Christianie je zachráněna, kupují ji bývalí hippies

ČTK ČTK
21. 6. 2011 18:45
Obyvatelé alternativní kodaňské čtvrti zaplatí v přepočtu téměř čtvrt miliardy korun
Obyvatelé Christianie se pravidelně účastní protestů proti globálnímu oteplování
Obyvatelé Christianie se pravidelně účastní protestů proti globálnímu oteplování | Foto: Reuters

Kodaň - Obyvatelé "alternativní čtvrti" Christiania v dánské metropoli Kodani si nakonec koupili od státu pozemky, které před 40 lety obsadili.

Příslušná smlouva o koupi Christianie, před lety zrušené základny námořnictva, byla po mnoha týdnech tahanic podepsána oběma stranami. Oznámil to dnes právník zastupující zájmy hippies Knud Foldschack, podle něhož je tak další existence "svobodné Christianie" zajištěna.

"Christiania se nyní mění z anarchistické lokality s novátorskými idejemi na legální experiment," citovala Foldschacka agentura DPA.

Od obsazení někdejší základny v roce 1971 se téměř každá z dánských vlád snažila různými právními nebo politickými kličkami "svobodný stát Christiania" zrušit, avšak vždy nakonec bez konkrétního výsledku.

Ke zlomu v letitém sporu došlo letos v únoru, kdy Nejvyšší dánský soud definitivně potvrdil, že obyvatelé Christianie desítkami let okupace území nezískali nezvratné právo využívat bývalou námořní základnu k bydlení. Úřady hrozily čtvrti zbouráním a bývalí hippies (dnes už spíše jejich potomci) museli vyměnit "alternativní metody" za právní dohody.

Podle nynější smlouvy uzavřené s ministerstvem obrany, dosud formálním vlastníkem pozemků, může na 700 trvalých obyvatel Christianie zůstat ve čtvrti dále bydlet, pokud prostřednictvím fondů za nemovitosti zaplatí 76,2 milionu dánských korun (asi 246 milionů Kč) a splní nařízení stavebního úřadu týkající se některých dostaveb nesplňujících bezpečnostní normy.

Christiania dosud patřila mezi turisty navštěvujícími Dánsko mezi nejoblíbenější místa Kodaně - vedle sochy malé mořské víly a zábavního parku Tivoli. Ačkoli čtvrť kromě turistů lákala také konzumenty lehkých drog, úřady ji až donedávna tolerovaly.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

Liberecký kraj podal předžalobní výzvu na ministerstvo, odmítá rozdělování dotací podle rychlosti kliknutí

Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá vyhlášení nové výzvy s rovnými podmínkami pro všechny. Pokud to do konce měsíce ministerstvo neudělá, je kraj připraven obrátit se na soud a žádat i předběžné opatření, které zakáže rozdělování peněz z programu. Podle MMR byly ale kraje od samého počátku u nastavení kritérií a způsobu hodnocení projektů v REACT-EU.

Výzva Libereckého kraje se týká rozdělování peněz v minulém týdnu i dalších dvou výzev, které se uskuteční 14. a 25. května. Novinářům to dnes řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle opozičních poslanců rozhodovala v systému rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, což ve středu označili za skandální.

Kritiku ve čtvrtek odmítl i premiér Andrej Babiš. Novinářům řekl, že všechny přihlášené projekty budou posouzeny. "Není to pravda, všechny projekty, které byly přihlášeny, budou vyhodnoceny," uvedl.

Způsob a kritéria hodnocení projektů v programu jsou podle MMR dílem 29 zástupců Monitorovacího výboru IROP. Finální hodnotící kritéria odsouhlasili i zástupci krajů. "Je zcela absurdní, že si nyní někteří hejtmani stěžují a napadají pravidla, proti kterým nejen že nevznesli od července 2020 žádnou připomínku, dokonce se na jejich vytváření prostřednictvím zástupců Asociace krajů v rámci koncepční skupiny ministerstva zdravotnictví a monitorovacího výboru sami podíleli," řekl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. Za Asociaci krajů ČR pro zdravotnictví je ve výboru i zástupce kraje Vysočina, s náhradníkem za Liberecký kraj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy