


Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Zvolený prezident prohlásil, že navrátí do země respekt k zákonu.
Jaraová uznala porážku a Kastovi již blahopřáli politici ze Spojených států či Argentiny. Telefonoval mu i současný prezident Gabriel Boric, který se s ním během dneška sejde k domluvě o předání úřadu. Ten má Kast převzít v březnu.
„Chile vyhrálo... Naděje na život beze strachu vyhrála,“ řekl v prvním povolebním projevu Kast, který v kampani sliboval mimo jiné tvrdý postup v boji proti nelegální migraci a nárůstu kriminality.
V listopadovém prvním kole dalo jedenapadesátileté Jaraové hlas 26,85 procenta voličů, zatímco devětapadesátiletý Kast, který na prezidenta kandiduje potřetí, získal 23,93 procenta hlasů. Sedmdesát procent hlasů ale voliči dali kandidátům pravice, kteří Kasta před druhým kolem podpořili, takže byl podle průzkumů favoritem.
Kast, který je obdivovatelem amerického prezidenta Donalda Trumpa a jehož otec byl za druhé světové války v Německu členem nacistické strany a starší bratr působil začátkem 80. let jako ministr za Pinochetovy diktatury, hodlá prosazovat přísné rozpočtové škrty, chce ale naproti tomu například snížit daně firmám.
K vítězství mu blahopřál americký ministr zahraničí Marco Rubio. USA jsou přesvědčeny, že Chile bude s Kastem v čele „prosazovat společné priority, zejména posilování veřejné bezpečnosti, skoncování s ilegální migrací a oživení našich obchodních vztahů,“ uvedl Rubio v prohlášení. Jako první zahraniční lídr gratuloval Kastovi prezident sousední Argentiny Javier Milei, který rovněž patří k Trumpovým politickým souputníkům.
Právník Kast, který bývá označován za krajně pravicového politika, se o prezidentský úřad ucházel už potřetí. V předchozích volbách koncem roku 2021 vyhrál první kolo. Ve druhém ho porazil Gabriel Boric, dosavadní prezident, který se nemohl pokoušet o druhý mandát v řadě. Kast je od roku 2019 šéfem Chilské republikánské strany (PRCh), kterou také založil.
V letošní prezidentské kampani sliboval tvrdou ruku v bezpečnosti. Chce také zavřít hranice a zahájit masivní deportace migrantů, kteří jsou v zemi bez povolení k pobytu. Těch je zhruba 300 tisíc, mnozí z nich pochází z Venezuely. V minulosti měl názorově blízko ke krajně pravicovému brazilskému prezidentovi Jairovi Bolsonarovi, ke kterému bývá přirovnáván.
V prezidentské kampani v roce 2021 si vysloužil kritiku za to, že o režimu chilského diktátora Augusta Pinocheta (u moci 1973–1990) prohlásil, že „nepronásledoval opozici“, nebyl diktaturou a organizoval „demokratické volby“. Ve volebním programu měl i záměr zrušit ministerstvo pro ženy a genderovou rovnost a obnovit absolutní zákaz interrupcí. Od obojího před druhým kolem voleb ustoupil. Odmítá také homosexuální sňatky, které v roce 2021 schválil chilský parlament.



Nový náhrobek architekta Ernsta Wiesnera, který ve 20. letech 20. století ovlivnil podobu Brna, odhalili na hřbitově v britském Liverpoolu zástupci Jihomoravského kraje a kastelánka brněnské vily Stiassni Kateřina Konečná. Součástí náhrobku je doplněk vytvořený z úlomků Wiesnerem navržených budov. Wiesner je autorem brněnského paláce Morava, krematoria v Brně či zásadních úprav vily Stiassni.



Americký prezident Donald Trump ve středu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu oznámil, že by se ve čtvrtek ve švýcarském městě měl setkat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Předtím v projevu na WEF tvrdil, že schůzku plánuje na dnešek, Zelenskyj však ve středu v Davosu není, potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta.



Opoziční strany dnes vyjádřily ve společném prohlášení podporu Dánsku a Grónsku a jejich právu na sebeurčení. Lídři Pirátů, ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 ve Sněmovně kritizovali, že za spojence se jasně nepostavila vláda. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) sdělil, že opozici drží palce, pokud si myslí, že její roztomilé prohlášení přinese světový mír.



Americký prezident Donald Trump pozval papeže Lva XIV., aby zasedl v Radě míru pro Pásmo Gazy. Podle agentury Reuters to ve středu uvedl vatikánský státní sekretář Pietro Parolin. První americký papež a kritik některých Trumpových postojů podle Parolina pozvání zvažuje.



Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů.