


V neděli krajně pravicový kandidát Abelardo de la Espriella postoupil do druhého kola kolumbijských prezidentských voleb. V něm střetne s levicovým senátorem Ivánem Cepedou. Americký prezident Donald Trump v noci na středu de la Espriellu veřejně podpořil. Končící kolumbijský levicový prezident Gustavo Petro to označil za vměšování do vnitřních záležitostí, informoval deník El País.

Podobně také loni v listopadu před volbami prezidenta v Hondurasu Trump podpořil pravicového kandidáta, který ale posléze volby vyhrál. Trump tehdy dokonce pohrozil zastavením americké pomoci Hondurasu, pokud nevyhraje pravicový politik Nasry Asfura.
„Gratuluji kolumbijskému prezidentskému kandidátovi, Tygrovi, Abelardu de la Espriellovi, chytrému, silnému a neústupnému vůdci, k jeho přesvědčivému vítězství v prvním kole,“ napsal v noci na středu Trump na své sociální síti Truth Social.
„Abelardo se ve druhém kole 21. června utká s radikálním levicovým marxistou,“ dodal Trump s odkazem na senátora Cepedu. „Je mi ctí vyjádřit Abelardovi svou plnou a bezvýhradnou podporu,“ uvedl také šéf Bílého domu.
Sedmačtyřicetiletý krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella, který dosud nezastával žádnou politickou funkci a ještě donedávna žil v italské Florencii, je obdivovatelem Trumpa.
V kampani, v níž na mítincích hovořil z obav o svou bezpečnost za neprůstřelným sklem, slíbil, že jako prezident tvrdě zasáhne proti zločineckým skupinám po vzoru salvadorského autoritářského prezidenta Nayiba Bukeleho a oseká státní výdaje, jako to dělá argentinský prezident Javier Milei, označovaný některými rovněž za krajně pravicového politika.

De la Espriella Trumpovi za podporu poděkoval. „Děkuji, bez něj by nic nebylo možné. Obrovské díky. Jsem velmi poctěn podporou prezidenta Trumpa,“ řekl v úvodu rozhovoru s časopisem Semana.
Kolumbijský prezident Petro, za jehož levicovou stranu kandiduje v těchto volbách senátor Cepeda, Trumpovu podporu rivalovi svého chráněnce kritizoval. „Když se nějaká země vměšuje do rozhodování uvnitř jiné země, umírá svoboda. Vyzývám celou Kolumbii, aby volila zcela svobodně, nebudeme znovu otroky ani kolonií nikoho,“ napsal Petro na sociální síti X.
Petro, který se nyní o další prezidentský mandát už podle ústavy ucházet nemůže, předběžné výsledky prvního kola zpochybnil a tvrdil, že se manipulovalo se stovkami tisíc hlasů.
Abelardo de la Espriella poté nazval Petra zločincem. „Vyzývám bezpečnostní složky, armádu, aby aktivovaly ústavní mechanismus, pokud by se tento zločinec, narkoman a ubožák pokusil ignorovat vůli kolumbijského lidu,“ zaútočil kandidát na prezidenta.
Americko-kolumbijské vztahy se od loňska zhoršily po nástupu Trumpa do úřadu, levicového prezidenta Petra Trump loni v prosinci obvinil z obchodu s drogami a vyhrožoval Kolumbii vojenským zásahem. Napětí v jejich vztazích se zmírnilo letos začátkem února, kdy se sešli v Bílém domě.



Dobyvatelé ztracené archy jsou považováni za jeden z nejzábavnějších dobrodružných filmů všech dob. Komiksově barvité eskapády Indiany Jonese, neohroženého archeologa v plstěném klobouku, který se ohání bičem, zásadně změnily podobu hollywoodských akčních filmů a zanechaly trvalou stopu v popkultuře. Od světové premiéry filmu v pátek uplyne 45 let.



Řecká pobřežní stráž za posledních 48 hodin při několika operacích jižně od Kréty nalodila na 550 migrantů, kteří se snažili z Afriky dostat do Evropy. Informovala o tom ve středu agentura DPA. Kréta v posledních týdnech eviduje velkou migrační vlnu, řecká vláda tvrdí, že většina příchozích jsou ekonomičtí migranti, často z Libye.






Pákistánská armáda tvrdí, že ve středu provedla útoky na skrýše ozbrojenců na afghánské hranici a zabila nejméně 26 z nich, napsala agentura Reuters s odkazem na pákistánského ministra informací Attáulláha Tarára. Mluvčí afghánského vládního hnutí Tálibán ale ve středu už před oznámením Islámábádu uvedl, že pákistánské vzdušné údery si vyžádaly nejméně 13 mrtvých, převážně dětí, a 14 zraněných.



Americká policie vyšetřuje velký hořící kříž, který se v úterý objevil v Grantově parku v centru Chicaga. Snaží se zjistit motiv i to, jak se tam kříž dostal. Pálení křížů je ve Spojených státech historicky vnímáno jako symbol nenávisti spjatý s rasistickou organizací Ku-Klux-Klan, připomíná agentura AP s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2003.