Peking - Čína koncem letošního roku poprvé v historii plánuje přistát s experimentální sondou na Měsíci. O chystané nepilotované misi ve středu informovala čínská státní média.
Sonda Čchang E-3 bude další fází čínského programu zkoumání Měsíce poté, co v říjnu 2007 byla vypuštěna na oběžnou dráhu Měsíce družice Čchang E-1 a v říjnu 2010 satelit Čchang E-2. Jejich úkolem bylo detailní pozorování a fotografování souputníka Země.
Jméno bohyně Měsíce
Mise Čchang E-3, pojmenovaná jako dvě předchozí výpravy podle bohyně Měsíce, by měla zahrnovat první přistání čínského robotického vozítka na Měsíci a jeho návrat na Zemi. Z Měsíce bude sonda posílat výsledky průzkumu měsíčního povrchu.
"Mise Čchang E-3 po období výzkumu a budování oficiálně vstoupila do fáze realizace startu," uvádí se v prohlášení čínské vlády, které tlumočila agentura Nová Čína.
"Mise bude zahrnovat přistání sondy na Měsíci, přičemž bude využita technika zpomalení před vůbec prvním přistáním na nějakém vesmírném tělese," dodává vláda v komuniké.
Kolem roku 2017 se Čína chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, které Peking plánuje okolo roku 2020.
Třetí v žebříčku
Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Po někdejším Sovětském svazu a USA se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka.
Poslední vesmírnou misi s lidskou posádkou Čína uskutečnila úspěšně v červnu, kdy trojice kosmonautů, včetně jedné ženy, strávila 15 dní na oběžné dráze a s kosmickým plavidlem Šen-čou 10 zakotvila u čínského experimentálního modulu. Šlo o další krok ve snaze Číny umístit do roku 2020 na oběžnou dráhu vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Při zkoumání Měsíce nejde Číně pravděpodobně jen o prestiž. Její mise se budou snažit na Měsíci najít také využitelné suroviny. Vzdálenější plány počítají se zřízením stálé základny na povrchu Měsíce.
