"Musíme ochránit poslední kusy nedotčené země," vzkázal čínský prezident Si Ťin-pching vědcům, kteří v létě zkoumali území náhorní plošiny a jezdili se inspirovat americkými národními parky, aby v Čínou kontrolovaném Tibetu vznikl podobný.
Jako vzor jim nakonec posloužil park Yellowstone, píše hongkongský deník South China Morning Post.
O možnosti vybudování národního parku, který by překonal dosud největší park v Grónsku o ploše milion kilometrů čtverečních, začala čínská vláda mluvit v roce 2017. Území, které podle státního tisku China Daily ponese název Třetí pól, bude tvořit pět menších národních parků. Ty budou chránit kromě částečně nedotčené přírody i ohrožené druhy zvířat, jako je levhart sněžný nebo kočka šedá.
See #NikonAmbassador #VincentMunier at work on the trail of the endangered #snowleopard in Tibet at https://t.co/QiZPSiAwCZ. pic.twitter.com/VFl6MXmJtb
— Nikon Pro (@NikonProEurope) July 3, 2017
Oblast je ale výjimečná i z jiných důvodů. Například díky jedinečné kultuře, jejíž součástí jsou nomádské kmeny a lidé s tradičním způsobem obživy. Anebo pro velké zásoby nerostných surovin.
"Je to jedna z nejzvláštnějších oblastí v Číně i na světě," řekl deníku biolog Lu Č’, který se zabývá ochranou druhů.
Iniciativa čínské vlády ale budí u místních obyvatel obavy, protože jim stále nikdo neřekl, zda budou moci v oblasti zůstat. Podle listu South China Morning Post hrozí vysídlení téměř osmi milionům lidí, kteří žijí nejen v přírodě, ale i ve městech. "Někteří lidé ztratí práci. Ovlivní to mnoho životů," řekl už dříve profesor I čchao-lu z institutu pro výzkum Tibetské náhorní plošiny.
Ekonomický rozvoj Tibetu
Jedním z těch, koho by se mohla výstavba národního parku nepříznivě dotknout, je pastevec Kunchok Jangtse. Kromě péče o zvířata si přivydělává i sběrem hub, které vykupují výrobci tradiční čínské medicíny. "Nejsem moc vzdělaný a bojím se problémů, které by mohly nastat, kdybych změnil zaměstnání a přestěhoval se jinam," řekl hongkongskému deníku.
Jangtse se raději zapojil do speciálního vládního programu. V oblasti budoucího národního parku sbírá odpadky, kontroluje nelegální lov a instaluje fotopasti. Vydělá si tím v přepočtu šest tisíc korun měsíčně.
Čínská vláda slibuje tamním obyvatelům, že se jejich ekonomická situace po zřízení národního parku zlepší. Lidé prý najdou zaměstnání jako průvodci nebo hlídači a jejich plat se až pětkrát zvýší, informoval měsíčník vydávaný Tibeťany v exilu Tibetan Review. Kolik lidí tuto práci získá, ale není jasné.
Další peníze by měla do regionu přinést ekoturistika. "Zahraniční trhy, hlavně ten evropský a americký, mají velký potenciál. Za loňský rok jsme zaznamenali pouhých 300 tisíc zahraničních turistů," řekl hongkongskému deníku bývalý předseda tibetské vlády Luosang Ťiang-cchun.
Pokud chtějí cizinci vstoupit do Tibetu, musí mít kromě čínského víza i speciální povolení a po oblasti se smí pohybovat pouze s průvodcem. Naopak domácích turistů Tibet loni nalákal na dvacet milionů.
Přestože turismus podle předsedy místní vlády Čchi Ča-la není hlavním důvodem k otevření národního parku, v oblasti se staví nové dálnice a železniční tratě. Letiště v tibetském hlavním městě Lhase dokonce plánuje až třikrát zvýšit svou kapacitu.
Nebudeme tu těžit. Ale…
Po vybudování národního parku chce Čína údajně omezit těžbu nerostných surovin a kvůli ochraně životního prostředí je bude dovážet odjinud. "Vláda se rozhodla, že přírodní zdroje v Tibetu ponechá jako strategickou rezervu. Dokud je budeme moci levně nakoupit v zahraničí, nebudeme využívat tuto oblast," uvedl už před dvěma lety profesor Wang š'-pching, výzkumník, který je zapojen do projektu Třetího pólu.
Přesto se obává, že některé škody, které v krajině už v minulosti vznikly, napravit nepůjdou. Deník South China Morning Post zmiňuje, že životní prostředí utrpělo už před desítkami let rukama většinového chanského etnika. To sem čínská vláda začala přesouvat po obsazení Tibetu v 50. letech minulého století. Číňané často nelegálně těžili zlato, lovili ohrožená zvířata a pustošili vzácné rostliny, které používali v tradiční medicíně.
Současné kroky ale Wang vnímá jako výrazný pokrok. "Budoucí generace nám poděkují za to, co dnes děláme."
