Číňané budují v Tibetu největší národní park na světě. Inspirovali se v Americe

Jana Václavíková Jana Václavíková
17. 11. 2019 10:17
Tibetská náhorní plošina, která se rozkládá na dvou a půl milionu kilometru čtverečních, má mnoho názvů. Díky pramenům tří velkých řek se jí přezdívá střecha světa a kvůli obrovským zásobám sněhu a ledu třetí pól. V následujících letech ale oblast možná získá ještě jedno označení - největší národní park na světě.
Jaci na tibetských pláních.
Jaci na tibetských pláních. | Foto: Reuters

"Musíme ochránit poslední kusy nedotčené země," vzkázal čínský prezident Si Ťin-pching vědcům, kteří v létě zkoumali území náhorní plošiny a jezdili se inspirovat americkými národními parky, aby v Čínou kontrolovaném Tibetu vznikl podobný. 

Jako vzor jim nakonec posloužil park Yellowstone, píše hongkongský deník South China Morning Post.

O možnosti vybudování národního parku, který by překonal dosud největší park v Grónsku o ploše milion kilometrů čtverečních, začala čínská vláda mluvit v roce 2017. Území, které podle státního tisku China Daily ponese název Třetí pól, bude tvořit pět menších národních parků. Ty budou chránit kromě částečně nedotčené přírody i ohrožené druhy zvířat, jako je levhart sněžný nebo kočka šedá.

Oblast je ale výjimečná i z jiných důvodů. Například díky jedinečné kultuře, jejíž součástí jsou nomádské kmeny a lidé s tradičním způsobem obživy. Anebo pro velké zásoby nerostných surovin.

"Je to jedna z nejzvláštnějších oblastí v Číně i na světě," řekl deníku biolog Lu Č’, který se zabývá ochranou druhů.

Iniciativa čínské vlády ale budí u místních obyvatel obavy, protože jim stále nikdo neřekl, zda budou moci v oblasti zůstat. Podle listu South China Morning Post hrozí vysídlení téměř osmi milionům lidí, kteří žijí nejen v přírodě, ale i ve městech. "Někteří lidé ztratí práci. Ovlivní to mnoho životů," řekl už dříve profesor I čchao-lu z institutu pro výzkum Tibetské náhorní plošiny. 

Ekonomický rozvoj Tibetu

Jedním z těch, koho by se mohla výstavba národního parku nepříznivě dotknout, je pastevec Kunchok Jangtse. Kromě péče o zvířata si přivydělává i sběrem hub, které vykupují výrobci tradiční čínské medicíny. "Nejsem moc vzdělaný a bojím se problémů, které by mohly nastat, kdybych změnil zaměstnání a přestěhoval se jinam," řekl hongkongskému deníku.

Jangtse se raději zapojil do speciálního vládního programu. V oblasti budoucího národního parku sbírá odpadky, kontroluje nelegální lov a instaluje fotopasti. Vydělá si tím v přepočtu šest tisíc korun měsíčně. 

17letý tibetský pastevec Nyima.
17letý tibetský pastevec Nyima. | Foto: Reuters

Čínská vláda slibuje tamním obyvatelům, že se jejich ekonomická situace po zřízení národního parku zlepší. Lidé prý najdou zaměstnání jako průvodci nebo hlídači a jejich plat se až pětkrát zvýší, informoval měsíčník vydávaný Tibeťany v exilu Tibetan Review. Kolik lidí tuto práci získá, ale není jasné.

Další peníze by měla do regionu přinést ekoturistika. "Zahraniční trhy, hlavně ten evropský a americký, mají velký potenciál. Za loňský rok jsme zaznamenali pouhých 300 tisíc zahraničních turistů," řekl hongkongskému deníku bývalý předseda tibetské vlády Luosang Ťiang-cchun.

Pokud chtějí cizinci vstoupit do Tibetu, musí mít kromě čínského víza i speciální povolení a po oblasti se smí pohybovat pouze s průvodcem. Naopak domácích turistů Tibet loni nalákal na dvacet milionů.

Přestože turismus podle předsedy místní vlády Čchi Ča-la není hlavním důvodem k otevření národního parku, v oblasti se staví nové dálnice a železniční tratě. Letiště v tibetském hlavním městě Lhase dokonce plánuje až třikrát zvýšit svou kapacitu. 

Nebudeme tu těžit. Ale…

Po vybudování národního parku chce Čína údajně omezit těžbu nerostných surovin a kvůli ochraně životního prostředí je bude dovážet odjinud. "Vláda se rozhodla, že přírodní zdroje v Tibetu ponechá jako strategickou rezervu. Dokud je budeme moci levně nakoupit v zahraničí, nebudeme využívat tuto oblast," uvedl už před dvěma lety profesor Wang š'-pching, výzkumník, který je zapojen do projektu Třetího pólu.

Přesto se obává, že některé škody, které v krajině už v minulosti vznikly, napravit nepůjdou. Deník South China Morning Post zmiňuje, že životní prostředí utrpělo už před desítkami let rukama většinového chanského etnika. To sem čínská vláda začala přesouvat po obsazení Tibetu v 50. letech minulého století. Číňané často nelegálně těžili zlato, lovili ohrožená zvířata a pustošili vzácné rostliny, které používali v tradiční medicíně.

Současné kroky ale Wang vnímá jako výrazný pokrok. "Budoucí generace nám poděkují za to, co dnes děláme."

Video: Potraviny 100 metrů nad zemí. V čínském národním parku otevřeli obchod pro horolezce

Potraviny na skále. Obchod pro horolezce 100 metrů nad zemí otevřeli v čínském národním parku | Video: Associated Press
 

Právě se děje

před 7 minutami

FBI nevedla vůči Trumpovi politicky motivované vyšetřování, uvedl inspektor

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nevedl proti volební kampani nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa politicky motivované vyšetřování, ačkoli se několika chyb dopustil. K tomuto závěru dospěl v pondělí ve zveřejněné zprávě generální inspektor ministerstva spravedlnosti USA Michael Horowitz. Inspektor prověřoval pochybnosti o počátcích vyšetřování ruského vlivu na americké prezidentské volby a také to, zda FBI v případu dodržoval zákony.

 

před 34 minutami

Aktivisté z Greenpeace promítli na budovu vlády vzkaz pro Babiše

Aktivisté ve vzkazu požadovali, aby Česko přijalo plán na uhlíkovou neutralitu v Evropské unii do roku 2050. Česko plán na razantní snížení emisí odmítá, premiér Andrej Babiš (ANO) před několika dny zopakoval, že ani na nadcházejícím jednání evropských státníků ho nepodpoří.

Z Dvořákova nábřeží promítali na budovu české vlády aktivisté heslo "Chraňte klima, aby tady mohly žít i naše děti! Greenpeace." Projekci prokládali obrazy plamenů. Heslo vycházející z předvolebního hesla hnutí ANO vybrala organizace záměrně.

"To je celý smysl té uhlíkové neutrality a všech klimatických opatření. Abychom planetu a životní podmínky v aspoň stávající podobě, ideálně i lepší zanechali i pro naše děti a budoucí generace," vysvětlil aktivista Jan Freidinger.

Další zprávy