Chytrá krajina odolá suchu i povodním. Bude zajímat každého zemědělce, říká rektor

Jak bude vypadat česká krajina? Její tvář může ovlivnit výzkum, jaký tu nemá obdoby
Jde ale ve skutečnosti o dvojici speciálních výparometrů, které pracují na principu měření lomu světla, jež svítí mezi nimi.
První z nich začíná přitom lehce na kopci, takže ani po dlouhém vrtání nakonec z jámy nelítá nic jiného než rozdrcený štěrk a písek.
Asi byste to neřekli, ale právě procházíme místy, kde se dost možná rýsuje budoucí podoba Česka.
Jsme vprostřed pětisethektarového území zvaného Chytrá krajina. "Na první pohled to vypadá jako klasická krajina, kde se nic moc chytrého neděje," uznává Václav Hradilek, hydrolog z České zemědělské univerzity (ČZU), který nás tu provází.
Foto: Jakub Plíhal
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
29. 11. 2020 20:22
Česká zemědělská univerzita vytváří poblíž Lán na Rakovnicku na zhruba pětisethektarovém území tzv. chytrou krajinu, která zvládne změny klimatu a její půda odolá suchu i povodním. Pilotní projekt by měl být vzorem i pro jiná místa v Česku a Evropě. V rozhovoru pro Aktuálně.cz principy jeho fungování vysvětluje rektor univerzity Petr Sklenička.

V červnu 2019 jste veřejnosti představili lokalitu Amálie, kde vzniká tzv. chytrá krajina, schopná odolat suchu i povodním. Jak jste nyní daleko? Co všechno v lokalitě najdeme?

Od té doby jsme hodně pokročili, i když nás brzdí hlavně projednávání a povolování jednotlivých staveb. V současnosti můžeme v terénu ukázat například dvě základní řešení pro odvodňovací soustavy. Tím prvním je předělání běžného odvodnění na regulační drenáž, která vodu v době přebytku z pozemku odvádí, ale v době sucha ji dokáže naopak přivést pod kořeny rostlin.

Rektor ČZU Petr Sklenička.
Rektor ČZU Petr Sklenička. | Foto: ČZU

Tím druhým jsou nové umělé mokřady s retenčním prostorem. Ty vyčistí drenážní vody, které by jinak znečištěné z území bez užitku odtekly. Následně se voda akumuluje v závlahové nádrži, odtud se použije v době sucha pro různé typy závlah.

Co vás čeká v lokalitě dál?

V řádu několika týdnů začneme stavět další umělý mokřad, svejly (strouhy na zadržování vody - pozn. red.) a jednu akumulační nádrž. Dokončujeme první projekt závlah, dva roky běží a vyhodnocují se protierozní opatření, provedly se nové výsadby dřevin, rozdělily se větší bloky orné půdy, vyčistily se otevřené příkopy, testují se alternativní plodiny méně náročné na vodu.

A už je tedy tato krajina "chytrá"?

Ještě určitě chytrá není, ale trošičku chytřejší už začíná být. Chytrá bude, až uskutečníme, propojíme a zautomatizujeme celý krajinný systém. Až dokážeme automaticky identifikovat potřebu vody v daném místě, u konkrétní rostliny a tu tam vzápětí dovedeme s minimálními ztrátami a náklady. To bude ještě minimálně pět let trvat. Řešení vody je pro druhou polovinu tohoto století klíčové, ale chytrá krajina je i o propojení s hospodařením v krajině a o udržitelném a příjemném životě v ní.  

Chytrá krajina I, kterou připravujete na Rakovnicku, je model zemědělské krajiny. Jak daleko jste v přípravě Chytré krajiny II a III, které se už zaměřují na lesní, respektive urbanizovanou krajinu?

Zemědělská krajina na Rakovnicku je nejdál. Pokročili jsme hodně i s krajinou urbanizovanou. Zde můžeme předvést některé ukázky práce s dešťovou vodou v intenzivně zastavěném území, metody ochlazení povrchu měst, budov, různé typy zelených střech a další opatření. Nejvíce jich připravujeme v našem kampusu v pražském Suchdole. I proto se náš kampus v prestižní soutěži o udržitelný univerzitní kampus letos umístil na 31. místě na světě a první v Česku. Některé studie a projekty děláme pro Středočeský kraj, pro Prahu 2 nebo pro soukromníky a obce.

