Chtěli obchod, dostali pád letu MH17 a válku. Nizozemsko hledá nový vztah k Ukrajině

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
19. 3. 2022 13:28
Když proruští separatisté v červenci 2014 sestřelili nad východní Ukrajinou letadlo mířící z Amsterdamu do Kuala Lumpuru, více než dvě třetiny z 298 obětí byli Nizozemci.
Památník obětem sestřeleného letu MH17, snímek z roku 2020.
Památník obětem sestřeleného letu MH17, snímek z roku 2020. | Foto: Reuters

Pro politickou reprezentaci země to byl šok. Jednak kvůli samotné tragédii, kdy do života Nizozemců letících na prázdniny fatálně zasáhla ruská raketa vypálená z okupovaného území na Ukrajině. A zkáza letu MH17 navíc tvrdě připomněla, jak se dění daleko za hranicemi může tohoto západoevropského státu přímo dotknout.

Předpokládalo se, že tato zkušenost změní postoj Nizozemců vůči zemím za východní hranicí EU, které se chtějí vymanit z ruského vlivu. Ačkoliv s nimi - stejně jako s Rusy - obchodovali, nepatřili mezi zastánce jejich vstupu do EU a NATO. Stal se ale přesný opak. 

V Nizozemsku o necelé dva roky později proběhlo referendum, v němž voliči na chvíli přehradili Ukrajině cestu na Západ, když většinou 61 procent odmítli ukrajinskou asociační smlouvu. Ta by přitom Kyjevu otevírala klíčový vnitřní trh unie. 

Referendum mělo jen poradní hlas, vzniklo na základě občanské iniciativy a vláda v Amsterdamu jejím výsledkem nebyla vázána. Kampaň proti smlouvě ale vedl lídr menší nizozemské krajně pravicové strany Fórum pro demokracii Thierry Baudet, který udržoval kontakty se zástupci ruského režimu Vladimira Putina a nijak se tím netajil. Později nizozemští investigativní novináři odhalili, že dostával peníze.

Nizozemské "ne"?

Ani tento druhý moment nevnesl do nizozemské politiky zásadní změnu. Minulý týden na summitu sedmadvacítky ve Versailles stál Mark Rutte v čele zemí, které prosazovaly opatrný přístup k ukrajinské žádosti o vstup do unie. 

Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal žádost na pozadí ruských bomb padajících na ukrajinská města a řada států EU včetně Česka chce, aby Evropa dala Ukrajině jasnější příslib, že s ní počítá a nebude ponechána napospas Rusku. Konkrétně, aby evropští politici podpořili její kandidátský status, čímž by Kyjev obrazně řečeno strčil nohu do unijních dveří. Nizozemský premiér Mark Rutte ale řekl "ne".

Na summitu argumentoval, že přijetí do EU je dlouhodobý proces, který se nemá uspěchat, protože se na něj musí připravit obě strany. "Otázka, jestli někdo podporuje ukrajinský vstup do EU, nebo ne, teď není na stole. Nyní se musíme soustředit na to, jak Ukrajině bezprostředně pomoct," prohlásil Mark Rutte. 

Připomněl, že Nizozemsko bylo jednou z prvních zemí západní Evropy, která dodala Ukrajině zbraně - už v lednu, tedy ještě dřív než Česko. A zmínil, co se objevilo v závěrečném prohlášení z Versailles: že Ukrajina je "součástí evropské rodiny". Nizozemský novinář a dlouholetý pozorovatel evropské politiky země Stephane Alonso upozorňuje, že obecná věta o příslušnosti k evropské rodině představuje "tektonickou změnu" ve vztahu nizozemské politiky vůči Ukrajině.

"Z vnějšího pohledu to může vypadat jako další nizozemské ne. Zevnitř země je to ale jinak," vysvětlil Stephane Alonso. Rutte je podle něj technický typ politika, který skoro nikdy není velkorysý. "Prohlášení, že Ukrajina je součástí evropské rodiny, je to nejvelkorysejší, co jsem od Rutteho slyšel. Řekl tu větu několikrát," popsal Aktuálně.cz novinář deníku NRC.

Kanál do Moskvy

Alonso také upozornil, že nizozemská vláda je pod tlakem z několika stran. Kvůli pozůstalým letu MH17 se premiér Rutte snaží udržet komunikační kanál do Moskvy, protože nad viníky tragédie drží Putinův režim ochrannou ruku. Pád letadla začal projednávat soud a Nizozemci čekají, že se dočkají zadostiučinění a pachatelé neuniknou trestu.

Euroskeptické strany pak zase tlačí na Rutteho liberály ze strany VVD ke stopce dalšímu rozšíření EU. Zejména kvůli reputaci, již mají v zemi čistých plátců do unijního rozpočtu Bulhaři a Rumuni kvůli rozsáhlým korupčním kauzám. V posledních letech se k nim přidali Poláci s Maďary. "Když se řekne Polsko, lidem okamžitě naskočí právní stát, protipotratové zákony, antiLGBT zóny v Polsku," uvedl Alonso, který působil také jako zpravodaj NRC v Polsku.

Ve skutečnosti Nizozemsko podle něj právě teď prochází "geopolitickým probouzením", kdy si uvědomuje, že jen obchodovat nestačí a země se musí zajímat o dění mnohdy daleko za jejími hranicemi. "Pád letu MH17, referendum o ukrajinské asociační smlouvě a teď válka proti Ukrajině jsou momenty, které vrací geopolitiku do hlav Nizozemců," vysvětlil Alonso a jako příklad zmínil rychlé dodání zbraní na Ukrajinu, o které se zasadil Rutteho ministr zahraničí Wopke Hoekstra. "Obecně vzato v Nizozemsku se toho moc neděje. Jsme blahobytná země, kterou neohrožují její sousedi," podotkl nizozemský novinář. "Probouzení možná bude ještě chvíli trvat. Ale změna, pozitivní, se už děje."

Video: Úskalí zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou

Úskalí zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy