Chilané se bouří, chtějí spravedlivější společnost

Václav Viták
26. 8. 2011 14:18
Chilané dva dny demonstrovali proti ekonomické politice prezidenta Piñery
Policie zadržela během dvoudenních celostátních protestů stovky demonstrantů.
Policie zadržela během dvoudenních celostátních protestů stovky demonstrantů. | Foto: Reuters

Santiago - Čtvrteční masové demonstrace proti politice chilského prezidenta Sebastiana Piñery se v hlavním městě Santiagu místy zvrhly v divoké boje mezi demonstranty v kuklách a speciálními policejními silami, v rabování a zapalování hromad odpadků na hlavních ulicích.

Chilská vláda sdělila, že policie od středy, kdy dvoudenní stávka začala, zadržela již stovky demonstrantů. Několik policistů bylo při bitkách s protestujícími vážně zraněno, dva z nich někdo postřelil.

Protesty probíhaly po celé zemi, vláda se ale snaží předstírat, že nejsou nijak významné. Policie tvrdí, že v Santiagu demonstrovalo pouze 50 000 lidí a že jen 14 procent vládních úředníků se připojilo ke stávce.

Odboroví předáci ale prohlašují, že v celé zemi demonstrovalo na 600 000 lidí. Jen v Santiagu údajně vyšlo do ulic přes 200 000 nespokojených obyvatel hlavního města.

Prezident Piñera označuje stávku za neoprávněnou s odůvodněním, že chilská ekonomika prudce roste a tím poskytuje mnoho nových příležitostí.

Tvrdí, že je připraven jednat s těmi, kdo usilují o dialog, odmítá se ale zabývat některými požadavky, které vznášejí studentští a odboroví předáci s tím, že požadované reformy musí připravit chilský Kongres.

Chceme změnu ústavy

Protesty proti Piñerově politice především v oblasti školství začaly před několika měsíci izolovaně na některých středních školách a univerzitách.

Studenti tehdy bojkotovali výuku s cílem dosáhnout zlepšení vzdělávacího systému, z jejich odporu však postupně vyrostlo masové hnutí a Chilané nyní požadují zásadní změny způsobu vlády ve své zemi.

Demonstranti volají po vyšších výdajích na vzdělání, zdravotnictví a penzijní systém. Chtějí také změnu ústavy, která by Chilanům umožnila hlasovat v referendech o problémech země.

Průzkumy veřejného mínění, provedené před dvoudenní stávkou v Chile, ukázaly, že většina obyvatel je na straně demonstrantů. Potvrdily také, že prezident Piñera je nejnepopulárnějším prezidentem od vlády generála Augusta Pinocheta.

Piñerovi se nepodařilo zabránit demonstracím ani změnami ve vládním kabinetu, které provedl minulý měsíc. Byla to již druhá rekonstrukce vlády od jeho nástupu do prezidentské funkce v roce 2010.

Měď se těží dál

Chile je téměř vzorovým hospodářstvím Latinské Ameriky. Letos má růst o 6,6 procenta a doposud bylo magnetem pro investory kvůli své spořádané fiskální a monetární politice.

Běžní Chilané však mají pocit, že jim osobně chilský ekonomický zázrak nic nepřináší.

Chile je jedním z největších producentů mědi na světě a cena tohoto kovu na světových trzích roste, obrovské zisky z tohoto těžebního průmyslu však nejsou podle běžných občanů spravedlivě rozdělovány.

Těžba v chilských měďných dolech nebyla zatím protesty nijak vážně narušena, ale v některých z nich už dělníci na začátku srpna stávkovali za větší podíl na zisku z produkce mědi.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Při útoku povstalců na vojenský tábor v Jemenu zemřelo 70 lidí

Sobotní útok jemenských šíitských povstalců na vojenský výcvikový tábor v provincii Maríb v centrální části země má 70 mrtvých vojáků, dalších několik desítek lidí bylo zraněno. S odvoláním na lékařské a vojenské zdroje o tom informovala agentura AFP. Saúdskoarabská státní televize Al-Ichbáríja uvedla, že povstalci použili balistické střely a drony. Zaútočili na mešitu ve vojenském táboře v Maríbu, asi 170 kilometrů východně od metropole Saná. Útok se odehrál během sobotních večerních modliteb. Jemenský prezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí teroristický útok odsoudil a označil ho za zbabělý, uvedla agentura Saba. "Odporné akce húsíjských milic bez jakýchkoli pochyb potvrzují jejich neochotu dosáhnout míru. Neznají nic jiného než smrt a destrukci," uvedl podle agentury Hádí. Húsíové se nicméně k útoku zatím nepřihlásili.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

ČEZ nabere do Temelína kolem 100 nových zaměstnanců

ČEZ letos přijme do jaderné elektrárny Temelín asi 100 lidí. Potřebuje je na různá místa v provozu i jako operátory. Fluktuace v Temelíně je jedno procento, jde hlavně o generační obměnu. Při hledání nových pracovníků pomáhá elektrárně spolupráce s technickými vysokými školami. Temelín přijme zaměstnance do provozu, na pozice spjaté s bezpečností, řízením techniky, péčí o zařízení, IT i nové operátory. "Budeme pokračovat ve standardní generační obměně a ve vykrývání běžných personálních potřeb, což znamená nábor téměř stovky nových lidí," řekl mluvčí. Fluktuace v Temelíně, který má 1288 zaměstnanců, je nízká. Z elektrárny dobrovolně ročně odejde pár lidí, asi procento ze všech zaměstnanců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy