Reklama
Reklama

Chlapi za nic nestojí! Proč se mezi ženami rozmáhá fenomén heteropesimismu

Zuzana Hanusová

Není cena za absolutní svobodu příliš vysoká? Fenomén zvaný heteropesimismus v posledních měsících zaplavil sociální sítě. Vyjadřuje rezignaci žen na vztahy s muži. Moderní randění přes aplikace a kultura nezávazného sexu přinesly ženám místo emancipace jen citové vyhoření. Mladé ženy proto vědomě volí dobrovolný singl život a touhu po rodině škrtají ze svých plánů. Existuje i jiná cesta?

Mladí stále častěji prožívají své vztahy online.
Mladí stále častěji prožívají své vztahy online.Foto: Pexels.com – Cottonbro Studios
Reklama

Ve zkratce: heteropesimismus je čirý cynismus a hluboký smutek nad tím, že najít v dnešním světě normální, bezpečný a rovnocenný vztah je v podstatě mission impossible. Týká se to hlavně žen, které definitivně propadly pocitu, že partnerské soužití s muži už zkrátka nepřináší nic jiného než permanentní zklamání a citové utrpení.

Dnešní mladé ženy jsou unavené z moderního randění přes seznamovací aplikace i ze současné kultury nezávazného sexu. Mají dojem, že muži hledají jen povrchní známosti a odmítají se vázat. Když už nějaké vztahy navážou, podle jejich soudu v nich u mužů chybí základní emoční inteligence nebo vztahová gramotnost.

Celý život poslouchaly, že ve vztazích musí jít všechno 50:50, to znamená, že všechna neplacená péče o děti a domácnost se musí dělit na půl. Ve skutečnosti se to ale stále neděje. O svých zkušenostech s „nezralými“ muži se dělí na sociálních sítích.

Některé jdou ještě dál a rezignují na jakékoli romantické vztahy. A touhu po rodině zcela vymazaly ze svých plánů.

Reklama
Reklama

Tohoto fenoménu si všimly už i takzvané reakční feministky. Jde o relativně nový, provokativní proud, který vznikl v přímé reakci na krizi moderních vztahů, hnutí #MeToo a nástup digitální éry. Tyto feministky tvrdí, že něco jsme asi udělali špatně, když jsme to nechali zajít tak daleko, přičemž to ohrožuje i demografický vývoj ve vyspělých zemích světa.

Britská novinářka, spisovatelka a feministka Louise Perryová je jednou z nejvýraznějších postav této debaty. Známou se stala díky svým textům, a to zejména knize The Case Against the Sexual Revolution (Argumenty proti sexuální revoluci) nebo komentářům pro The Daily Mail i The Spectator a vlastnímu podcastu Maiden Mother Matriarch.

Perryová jako feministka tvrdí, že heteropesimismus je logickým vyústěním sexuální revoluce, kdy se zrušila pravidla hry, tedy manželství jako závazek a ochrana žen před predátory. Zůstal jen volný trh, který podle ní vyhovuje spíš mužské biologii a ženy zanechává zraněné a zatrpklé.

Tvrdí, že sexuální revoluce od 60. let minulého století ženy neosvobodila, ale naopak jim uškodila.

Reklama
Reklama

O svých tezích mluví nejnověji ve známém podcastu novináře Rosse Douthata z deníku The New York Times. Bylo zajímavé sledovat šarmantní feministku, která došla k závěrům, že kultura nezávazného randění a sexuální svobody ve skutečnosti ženám uškodila, protože jim biologicky ani psychologicky jednoduše nevyhovuje.

Perryová dokonce navrhuje radikální řešení: ženy by se měly chovat, jako by antikoncepce neexistovala, Sex by proto měly mít jen s mužem, který by byl dobrým otcem a se kterým chtějí vstoupit do manželství.

Douthat ovšem namítá, že v dnešním světě s internetem, antikoncepcí a individualismem je takový striktní postoj mimo hluboce věřící náboženské komunity nepředstavitelný.

