Chile nechá prošetřit smrt mladého demonstranta

Radim Klekner Radim Klekner
29. 8. 2011 14:49
Protivládních protestů se zúčastnily statisíce lidí
Chile zmítají čtyřměsíční protesty proti prezidentu Piňerovi.
Chile zmítají čtyřměsíční protesty proti prezidentu Piňerovi. | Foto: Reuters

Santiago - Chilskému prezidentovi Sebastianu Piňerovi hrozí, že se už v první polovině funkčního období stane tím, co se v anglosaských zemích označuje jako "lame duck".

Politikem, který je oficiálně u moci a přitom žádnou moc nemá. V USA se "chromou kachnou" stává prezident, který sice končí v úřadu, musí ale nějak přestát období mezi volbami, tradičně konanými v listopadu, a únorovým nástupem nového šéfa Bílého domu.

V podobné situaci se nyní ocitl Piňera, který sice bude v zemi vládnout ještě více než dva roky, nikdo jej ale už nebere příliš vážně. Chilský prezident si totiž vůbec neví rady se čtyřměsíčními protesty, které zachvátily jeho zemi.

Ty si v pátek vyžádaly první oběť, když na následky střelných zranění zemřel šestnáctiletý student gymnázia Manuel Gutierrez, jehož o den dříve zasáhly kulky z policejní zbraně. V neděli se konal jeho pohřeb, na pondělí vyhlásily studentské odbory celonárodní den smutku.

600 tisíc lidí v ulicích

Ve čtvrtek demonstrovalo proti vládní politice na šest set tisíc osob. Jen v Santiagu se reformy školství, daní a penzijního systému dožadovalo na 200 tisíc Chilanů.

Piňera s argentinskou prezidentkou Fernandézovou.
Piňera s argentinskou prezidentkou Fernandézovou. | Foto: Reuters

Při násilných střetech s policejními silami bylo zraněno na dvě stě lidí, 1400 demonstrantů pořádkové síly zatkly.

V říjnu loňského roku přitom ještě Piňera triumfálně vítal třiatřicet horníků, kteří byli v rámci spektakulární akce sledované desítkami televizních kanálů z celého světa zachránění z dolu na zlato a měď u města Copiapó na severu země.

Horníci v dole strávili téměř deset týdnů a Piňerova popularita byla na vrcholu. Teď je podle průzkumů nejméně oblíbeným prezidentem od časů diktátora Augusta Pinocheta.

Piňera přislíbil, že okolnosti studentovy smrti nechá prošetřit, u Chilanů ale sotva může ještě získat nějaké body.

Z růstu těží jen bohatí

Ačkoliv země zažívá prudký hospodářský rozmach podmíněný zejména astronomickým nárůstem cen mědi na světových trzích, většina obyvatelstva z boomu nic nemá. Bohatství plynoucí z těžby se rozdělí mezi hrstku podnikatelů a bankéřů a řadoví občané živoří.

Protesty v Chile
Protesty v Chile | Foto: Reuters

Studenti trvají na tom, aby část výnosů byla investována do školství. Většina univerzit v zemi je soukromých a vysoké školné si může dovolit jen málokterý z nich. Navrhují proto, aby na těžební podniky byla uvalena zvláštní daň.

Chile je největším producentem mědi na světě. Loni se v zemi, která vlastní čtvrtinu všech známých ložisek ve světě, vytěžilo 5390 tun kovu.

Státní společnost Codelco chce do těžby mědi v příští dekádě investovat částku odpovídající dvaceti miliardám dolarů.

Cena mědi vzrostla na světových trzích od roku 2002 třikrát.

Za vyšší mzdy stávkovali v Chile v uplynulých týdnech horníci na několika dolech včetně největšího z nich, Escondidy. Ten se nachází na kraji pouště Atacama na severu země.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy