročí svého vzniku. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy