Překvapené Chile. Nejbohatší zemi Jižní Ameriky pohltilo násilí kvůli nerovnostem

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
2. 11. 2019 9:32
Začalo to před dvěma týdny, když se mladí lidé na sociálních sítích domlouvali na hromadném bojkotu placení zdražených lístků na metro. Z přeskakování turniketů a jízdy načerno se ale rychle stalo celonárodní protivládní hnutí. Tisíce Chilanů už neprotestují jenom proti zvýšeným cenám za metro, ale požadují rozsáhlé reformy.

Chilská vláda poprvé od skončení diktatury generála Augusta Pinocheta povolala do ulic armádu. Vojáci mají za úkol potlačit násilné demonstrace a zabránit rabování a ničení veřejného majetku. Zatím při potlačování manifestací zemřelo přes dvacet lidí. Většina z nich uhořela při požárech, některé ale zřejmě zastřelili vojáci.

Prezident Sebastián Piñera vyhlásil na prvních deset dní demonstrací výjimečný stav.

Chilané ale protestují dál. Blokují silnice, zapalují barikády. V jedné z nejstabilnějších a nejvyspělejších zemí Latinské Ameriky zavládl chaos a násilí.

"Všechny překvapilo, co se děje. Vláda je překvapená, protože to jednoduše nečekala, a protestující zase proto, že si uvědomili, že můžou tlačit na politický systém i bez dobře promyšleného plánu," popsal pro americký deník Washington Post dvoutýdenní demonstrace chilský politolog Miguel Ángel Martínez.

Prezident Piñera nakonec zvýšení cen jízdného zrušil. Uklidnit davy to ale nepomohlo. Vyměnil skoro všechny ministry ve své vládě a zavedl balíček sociálního opatření. Ani to situaci neuklidnilo. "Chile už není stejné, jako bývalo před pár týdny. Chile se změnilo," prohlásil minulý týden v televizním přenosu.

Chile bylo doposud vnímáno jako ekonomicky i politicky nejstabilnější země Latinské Ameriky a obrovská vlna násilí, která se před dvěma týdny vzedmula, je něco, co za posledních bezmála třicet let nepamatuje.

Zatím největší demonstrace se konala minulý pátek. V hlavním městě Santiago de Chile se jí zúčastnilo více než milion lidí. Šlo o vůbec největší protestní akci od pádu Pinochetova vojenského režimu v roce 1990.

Krize, která musela přijít

Problém, který vyústil v pouliční násilí, se rodil postupně. Zatímco chilská ekonomika rostla, prohlubovala se nerovnost a zvětšovala se propast mezi bohatými a chudými. Americká politoložka a bývalá novinářka působící v Chile Jennifer Pribbleová v britském deníku Financial Times vysvětluje, že současná krize se očekávala už od pádu Pinochetovy diktatury.

Jeho vojenská junta zrušila sociální politiku předchozího režimu. Privatizovala důchodový systém a částečně i zdravotní péči. Jenže po přechodu k demokracii se tento systém příliš nereformoval a Chile v rámci ekonomického růstu pokračovalo v neoliberální politice. Skupina lidí, kteří na ni doplácejí, se postupně zvětšovala.

"Zvýšení cen jízdného metra byla jen poslední kapka, se kterou pohár přetekl," myslí si osmadvacetiletá Paula Reyesová, která pochází z Chile a nyní žije v Dánsku.

"Už několik let nás neustále zklamává náš sociální a politický systém plný korupčních afér, nerovností a neuvěřitelně nízkých důchodů. Vypadáme jako prosperující země, ale ve skutečnosti z toho těží jen pár lidí," dodala pro server Aktuálně.cz

Nejbohatší je prezident

Jako největší problém Reyesová vidí propastné rozdíly v platech. Minimální mzda je v Chile 300 tisíc pesos měsíčně, což je něco přes devět tisíc korun. Senátoři a poslanci ale podle ní vydělávají až 20 milionů pesos, tedy přes půl milionu korun. Lidem v důchodu pak stát přispívá v přepočtu jen necelých šest tisíc korun měsíčně.

Současný prezident Sebastián Piñera je miliardář a podle časopisu Forbes je jedním z nejbohatších lidí v zemi. Prezidentem byl už dříve, mezi lety 2010 a 2014. Vystudoval ekonomii na prestižní Harvardské univerzitě v USA, ale podle mnohých Chilanů žije mimo realitu, se kterou se potýká většina obyvatel. Jeho preference podle průzkumů z posledních dvou týdnů raketově klesly.

"Prezident provedl nějaké změny, ty ale nejsou přesvědčivé a neslibují lepší budoucnost. Vyměnil skoro všechny ministry, ale za úplně stejné postavičky. Až teď se mluví o tom, co se mělo stát před mnoha lety. Měla by se změnit ústava, která vznikla v roce 1980, tedy ve vrcholné době vojenské diktatury," popisuje Reyesová požadavky protestujících obyvatel Chile.

Tlak na reformu ústavy se objevuje od přechodu k demokracii opakovaně, nikdy ale nebyl tak silný. Změnit se ji pokoušela i předchozí prezidentka Michelle Bacheletová, ale do konce svého mandátu to nestihla. Piñera měl zatím jiné priority.

Opozice složená z levicových stran se teď snaží prosadit návrh na referendum, ve kterém by obyvatelé už v prosinci mohli rozhodnout o vzniku nové ústavy. Aby ale návrh prošel, musí ho podpořit i pravicoví poslanci.

Vzpomínky na minulost

Násilí v ulicích mezitím pokračuje. Pro Chilany, kteří pamatují režim, během něhož umírali a beze stopy mizeli "nepohodlní" lidé, je to trochu opakování historie. 

Oficiálně už na ulicích zemřelo 23 lidí. Další stovky utrpěly zranění, stovky demonstrantů policie zadržela. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva, kterou je právě Michelle Bacheletová, chystá prověřit podezření z porušování lidských práv. Chilský úřad pro lidská práva dostal během prvního týdne nepokojů na 350 oznámení na policisty a vojáky kvůli podezření z nezákonného zadržení, zneužití síly, mučení či sexuálního násilí.

"Mysleli jsme, že tohle už je v naší zemi minulostí, a je těžké uvěřit, že se to stále děje," říká Paula Reyesová. "Chilské ozbrojené síly převzaly absolutní kontrolu nad ulicemi, jako kdyby se chystaly do největší války, zatímco lidé jsou vyzbrojeni hrnci, vlajkami a transparenty." 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Za výrobu a distribuci drog na Šumpersku uložil soud muži 12 let vězení

Za rozsáhlou výrobu a distribuci drog na Šumpersku potrestal ve čtvrtek olomoucký krajský soud Karla Směšného 12 lety vězení. Jde o nejvyšší trest z původní osmičlenné organizované skupiny, kterou kriminalisté odkryli předloni v červnu. Poslednímu ze souzených mužů, Radoslavu Žákovi, uložil soud dva roky vězení. Případ zbylých šesti mužů soud pravomocně uzavřel loni v červnu, když uzavřel jejich dohodu o vině a trestu. Skupina obstarávala přes kontakty v Polsku léčiva a chemikálie k výrobě pervitinu, zadokumentované množství podle policie stačilo na výrobu více než sto kilogramů této drogy.

Směšný obstarával od roku 2020 do poloviny roku 2021 jako člen organizované zločinecké skupiny působící ve více státech velké množství sloučenin, z nichž se dají chemickým postupem drogy fyrobit. V několika případech v dílně v Šumperku pervitin také vyrobil a v Sudkově na Šumpersku ji prodával. Odsouzen je i za to, že v obci Chromeč převzal pro výrobu drog 15 kilogramů jódu a také červený fosfor; podle odborníků by se například z množství jódu podařilo vyrobit až 15 kilogramů pervitinu. Soud mu uložil i peněžitý trest 455 tisíc korun. Směšnému hrozilo deset až 18 let vězení. "Za obdobnou trestnou činnost stojí před soudem již potřetí," uvedl soudce Martin Lýsek.

Žákovi se naopak účast na organizované zločinecké skupině neprokázala, podle soudu nebyl proveden subjektivní důkaz o vědomé účasti na její trestné činnosti. I z toho důvodu byl trest podstatně nižší, potrestán byl za distribuci drog a nález chemikálií při domovní prohlídce.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejvyšší soud zamítl dovolání dědičky rodu Walderode, usiluje o navrácení majetku

Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. "Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu," dodal Hocke.

Zdroj: ČTK
Další zprávy