Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k národu v noci na pátek uvedl, že chce posílit důvěru ve volební proces ve Spojených státech, mnohdy ale dělal pravý opak, napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT). Dokumenty zveřejněné Trumpovou vládou a dřívější závěry zpravodajských služeb podle listu navíc neslouží jako důkaz pro Trumpovy argumenty o narušení bezpečnosti voleb.
Trump od roku 2016 pravidelně hovoří o tom, co označuje za selhání volebního systému. To zopakoval i v nočním projevu, když řekl, že Spojeným státům byla způsobena velká újma.
„Naše volby byly vystaveny riziku manipulace a krádeže, a tím byla ztracena důvěra amerického lidu. Nesmíme dopustit, aby to tak pokračovalo,“ uvedl prezident.
Dokumenty, které Trump zveřejnil na podporu svých tvrzení, jakož i dřívější analýzy zpravodajských služeb však Trumpovy nejagresivnější výroky týkající se zabezpečení voleb nepotvrzují, píše NYT. Některé z těchto dokumentů dokonce podle deníku docházejí ke zcela opačnému závěru.
Dokumenty zároveň neobsahují žádná významná nová odhalení o zranitelnosti volebních systémů. „Dospěli jsme k závěru, že systémy sčítání hlasů by bylo obtížné zmanipulovat v takovém rozsahu, který by ohrozil výsledky voleb,“ uvádí například jeden z dokumentů zveřejněných na webových stránkách Bílého domu.
Americká vláda se připravuje na listopadové volby
Trump v projevu vyzval k opravě zranitelnosti elektronických systémů na sčítání hlasů, „aby volby už nikdy nemohly být ukradeny“. Uvedl, že jeho vláda spolupracuje se státy na opravě technických problémů před podzimními volbami do Kongresu.
Deník NYT v této souvislosti ale píše, že Trump v první polovině svého nynějšího druhého funkčního období mechanismy zavedené k zajištění bezpečnosti voleb naopak rozkládal. A uvádí několik příkladů.
Pracovní skupina Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), která se věnovala zahraničním vlivům, byla rozpuštěna, zatímco kancelář amerických tajných služeb (DNI) učinila personální škrty ve skupině, která varovala před zahraničním vměšováním. Agentura pro kyberbezpečnost a bezpečnost infrastruktury byla prakticky rozdrobena a Trump do funkce prozatímního ředitele tajných služeb jmenoval dědice realitního impéria.
Trump mezitím hovoří o řadě případů, které označil za příklady ovlivňování voleb roce 2020. Uvedl, že Čína zakoupila, ukradla nebo pomocí hackerů získala desítky milionů souborů s údaji o voličích v 18 státech. V této souvislosti prohlásil, že lidé, kteří o tom věděli, to tajili a neinformovali Kongres.
„Čína ukradla údaje“
Pro představitele amerických zpravodajských služeb a Kongresu to nicméně není nová informace. O tom, že Čína získala údaje o voličích – veřejně dostupné informace, které si často nakupují politické kampaně - informovala americká média opakovaně. Navíc, jak uvedli bývalí představitelé zpravodajských služeb, Čína tyto údaje neshromažďovala za účelem manipulace s výsledky voleb, ale spíše proto, aby mohla lépe připravovat kampaně zaměřené na ovlivňování mínění voličů.
Ačkoli dokumenty naznačují určitý počínající zájem čínských představitelů o operace zaměřené na ovlivňování veřejného mínění, připouštějí, že Peking nespustil vlivovou kampaň s cílem oslabit Trumpovu podporu, píše NYT.
Ani zmínka o Rusku
Trump ve svém projevu naopak téměř nezmiňoval Rusko a soustředil se především na Čínu. Kritika vyšetřování FBI a zpravodajských služeb ohledně ruského vměšování do prezidentských voleb v roce 2016 patří k Trumpovým oblíbeným tématům.
V roce 2020 se přitom většina představitelů zpravodajských služeb dospěla k závěru, že ruská kampaň zaměřená na zdiskreditování Trumpova soupeře Joea Bidena byla nejintenzivnější. V té době s tímto názorem nesouhlasil tehdejší šéf ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, který tvrdil, že kariérní zpravodajští důstojníci bagatelizovali čínskou roli.
Trump ke svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi zaujímá dlouhodobě přístup jako k rovnocennému partnerovi a jeho ministerstvo spravedlnosti nyní pokračuje ve vyšetřování údajného „velkého spiknutí“ demokratů, jehož cílem je spojit Trumpa s Ruskem, napsal NYT. Doplnil, že Trump na to v projevu okrajově odkázal.
Trump v posledních týdnech také zintenzivnil tlak na Kongres, aby schválil zákon, jenž přinese omezení pro korespondenční hlasování a bude vyžadovat doklad totožnosti o občanství k registraci k volbám. Občanství je již nyní nutné k tomu, aby mohli lidé v USA volit, mnozí ale nemají o svém občanství nějaký fyzický doklad. Odpůrci návrhu argumentují tím, že by odpovědnost za ověření občanství měla nést vláda, nikoliv voliči. Dále uvádějí, že k uplatnění zákona je zapotřebí víc času a prostředků.
Zahraniční vlivové operace s cílem narušit průběh voleb ale předmětem této legislativy nejsou. Trump nicméně projev uzavřel výzvou zákonodárcům, aby zákon schválili, a to navzdory tomu, že s ním nesouhlasí ani někteří Trumpovi republikáni.
Mohlo by vás také zajímat: Podívejte se na již ikonický moment podání ruky českého premiéra s prezidentem Trumpem.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tři zranění po střelbě v Dánsku. Policie prověřuje vyřizování účtů mezi gangy
Tři zraněné si v neděli vyžádala střelba v dánském městě Holbaek na západě země. Žádný z mužů není v ohrožení života, píše agentura DPA. Policie vychází z toho, že případ může souviset s vyřizováním účtů mezi lidmi z kriminálního prostředí.
Nejen Karibská krize. Před osmnácti lety byl svět na pokraji konfrontace velmocí
Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.
Bolí to, přiznal Djokovič a naznačil rychlý konec. Odhalil, co ho dohání k šílenství
Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?
„Součást našeho světa.“ Vědec vysvětluje, proč Češi stojí na straně Izraele
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Češi v Rakousku přecenili své síly, musely je zachraňovat policejní vrtulníky
O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.