Perryová uznává, že nábožensky založení lidé mají výhodu, protože jejich kultura se dokáže reprodukovat, na rozdíl od progresivního feminismu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nechce žít v totalitním náboženském světě. Chce zachovat výdobytky feminismu jako vzdělání žen a bezpečnost ve veřejném prostoru, ale zároveň zdůrazňuje potřebu sexuální zdrženlivosti.

Reklama
Reklama

Nejvíce překvapujícím momentem pro její liberální kritiky je navrhované řešení. Perryová ve svých závěrech a nedávných přednáškách otevřeně obhajuje monogamní manželství a dokonce křesťanskou sexuální etiku jako nejlepší ochranný štít pro ženy.

Tvrdí, že instituce manželství historicky sloužila k tomu, aby zkrotila divoké mužské pudy a přinutila muže investovat energii a zdroje do jedné ženy a dětí. Mladým ženám proto radí: „Poslouchejte svoje matky a babičky, buďte zdrženlivé a hledejte gentlemany.“

V poslední době se Perryová čím dál tím víc vyjadřuje i k tématu klesající porodnosti na Západě. Tvrdí, že hyperindividualismus a rozpad tradičních rodinných struktur vedou k demografické katastrofě. Společnost by podle ní měla začít vnímat zakládání rodin v mladším věku nikoli jako přítěž, ale jako klíčový společenský zájem.

Kritici jí vyčítají, že pod rouškou ochrany žen v podstatě vrací společnost do 50. let minulého století, přičemž omezuje ženskou autonomii.

Reklama
Reklama

Perryová ale u Douthata kritizuje i online fenomén tzv. tradwives, tradičních manželek a mnohonásobných matek, které na internetu prezentují svůj život v domácnosti jako cestu pro dnešní ženy.

Podle Perryové prožívají tradwives stejný smutek a hněv jako progresivní feministky, ale zvolily si jiné řešení. Upozorňuje na paradox, že toto hnutí je hluboce závislé na internetu a online prostoru, které ho dělá nerealistickým. Celá tato subkultura podle ní „všechno performuje před kamerou“, což je v přímém rozporu s myšlenkou tichého, skrytého rodinného života mimo moderní svět.

Jak dále argumentuje, tato rebelie proti liberálnímu feminismu tak trpí vzhledem k tomu, v jaké společnosti žijeme, „fundamentálním nerealismem“. Svět se podle ní nedá jen tak přetočit zpět do 50. let, a i když s těmito ženami soucítí v jejich hněvu vůči nespravedlnosti světa, jejich odpovědi považuje za utopické a umělé.

Perryová vidí tradwives jako symptom skutečného problému, jako je vyhoření žen v moderním světě a krize vztahů. Ale jejich řešení považuje za internetovou fantazii, která ignoruje biologickou i ekonomickou realitu.

Reklama
Reklama

Diskuse s Douthatem se ze strany Lousie Perryové končí spíš pesimisticky – tvrdí, že společnost jako celek nemá řešení moderních konfliktů mezi pohlavími. Nicméně na individuální úrovni podle ní moderní doba poskytuje dostatek svobody a vůle na to, aby si člověk vybudoval kvalitní, rovnocenné manželství a vyhnul se negativním internetovým trendům.

Jednoznačnou odpověď nemá ani na Douthatovu otázku, do jaké míry se dá sexuální přeměna společnosti oddělit od ekonomické přeměny, tedy vstupu žen na trh práce a jejich úspěchu, a jestli je možné mít společnost se silným morálním důrazem na sexuální zdrženlivost a zároveň plnou emancipaci žen. Tak či onak, jde o zajímavý dialog s moderní ženou, která přišla k netradičně svěžím závěrům o chování žen a mužů.

V rámci vzájemné spolupráce převzato z deníku Postoj.sk

Mohlo by vás také zajímat: Love bombing a plíživé změny. Do toxického vztahu můžete spadnout i vy

Love bombing a plíživé změny. Do toxického vztahu můžete spadnout i vy | Video: Tereza Engelová
Reklama
Reklama
Reklama