Z části lidské a z části prasečí embryo. Američtí vědci "vypěstovali" chiméru v těle prasnice

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
27. 1. 2017 13:56
"Pěstování" nových lidských orgánů pro transplantace se dočkalo prvního malého úspěchu. Vědcům z kalifornského Salkova institutu se podařilo vpravit lidské kmenové buňky do prasečího embrya, které přežilo a úspěšně se vyvíjelo v těle prasnice po dobu jednoho měsíce. Tato novodobá "chiméra" byla člověkem z méně než 0,001 procenta. Přesto se jedná o historický krok.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington – Transplantování orgánů v lidském těle by se mohlo zjednodušit, pokud by lékaři měli k dispozici nové, v laboratoři vytvořené ledviny nebo třeba srdce.

A právě často zmiňovaná představa "pěstování" lidských orgánů v těle prasete nabrala nově jasnější obrysy. Kalifornští vědci vstříkli do prasečího embrya lidské kmenové buňky a dokázali, že mohou lidské buňky přispět k vývoji zcela odlišného živočišného druhu. Navzdory 90 milionům let evoluce.

Odborníci ze Salkova biologického institutu vytvořili embryo, které je z části prase a z části člověk. To se pak úspěšně vyvíjelo v těle prasnice až čtyři týdny.

Tato novodobá chiméra (původně bájná nestvůra z řecké mytologie s podobou lva, kozy a draka) byla člověkem z méně než 0,001 procenta. Přesto se jedná o historický krok.

Pro budoucí pacienty na seznamu čekatelů na transplantaci by to znamenalo obrovskou naději. Lékaři by jim potřebné orgány mohli vytvořit přímo na míru. Obsahovaly by totiž jejich vlastní buňky.

Myši v Japonsku

Podobný úspěch zaznamenali ve stejnou dobu také japonští vědci z univerzity v Tokiu, jak připomíná americký list The New York Times. Ti úspěšně voperovali laboratorním myším slinivku břišní, kterou stejným způsobem vypěstovali v těle krys.

"Myslím, že je to v zásadě velmi slibná práce," okomentoval obě studie pro americký deník Rudolf Jaenisch, odborník na kmenové buňky z univerzity v Cambridge.

Biologové v Salkově institutu udělali pokus na celkem 2075 embryích, ze kterých pouze 186 se celý měsíc úspěšně vyvíjelo v těle prasnice. Po čtyřech týdnech je zase vyndali a zanalyzovali.

"Je to vůbec poprvé, co vidíme lidské buňky růst v tak velkém zvířeti," vysvětlil stanici BBC ojedinělost studie jeden z jejích autorů Juan Carlos Izpisua Belmonte.

Přes to všechno má ale vytváření chimér – tedy živočichů se dvěma odlišnými genomy – velké překážky.

Technický problém takového způsobu pěstování lidských orgánů představuje fakt, že samice prasete je březí pouze kolem 115 dní. Jenže lidské buňky potřebují na prenatální vývoj obvykle kolem devíti měsíců.

"Je to, jako když na dálnici jede jedno auto mnohem rychleji než to druhé – zvyšuje se tím pravděpodobnost nehody," popsal Belmonte výzvy, se kterými se jeho tým potýká. K pěstování lidských orgánů ve zvířecím těle je podle něj ještě dlouhá cesta.

Nikdo nechce mluvící prase

Překážkou jsou v neposlední řadě také etické otázky. Například ochránci zvířat, kteří se staví proti velkochovům, v chování prasat na lidské orgány spatřují jen další zdroj utrpení pro zvířata.

Obecně pak kontroverzi způsobuje riziko, že by se lidské buňky v prasečím těle zachovaly neplánovaně, zasáhly jiné tkáně a prase by nechtěně "polidštily".

Lidské buňky v prasečím mozku by pravděpodobně stvořily něco, co by až příliš připomínalo zmíněný antický mýtus.

Právě kvůli těmto rizikům je například ve Spojených státech od roku 2009 zakázáno provádět stejné pokusy s lidskými buňkami v případě opičích embryí. Lidé jsou si s opicemi z evolučního hlediska příliš blízcí a existuje obava, že by lidské buňky mohly snadno zasáhnout do vývoje opičího mozku.

"Omezili jsme vývoj embrya se dvěma genetickými informacemi v těle prasnice na dobu jednoho měsíce. To nám stačí na pochopení, jak se buňky odlišují, míchají a integrují," vysvětluje profesor Belmonte.

Na to, aby se tato zvířata s lidským genomem mohla skutečně narodit, je podle něj ještě příliš brzy. "Ne všechno, čeho je věda schopná, bychom měli udělat," upozornil.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prezident Zeman se příští týden setká s polským protějškem Dudou

Prezident Miloš Zeman se příští týden na Pražském hradě setká s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Budou jednat o tématech Evropské unie či o visegrádské spolupráci. Na webu Pražského hradu to dnes uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák řekl, že se setkání uskuteční na žádost Polska. "Polská strana chce konzultovat aktuální věci kolem Evropské unie a polského předsednictví Visegrádu," uvedl. Konkrétní témata se podle něj teprve dojednávají, předpokládá ale projednávání právě evropské a visegrádské agendy, mohla by být i příležitost probrat bilaterální témata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy