Peking se nikdy výslovně nevzdal použití síly k připojení Tchaj-wanu, ačkoliv čínští politici tvrdí, že dávají přednost mírovému sjednocení. Tchajwanská vláda válku neočekává, ale prezidentka Cchaj Jing-wen, se kterou se minulý týden sešel předseda českého Senátu Miloš Vystrčil, má strach z možného nezamýšleného incidentu. Takového, který by mohl zažehnout větší konflikt.
"Riziko nějakého nezamýšleného incidentu roste, protože se stupňuje napětí v Jihočínském moři a kolem Tchaj-wanu. Všichni by měli postupovat velmi opatrně. Očekáváme a doufáme, že Peking zachová zdrženlivost a dostojí závazkům, které má jako hlavní regionální velmoc," prohlásila prezidentka.
Čínský prezident Si Ťin-pching a tchajwanská prezidentka spolu nekomunikují. Si se jednou v roce 2015 v Singapuru setkal s jejím předchůdcem Ma Jing-ťiouem, žádný průlom ale schůzka nepřinesla.
V době Vystrčilovy návštěvy zveřejnilo tchajwanské ministerstvo obrany analýzu čínských ozbrojených sil, kterou si objednal parlament. Uvádí se v ní, že Čína modernizuje zejména své letectvo a častěji než dříve provádí lety kolem tchajwanského vzdušného prostoru. Zatím však není připravená k invazi na ostrov.
"Její logistické schopnosti a vybavení potřebné k vylodění na ostrově zatím nejsou takové, aby mohla frontálně zaútočit," uvádí se ve zprávě, jejíž část zveřejnila tchajwanská média. Analýza počítá i s možností čínské námořní blokády ostrova.
Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Čína však Tchaj-wan považuje za svou odštěpeneckou provincii.
Vojenská invaze nebo masivní nátlak
Server Aktuálně.cz oslovil expertku na Čínu a Tchaj-wan Didi Kirsten Tatlowovou z Německé společnosti pro zahraniční politiku v Berlíně (DGAP - Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik). Domnívá se, že za určitých okolností je vypuknutí války možné.
"Porušením mezinárodních dohod o Hongkongu a vyhlášením tvrdého zákona o bezpečnosti státu letos v červnu Komunistická strana Číny ukázala, že už se neřídí formulí Jedna země, dva systémy. Tu dlouho nabízela i Tchaj-wanu. Ve hře zůstávají dvě možnosti: vojenská invaze nebo masivní nátlak. Tu druhou už Peking do určité míry provádí," uvedla v rozhovoru.
"Myslím si, že invaze by byla pro Čínu katastrofou, protože Tchaj-wan by se bránil a Číňané by měli problém ostrov držet a vládnout na něm, i kdyby ho jejich armáda dobyla. Také svět by reagoval pro Čínu nepříznivě. Ale přestože by válka mohla přinést katastrofu, neznamená to, že se o ni Peking nepokusí," dodává analytička.
Čínská lidová armáda má přes milion příslušníků pozemních sil proti 140 tisícům na straně Tchaj-wanu, 5800 tanků a 1500 letadel. Tchajwanské ozbrojené síly disponují 140 tisíci vojáků, 800 tanky a 500 letadly.
Vojenský rozpočet Číny v roce 2019 činil podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) 232 miliard dolarů (v přepočtu 5,3 bilionu korun), vojenský rozpočet Tchaj-wanu byl přibližně 10 miliard dolarů (230 miliard korun).
Vulgární výhrůžky
Spojené státy deklarovaly spojenectví s Tchaj-wanem naposledy minulé pondělí, kdy Tchajwanským průlivem, který odděluje ostrov a čínskou pevninu, proplul americký torpédoborec. Druhý během dvou týdnů.
Čínu a Tchaj-wan odděluje 180 kilometrů moře, ale některé ostrovy pod tchajwanskou kontrolou jsou velmi blízko čínskému pobřeží.
Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem demonstrovala i minulý týden návštěva Miloše Vystrčila v Tchaj-peji. Čínský ministr zahraničí Wang I ji označil za překročení červené čáry a řekl, že Vystrčil za cestu zaplatí vysokou cenu. Předseda tchajwanského parlamentu Jou S-kchun označil jeho slova za "vulgární výhrůžky".
