


Polské síly se během nedávného ruského útoku na Ukrajinu dostaly do situace, kdy „chyběl jen krůček“ a omylem začaly pálit na stíhačku MiG-29 svého ukrajinského spojence. Podle polského generála by bývala stačila chvilka nepozornosti a ukrajinská vzdušná operace poblíž polských hranic mohla skončit „bratrovražedným“ neštěstím.

K incidentu došlo v noci na 30. července během rozsáhlého ruského útoku na západní Ukrajinu. Ve stejnou noc ruská střela Ch-101 zasáhla pole u obce Tarnawa-Kolonia v Lublinském vojvodství. Narušila tak vzdušný prostor Polska, člena NATO.
Polsko tu noc v reakci na probíhající útok uvedlo do pohotovosti stíhačky F-16 i spojenecká průzkumná a tankovací letadla. Směrem k Polsku letělo zhruba dvacet ruských raket.
Dvě z nich přitom představovaly přímé riziko narušení polského vzdušného prostoru, popsal tehdejší situaci velitel operačního velení polských ozbrojených sil Ireneusz Nowak pro polský list Rzeczpospolita.
Ve východním Polsku – poblíž hranice s Ukrajinou – operovala dvojice polských F-16, které hlídaly vzdušný prostor. Podle Nowaka byl kolem 3:40 ráno poblíž hranice zaznamenán neznámý vzdušný objekt, který se pohyboval přímo podél hranice. Polská F-16 se ho vydala sledovat. Až později vyšlo najevo, že jde o ukrajinský MiG-29.
Ukrajinský stroj přitom sledovaly také polské pozemní systémy protivzdušné obrany. Podle Nowaka hrozilo, že by mohlo dojít k „bratrovražedné palbě“.
Kdyby ukrajinský pilot například ztratil na 30 sekund pozornost a narušil polský vzdušný prostor, Polsko by podle generála stálo před volbou, zda na tehdy neznámý objekt zahájit palbu.
Podle Nowaka by ale k podobným situacím už v budoucnu docházet nemělo. Ukrajinský systém velení a řízení protivzdušné obrany Viraž podle něj tehdy předával informace pouze o ruských raketách a dronech, které by mohly narušit polský vzdušný prostor.
Ukrajina záměrně neposkytovala informace o vlastních letounech, protože údaje o pohybu ukrajinského letectva jsou vysoce citlivé. Ruské síly podle Nowaka mohou letadla snadno zasáhnout na zemi, takže utajování jejich pohybu je otázkou přežití.
Po incidentu proto polské operační velení požádalo ukrajinský generální štáb a letectvo, aby Varšavu informovaly o pohybu ukrajinských letadel v blízkosti polských hranic. Podle Nowaka už tak Kyjev činí a podobně vyhrocená situace by se tedy už neměla opakovat.
Generál zároveň přidal ještě závažnější hodnocení. Je „z osmdesáti procent přesvědčen“, že Ch-101, která dopadla u Tarnawy-Kolonie, byla na Polsko nasměrována úmyslně. Analýza trajektorie podle něj neukazuje na žádný alternativní cíl na Ukrajině.
Podle Nowaka navíc šlo o moderní střelu z čerstvé výrobní série, vybavenou bojovou hlavicí a odolným naváděcím systémem.



Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



V Česku v sobotu v 08:00 začal závěrečný den hlasování v letošních komunálních volbách. Na části území státu jsou spojené s úvodním kolem rozhodování o třetině senátorů. Po noční přestávce mohou do volebních místností zavítat ti, kteří tak neučinili v pátek. Mají na to šest hodin.



Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.



Členové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) prosazují změnu dlouhodobého postoje. Podle nové strategie navrhují ustoupit od požadavku na vystoupení Německa z eurozóny a místo toho požadují zásadní reformy EU a společného měnového systému. Strana přitom vznikla v reakci na krizi eurozóny a opakovaně zmiňovala i možnost vystoupení Německa z EU.



Nikola Bartůňková prohrála v semifinále turnaje v Pekingu se světovou pětkou Mirrou Andrejevovou z Ruska 2:6, 2:6. Dvacetiletá Češka vzdorovala hodinu a 14 minut. Deblová jednička Kateřina Siniaková si na stejném turnaji zahraje o jubilejní 40. titul. S domácí Čang Šuaj může získat třetí letošní a celkově čtvrtý společný titul na okruhu WTA.