Díky spolupráci s Lesy ČR jsme rozeběhli pilotní projekt lesní krajiny. Nově vytváříme ideu dalšího projektu posttěžební krajiny v severních nebo západních Čechách. Tam jsme zcela na začátku. Rychlost práce na jednotlivých projektech se samozřejmě odvíjí především od získaných financí.

Zmínil jste stavbu umělých mokřadů. Dříve se mokřad považoval za neužitečnou podmáčenou půdu a do krajiny se zaváděla nejrůznější meliorační zařízení k odvodňování půdy. V posledních letech dochází k rehabilitaci mokřadů jako důležitých krajinných prvků, schopných za povodní vodu zadržovat a za sucha vydávat. Znamená to konec meliorací odvodňujících krajinu? Nebo pouze jejich omezení?

Odvodnění se u nás stalo symbolem podmanění si krajiny, symbolem přístupu "poručíme větru dešti". Bylo ve své době zneužito a možná na většině plochy budováno zbytečně. Odvodňovaly se pramenné oblasti, údolní nivy vodních toků, pozemky, které nikdy s nadměrným zamokřením neměly problémy. V dnešní době z toho máme těžkou hlavu. Odvodnění dožívá, ucpává se a druhotně se zamokřují i lokality, které předtím měly přirozeně vyrovnaný vodní režim.

Samotné odvodnění, udělá-li se správně a na správné lokalitě, je přitom užitečné opatření, které umožňuje optimalizovat vodní režim půdy a její správné obdělávání. Je ale také třeba postarat se o vytékající drenážní vodu. Abychom ji zbavili nadměrného dusíku a fosforu a abychom tuto vodu dokázali smysluplně využít. Ne ji nechat odtéci bez užitku a v době vysokých stavů vody v tocích. Musíme se po vzoru Izraele doslova naučit sklízet přívalové deště a vodu z nich jímat a akumulovat v naší krajině. K tomu slouží nejrůznější nádrže, ale i mokřady a lidé si to začínají uvědomovat.

Některé ekologické organizace kupují pozemky a zakládají na nich mokřady. Měl by to dělat i stát?

Stát by to měl dělat a taky to naštěstí dělá. Aktivní v tomto směru začínají být i některé obce. V jedné takové žiju. V Říčanech u Prahy se už několik let budují nové krajinné prvky na obecních pozemcích a v režii města.

Co je vlastně pro zadržování vody lepší - mokřady, nebo rybníky? Nebo každý má jinou funkci?

Mokřady i vodní nádrže dokážou účinně zadržet vodu. Umějí ale i spoustu dalších věcí a záleží na konkrétním případu, který typ tam co nejlépe bude plnit co nejvíce funkcí. Například chceme-li akumulovanou vodu používat pro závlahy, potřebujeme nádrž, která umožní vodu čerpat a rozvádět zpět po krajině. Naopak pokud potřebujeme vodu především zadržet a zlepšit její kvalitu, pak se nabízí jako vhodný příslušný typ mokřadu. Mokřady patří mezi nejproduktivnější světové ekosystémy a mohou se použít i na produkci biomasy.

Jak by měla vypadat chytrá krajina, která umožní intenzivní zemědělství a lesnictví, ale přesto půjde o zdravý a udržitelný ekosystém?

Taková krajina musí vsadit na optimální kombinace tradičních způsobů hospodaření s novými směry a technologiemi. Musí vycházet z typu dané krajiny a tomu se plně přizpůsobit. Musí dobře fungovat dnes, ale i v budoucích desetiletích, kdy se předpokládají významné klimatické změny.

Jak ve své "krajinné laboratoři" minimalizujete erozi půdy?

Snažíme se zavádět celé spektrum protierozních opatření, která v dané lokalitě budou co nejvíce funkční. Od správné agrotechniky, používání speciálních strojů, volbu a střídání vhodných plodin, vylepšování kvality půdy organickým hnojením, přes organizační opatření, která definují velikosti a tvary jednotlivých pozemků až po biotechnická opatření. Ta jsou investičně nejnáročnější, spočívají například v budování protierozních příkopů, zatravnění erozně namáhaných údolnic (dráhy pro odtok vody - pozn. red.) až po výstavbu retenčních nádrží.

Chytrá krajina umí také upravovat mikroklima. Jak to dělá?

Základním principem je dobře hospodařit s vodou. Na území Česka v průměru spadne stále relativně dostatek srážek. My je musíme co nejvíce zadržet na našem území a s touto vodou racionálně pracovat. Musíme umožnit, aby se odpařovala především přes vegetaci a tím ochlazovala povrch krajiny. S oblibou provokuji, když říkám, že s vodou v krajině nesmíme šetřit, ale musíme ji co nejvíce točit.

Co tomu brání?

Měli bychom se vyvarovat toho, aby v krajině vznikaly tepelné ostrovy, které silně ohřívají své okolí a zvyšují neproduktivní výpar vody. Takovými tepelnými ostrovy jsou nejen centra větších měst, ale kupodivu i velká pole nebo jejich skupiny, dosahující velikosti vyšších desítek až stovek hektarů. Pokud jsou navíc bez rozptýlené vegetace a odvodněná systematickou drenáží, dokáže se povrch takových polí zahřát o deset i více stupňů oproti okolí.

Mezi základní principy chytré krajiny patří i podpora biodiverzity, tedy biologické rozmanitosti. Jde nejen o zachování co největšího počtu biologických druhů, ale biodiverzita přispívá i ke zdravému ekosystému a k jeho rovnováze. Můžete vysvětlit jak?

Stabilita krajiny je v našich podmínkách podmíněna především prostorovou diverzitou na úrovni jednotlivých ekosystémů. Pestrá a proměnlivá krajina je výrazně stabilnější než krajina homogenní. Má to logiku. Nejen ekologové, ale i ekonomové vám potvrdí, že stabilita spočívá v diverzitě. Například finanční poradci vyzdvihují výhody diverzifikace portfolia investic. I rozumní výživoví poradci radí jíst především pestře. Rozmanitost je prostě zdravá.

Navíc žijeme v době, kdy neumíme s jistotou předpovědět, jaké faktory budou nejvíce destabilizovat naše lesy i jiné typy ekosystémů za dvacet nebo padesát let. Sucho? Kůrovec? Dnes neznámé nebo doposud neškodné nemoci? Netušíme, a proto je diverzita jedinou cestou, jak zajistit stabilitu naší krajiny pro budoucnost. Diverzita prostorová, druhová i ta genetická.

V principech chytré krajiny rovněž uvádíte, že "zvyšuje estetickou hodnotu krajiny". Co přesně si pod tím představit?

Je to významná hodnota krajiny, která podporuje například rezidenční nebo rekreační potenciál. Navíc je to imperativ doby. Žijeme ve vyspělé evropské zemi a musíme vnímat i mimoprodukční funkce krajiny. Existují studie, které potvrzují, že rozmanitá krajina je většinou krásná krajina. Jsou i další studie, které zase tvrdí, že lidé žijící v krásné a harmonické krajině se méně stresují a jsou méně nemocní. Tak či tak, když už něco tvoříme, v našem případě chytrou krajinu, proč bychom ji neudělali nejen funkční, ale i krásnou? Zpravidla to nestojí nic navíc.

Je principům chytré krajiny nakloněna zemědělská politika Česka a Evropské unie, nebo stále vítězí spíše velké monokulturní lány, v Česku zejména řepky olejky?  A co s tím? Jak prosadit chytrou krajinu do zemědělské politiky?

Struktura českého zemědělství, struktura podniků, ale i struktura zemědělské krajiny jsou u nás ovlivněny jejich základy v éře socialismu. Bohužel v první polovině devadesátých let jsme tyto struktury neměli sílu či vůli transformovat. Teď se zažily a měnit je radikálně už není možné. V některých ohledech přinášejí ekonomické výhody, v jiných ohledech hydrologické, ekologické nebo sociální problémy.

Chytrá krajina by měla být sama o sobě atraktivní pro moderního zemědělce. Schopnost vyřešit problémy s vodou i její další aspekty by měly zlákat hospodáře, aby se dobrovolně nebo s částečnou dotační podporou o ni ucházel. Jsem si jist, že postupná proměna klimatických podmínek s ojedinělými ukázkami extrémnějších period budou dostatečně účinnou přesvědčovací metodou.

Video: Podívejte se, jak vypadá budování chytré krajiny

Chytrá krajina. Unikátní projekt u Lán ukazuje, jak odolat suchu i vodě | Video: Aktuálně.cz, Ondřej Havelka

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Planeta v nouzi, speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  E.ONMONETA Money BankVodafone

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

Dále jsme napsali:

 

Právě se děje

Další zprávy