Chránilo Turecko Bagdádího? Teroristovy příbuzné zatkli v přívěsu přímo na hranici

Martin Novák Martin Novák
6. 11. 2019 13:57
Turecké speciální jednotky zatkly sestru bývalého vůdce Islámského státu abú Bakra Bagdádího. Zátah se odehrál ve městě Azaz, které leží přímo na turecko-syrské hranici.
Příbuzní Abú Bakra Bagdádího, které zadrželo Turecko. Jeho sestra (vlevo), její neteř (vpravo) a Bagdádího švagr (uprostřed).
Příbuzní Abú Bakra Bagdádího, které zadrželo Turecko. Jeho sestra (vlevo), její neteř (vpravo) a Bagdádího švagr (uprostřed). | Foto: Reuters

Pětašedesátiletá Rasmíja Avádová žila s manželem, neteří a několika dětmi v přívěsu. Turecké bezpečnostní složky ji nyní vyslýchají a podle americké stanice CNN věří, že by jim poskytnout cenné informace o tom, jak Islámský stát (IS) fungoval.

Turecký prezident Recep Erdogan prohlásil, že zdržena byla také Bagdádího manželka. "USA sdělily, že se Bagdádí zabil v tunelu, a vyvolaly kolem toho komunikační kampaň. Já zde oznamuji poprvé: My jsme dopadli jeho ženu a nedělali jsme kolem toho povyk jako oni (Američané). V Sýrii jsme zatkli i jeho sestru a švagra," řekl Erdogan v projevu.

Ankara vydává úterní akci za důkaz, že Turecko aktivně bojuje proti teroristické hrozbě a zbytkům Islámského státu (IS). "Dopadení Bagdádího sestry je dalším důkazem úspěšnosti naší protiteroristické strategie," napsal na Twitteru Erdoganův mluvčí Fahrettin Altun.

Experti na konflikt v Sýrii a Iráku ale pochybují o tom, že Turecko, které 9. října zahájilo ofenzivu proti syrským Kurdům, proti Islámskému státu aktivně bojovalo či bojuje.

Samotný fakt, že Bagdádího Američané dopadli v syrské provincii Idlíb jen pět kilometrů od turecké hranice, byl velkým překvapením. Za předpokládané místo jeho úkrytu řada analytiků a pracovníků zpravodajských služeb považovala syrsko-irácké pomezí nebo západní Irák.

Nečinné Turecko?

Bývalý poradce amerických ministrů zahraničí David L. Phillips napsal v komentáři pro list Wall Street Journal, že přibývá svědectví o faktické turecké ochraně Bagdádího na severu Sýrie.

"Turecko se na operaci, která vedla k dopadení Bagdádího, nijak nepodílelo. Přestože se americký prezident Donald Trump tvářil, že to nevidí, a oficiálně mu poděkoval," uvedl Phillips.

Vesnice Baríša, kde Bagdádí žil, se nachází pod kontrolou syrské ozbrojené skupiny Hurras al-Dín a v oblasti má turecká armáda kontrolní stanoviště. Proto se nabízí otázka, proč klíčové informace o pobytu vůdce teroristů dodali Spojeným státům syrští Kurdové a Iráčané, nikoliv turecká rozvědka (MIT).

Turecko od roku 2013 finančně a vojensky pomáhalo několika syrským organizacím, které bojovaly proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Včetně těch islamistických. Zbraně a pomoc ale často končily v rukou Islámského státu. Turci také čelili obvinění, že nebrání přílivu zahraničních rekrutů této teroristické organizace do Sýrie přes své území a že s Islámským státem obchodují.

Ideologie Islámského státu nezmizí

Jusuf Canli, komentátor velkého tureckého deníku Hürriyet, v rozhovoru pro Aktuálně.cz připouští, že kritika Ankary je v tomto ohledu částečně oprávněná.

"Je pravda, že Turecko bylo příliš mírné vůči Islámskému státu. Mělo udělat víc. Je například těžké dostat z hlavy otázku, jak se mohlo stát, že vůdce Islámského státu Bagdádí byl zabit při operaci v syrské provincii Idlíb jen několik kilometrů od turecké hranice. Tedy v oblasti, kde se Turecko podílí na zajišťování bezpečnosti," připomíná někdejší šéfredaktor vlivného listu.

Islámský stát sice už v Sýrii a Iráku neovládá žádné území, tisíce jeho bojovníků ale přežilo. Džihádistická ideologie, kterou IS vyznával, bude mít dál své následovníky a své vyznavače. Po smrti Bagdádího islamistické skupiny po celém světě zveřejňovaly videa, jak jejich příslušníci vyjadřují přísahou věrnost novému vůdci Ibrahímu Kurajšímu. Záběry pocházejí z Bangladéše, Filipín nebo Afghánistánu.

"Jejich toxická ideologie hned tak nezmizí. Naštvaní, ponížení a frustrovaní lidé - mnozí z nich velmi mladí a s malým vzděláním - jí budou nadále přitahováni," upozorňuje americký profesor Walter Russell Mead, který vyučuje mezinárodní vztahy na Bard College v New Yorku.

Podle něj to ale nástupci Bagdádího budou mít po porážce jeho chalífátu přece jen těžší. "Bagdádí sliboval naplnění proroctví, vizí a velkolepých snů. On a jeho lidé tvrdili, že Bůh jim dává sílu a vede je k vítězství. Každý ale vidí, že se mýlili," dodal Mead.

Podívejte se na videozáznam operace proti Bagdádímu, který zveřejnil Pentagon

Američané ukázali záběry z akce, při které se na severozápadě Sýrie vyhodil do vzduchu i se svými dětmi abú Bakr Bagdádí. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 21 minutami

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy