Čínu a Tchaj-wan dělí přes sto kilometrů. Oba zbrojí, prezidentka se bojí incidentu

Martin Novák Jana Václavíková Martin Novák, Jana Václavíková
7. 9. 2020 5:30
Čína i Tchaj-wan podél úžiny, která je rozděluje, mohutně zbrojí a kupí vojenskou sílu. Čínská lidová armáda v srpnu provedla velké námořní cvičení, Tchajwanci nakupují americké drony, letouny F-16 a tanky M1A2 Abrams. Poprvé po téměř třiceti letech dostanou výzbroj také z Francie, jde o zakázku na protiletadlové rakety.
Cvičení tchajwanské armády.
Cvičení tchajwanské armády. | Foto: Reuters

Peking se nikdy výslovně nevzdal použití síly k připojení Tchaj-wanu, ačkoliv čínští politici tvrdí, že dávají přednost mírovému sjednocení. Tchajwanská vláda válku neočekává, ale prezidentka Cchaj Jing-wen, se kterou se minulý týden sešel předseda českého Senátu Miloš Vystrčil, má strach z možného nezamýšleného incidentu. Takového, který by mohl zažehnout větší konflikt.

"Riziko nějakého nezamýšleného incidentu roste, protože se stupňuje napětí v Jihočínském moři a kolem Tchaj-wanu. Všichni by měli postupovat velmi opatrně. Očekáváme a doufáme, že Peking zachová zdrženlivost a dostojí závazkům, které má jako hlavní regionální velmoc," prohlásila prezidentka.

Čínský prezident Si Ťin-pching a tchajwanská prezidentka spolu nekomunikují. Si se jednou v roce 2015 v Singapuru setkal s jejím předchůdcem Ma Jing-ťiouem, žádný průlom ale schůzka nepřinesla.

V době Vystrčilovy návštěvy zveřejnilo tchajwanské ministerstvo obrany analýzu čínských ozbrojených sil, kterou si objednal parlament. Uvádí se v ní, že Čína modernizuje zejména své letectvo a častěji než dříve provádí lety kolem tchajwanského vzdušného prostoru. Zatím však není připravená k invazi na ostrov.

"Její logistické schopnosti a vybavení potřebné k vylodění na ostrově zatím nejsou takové, aby mohla frontálně zaútočit," uvádí se ve zprávě, jejíž část zveřejnila tchajwanská média. Analýza počítá i s možností čínské námořní blokády ostrova.

Foto: Aktuálně.cz

Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Čína však Tchaj-wan považuje za svou odštěpeneckou provincii.

Vojenská invaze nebo masivní nátlak

Server Aktuálně.cz oslovil expertku na Čínu a Tchaj-wan Didi Kirsten Tatlowovou z Německé společnosti pro zahraniční politiku v Berlíně (DGAP - Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik). Domnívá se, že za určitých okolností je vypuknutí války možné.

"Porušením mezinárodních dohod o Hongkongu a vyhlášením tvrdého zákona o bezpečnosti státu letos v červnu Komunistická strana Číny ukázala, že už se neřídí formulí Jedna země, dva systémy. Tu dlouho nabízela i Tchaj-wanu. Ve hře zůstávají dvě možnosti: vojenská invaze nebo masivní nátlak. Tu druhou už Peking do určité míry provádí," uvedla v rozhovoru.

"Myslím si, že invaze by byla pro Čínu katastrofou, protože Tchaj-wan by se bránil a Číňané by měli problém ostrov držet a vládnout na něm, i kdyby ho jejich armáda dobyla. Také svět by reagoval pro Čínu nepříznivě. Ale přestože by válka mohla přinést katastrofu, neznamená to, že se o ni Peking nepokusí," dodává analytička.

Foto: Aktuálně.cz

Čínská lidová armáda má přes milion příslušníků pozemních sil proti 140 tisícům na straně Tchaj-wanu, 5800 tanků a 1500 letadel. Tchajwanské ozbrojené síly disponují 140 tisíci vojáků, 800 tanky a 500 letadly.

Vojenský rozpočet Číny v roce 2019 činil podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) 232 miliard dolarů (v přepočtu 5,3 bilionu korun), vojenský rozpočet Tchaj-wanu byl přibližně 10 miliard dolarů (230 miliard korun).

Vulgární výhrůžky

Spojené státy deklarovaly spojenectví s Tchaj-wanem naposledy minulé pondělí, kdy Tchajwanským průlivem, který odděluje ostrov a čínskou pevninu, proplul americký torpédoborec. Druhý během dvou týdnů.

Čínu a Tchaj-wan odděluje 180 kilometrů moře, ale některé ostrovy pod tchajwanskou kontrolou jsou velmi blízko čínskému pobřeží.

Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem demonstrovala i minulý týden návštěva Miloše Vystrčila v Tchaj-peji. Čínský ministr zahraničí Wang I ji označil za překročení červené čáry a řekl, že Vystrčil za cestu zaplatí vysokou cenu. Předseda tchajwanského parlamentu Jou S-kchun označil jeho slova za "vulgární výhrůžky".

Čína útočí na Vystrčila: Donutíme ho zaplatit vysokou cenu

Čína zaútočila na Vystrčila: Za návštěvu Tchaj-wanu ho dontuíme zaplatit vysokou cenu. | Video: Reuters, Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 13 minutami

Obří slalom v Söldenu vyhrál Švýcar Odermatt, Krýzl byl osmapadesátý

Olympijskou sezonu sjezdových lyžařů zahájil nejlépe Švýcar Marco Odermatt. Bývalý juniorský mistr světa vyhrál na ledovci v Söldenu obří slalom o pouhých sedm setin před domácím Rakušanem Rolandem Leitingerem a oslavil pátý triumf ve Světovém poháru, z toho třetí v této disciplíně. Třetí byl Slovinec Žan Kranjec, český matador Kryštof Krýzl obsadil 58. místo z 71 startujících.

Třicetiletý vicemistr světa z roku 2017 Leitinger, jehož kariéru poznamenala zranění a v minulé sezoně se dostal jako osmý jedinkrát do elitní desítky, vyhrál nečekaně první kolo. Ve druhém však dosáhl až 15. času, zatímco Odermatt byl ve dvou jízdách třetí a šestý.

Francouzský mistr světa Mathieu Faivre pokazil druhé kolo a propadl se z druhé příčky na konečnou jedenáctou. Další Francouz a obhájce velkého křišťálového glóbu Alexis Pinturault byl pátý. Závod v ideálních slunečných podmínkách sledovalo 9800 diváků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy