Čínský ministr zahraničí Wang I započal ve čtvrtek svou desetidenní cestu po zemích Tichého oceánu, která má vyvrcholit příští týden na Fidži. Zde se bude konat schůzka se zástupci nejen Fidži, ale i Kiribati, Samoy, Tongy, Vanuatu, Papuy Nové Guiney, Východního Timoru, Cookových ostrovů, Niue a Mikronésie, na které by mohlo dojít k podepsání dohody o bližší spolupráci mezi zeměmi.
V návrhu vytvořeném Pekingem se píše o cílech, se kterými může asijská velmoc pomoci ostrovním zemím v následujících pěti letech. Ať už jde o zdravotnictví, zemědělství, infrastrukturu, nebo těžbu.
Čína by také na svých školách otevřela 2500 míst pro jejich studenty a zřídila by na území ostrovů kulturní centra s výukou čínštiny. Peking nabízí i pomoc se zvládáním dopadů klimatické změny. Díky tomu všemu by se mohl vzájemný obchod mezi státy zdvojnásobit do roku 2025, uvádí návrh smlouvy.
Největší pozornost vzbudila v zahraničních médiích otázka bezpečnosti. Čína chce v desítce zemí "rozšířit spolupráci donucovacích orgánů a společně bojovat proti nadnárodnímu zločinu", cituje z dokumentu britský deník The Guardian. Peking například navrhuje, že pomůže se zřízením laboratoří na analýzu otisků prstů nebo s ustanovením pravidel pro správu dat. Chce taky vytvořit systém na sdílení informací o námořní dopravě v Tichém oceánu.
Čína zároveň navrhuje, že bude trénovat policii v "tradiční i netradiční obraně" a zvýší spolupráci při provozování internetových sítí, cituje smlouvu časopis The Diplomat.
Spolu s tím však tichomořské státy musí podepsat, že plně respektují princip jedné Číny, tedy že Tchaj-wan je součástí Čínské lidové republiky a Peking je oficiálním představitelem ostrova. Zároveň nesmějí kritizovat dění uvnitř Číny, například porušování lidských práv.
Narychlo vytvořená dohoda
Čína poslala návrh bezpečnostní dohody ostrovním zemím ve chvíli, kdy americký prezident Joe Biden hovořil v Japonsku se zástupci Austrálie, Japonska a Indie o tom, jak omezit čínský vliv v oblasti. A Peking už má své příznivce, například Šalamounovy ostrovy, s nimiž stihl minulý měsíc uzavřít podobnou dohodu.
Tamní opoziční politik Peter Kenilorea Jr. upozorňuje, že Čína chce osloveným zemím ukázat, že zatímco Spojené státy a další spojenci o nich jen mluví, tak Čína "mluví tady a přímo s vámi", cituje ho deník New York Times.
Americký list navíc dodává, že většinou trvá roky, než dojde k uzavření podobných smluv. Tento návrh ale přišel pouhý týden před Wangovou cestou a předem nebyl konzultován. Někteří odborníci se proto domnívají, že dohoda vznikla narychlo.
"Vypadá to spíš jako využití příležitosti než jako velká strategie. V čínském systému je mnoho tlaku, takže kamkoliv ministr zahraničí jede, musí ho následovat mnoho činů. Zdá se, že získali centimetr na Šalamounových ostrovech a teď se snaží uběhnout míli," hodnotí Jonathan Pryke, odborník na tichomořské ostrovy z think-tanku Lowy Institute.
Oběťmi budeme my
Zda státy dohodu skutečně podepíšou, zatím není jasné. Proti se už vyslovil prezident Mikronésie David Panuelo, který své obavy popsal v osmistránkovém dopise určeném hlavám jednadvaceti tichomořských zemí. Dokument označil za "návrh, který za dobu našich životů nejvíc mění pravidla hry" a který ukazuje snahu Číny "získat přístup a kontrolu nad naším regionem".
Čína by podle něj mohla ovlivňovat politiky, zasahovat do těžby nebo rybolovu. Varoval také před bezpečnostní hrozbou. "Otevřelo by to naše země tomu, že by telefonické hovory a e-mailové komunikace mohly být odposlouchávány, respektive zadrženy."
Výsledek dohody by mohl ovlivnit i dění mimo region a začít studenou válku mezi Čínou a Západem, domnívá se Panuelo. Zároveň by spolupráce v Tichém oceánu zvýšila šance, že Peking napadne Tchaj-wan. "Nehledě na to, kdo v takovém konfliktu vyhraje, tak my budeme vedlejší obětí," cituje ho americký deník.
Méně rozhodnou odpověď poskytl premiér Fidži Frank Bainimarama. "Vždy nám nejvíc záleží na našich lidech a naší planetě, stejně jako na respektování mezinárodních zákonů," řekl pouze.
