


Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Zvolený prezident prohlásil, že navrátí do země respekt k zákonu.
Jaraová uznala porážku a Kastovi již blahopřáli politici ze Spojených států či Argentiny. Telefonoval mu i současný prezident Gabriel Boric, který se s ním během dneška sejde k domluvě o předání úřadu. Ten má Kast převzít v březnu.
„Chile vyhrálo... Naděje na život beze strachu vyhrála,“ řekl v prvním povolebním projevu Kast, který v kampani sliboval mimo jiné tvrdý postup v boji proti nelegální migraci a nárůstu kriminality.
V listopadovém prvním kole dalo jedenapadesátileté Jaraové hlas 26,85 procenta voličů, zatímco devětapadesátiletý Kast, který na prezidenta kandiduje potřetí, získal 23,93 procenta hlasů. Sedmdesát procent hlasů ale voliči dali kandidátům pravice, kteří Kasta před druhým kolem podpořili, takže byl podle průzkumů favoritem.
Kast, který je obdivovatelem amerického prezidenta Donalda Trumpa a jehož otec byl za druhé světové války v Německu členem nacistické strany a starší bratr působil začátkem 80. let jako ministr za Pinochetovy diktatury, hodlá prosazovat přísné rozpočtové škrty, chce ale naproti tomu například snížit daně firmám.
K vítězství mu blahopřál americký ministr zahraničí Marco Rubio. USA jsou přesvědčeny, že Chile bude s Kastem v čele „prosazovat společné priority, zejména posilování veřejné bezpečnosti, skoncování s ilegální migrací a oživení našich obchodních vztahů,“ uvedl Rubio v prohlášení. Jako první zahraniční lídr gratuloval Kastovi prezident sousední Argentiny Javier Milei, který rovněž patří k Trumpovým politickým souputníkům.
Právník Kast, který bývá označován za krajně pravicového politika, se o prezidentský úřad ucházel už potřetí. V předchozích volbách koncem roku 2021 vyhrál první kolo. Ve druhém ho porazil Gabriel Boric, dosavadní prezident, který se nemohl pokoušet o druhý mandát v řadě. Kast je od roku 2019 šéfem Chilské republikánské strany (PRCh), kterou také založil.
V letošní prezidentské kampani sliboval tvrdou ruku v bezpečnosti. Chce také zavřít hranice a zahájit masivní deportace migrantů, kteří jsou v zemi bez povolení k pobytu. Těch je zhruba 300 tisíc, mnozí z nich pochází z Venezuely. V minulosti měl názorově blízko ke krajně pravicovému brazilskému prezidentovi Jairovi Bolsonarovi, ke kterému bývá přirovnáván.
V prezidentské kampani v roce 2021 si vysloužil kritiku za to, že o režimu chilského diktátora Augusta Pinocheta (u moci 1973–1990) prohlásil, že „nepronásledoval opozici“, nebyl diktaturou a organizoval „demokratické volby“. Ve volebním programu měl i záměr zrušit ministerstvo pro ženy a genderovou rovnost a obnovit absolutní zákaz interrupcí. Od obojího před druhým kolem voleb ustoupil. Odmítá také homosexuální sňatky, které v roce 2021 schválil chilský parlament.



V Berlíně ve středu večer vypukl požár ve výškovém domě, je mnoho zraněných. Oznámili to hasiči, kterých na místě zasahuje asi 170. Deník Bild napsal, že mezi těžce zraněnými je i několik dětí.



Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer za silného deště vřele tradičním francouzským polibkem na obě tváře přivítal českého premiéra Andreje Babiše v Elysejském paláci, kde spolu povečeří. Schůzka se koná v předvečer neformálního summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek koná na belgickém zámečku Alden Biesen. Po setkání je očekáván Babišův komentář pro média.



Po boji s rakovinou zemřel ve středu americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na jeho rodinu.



Podezřelou z masové střelby v obci Tumbler Ridge na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka, uvedla to ve středu na tiskové konferenci policie. Podle ní dívka zastřelila osm lidí, včetně své matky, nevlastního bratra, učitelky, pěti studentů střední školy a pak i sebe. Původně policie mluvila o celkem deseti mrtvých. Jaký byl motiv činu, zatím není zřejmé.



Europoslanci ve středu při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.