Praha - Dá se říci, že v chudých zemích je pro lidi důležitější náboženství a víra právě proto, že jsou chudí?
Nový průzkum Gallupova ústavu naznačuje, že na tom může něco být.
Ústav vyzpovídal lidi ve 114 zemích světa a ptal se, zda náboženství hraje v jejich životě důležitou, nebo naopak malou roli.
Výsledek? Důležitou roli hraje většinou v zemích, kde HDP na osobu ročně nepřesahuje dva tisíce dolarů. V této skupině zemí označuje náboženství za podstatné pro svůj život v průměru 95 procent.
Naproti tomu v bohatých státech s HDP od 25 tisíc dolarů na osobu se stejně vyjadřuje pouze 47 procent osob.
"Souvislost mezi prožíváním víry a socioekonomickou situací v jednotlivých zemích je značná," uvádí se ve zprávě ústavu.
Přes 99 procent odpovědí, znějících "důležitou roli," zaznělo například v Bangladéši, Indonésii, Jemenu, Srí Lance. Pro více než 96 či 97 procent lidí je víra v Boha zásadní například v Egyptě, Maroku, Afghánistánu, Thajsku, Kambodži či na Filipínách.
V západních zemích je míra religiozity podstatně menší než v Asii, Africe či na Blízkém východě.
Z členských států Evropské unie nejvíce lidí považuje náboženství za podstatné na Maltě (86 procent), Rumunsku (84 procent) a Polsku (75 procent).
V řadě evropských zemí jsou ale lidé, považující víru za důležitou součást svého života, v menšině. Ve Velké Británii je to 27 procent dotázaných, ve Francii 30 procent, ve Švédsku jen 17 procent.
Na posledním 114. místě skončilo Estonsko s 16 procenty. Česká republika ani Slovensko do průzkumu nebyly zahrnuty.
A ještě zajímavá čísla některých vybraných zemí. V USA je náboženství důležité pro 65 procent dotázaných, v Rusku pro 34 procent, v Izraeli pro 51 procent.
