Brusel - Podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) by Česko mělo vyhostit ruské diplomaty. Šlo by o odvetu za chemický útok v britském městě Salisbury, který má podle Britů na svědomí Moskva. "My to zvažujeme, projednám to v pondělí s panem ministrem Stropnickým a s některými dalšími členy vlády," řekl Babiš na závěr prvního dne summitu lídrů zemí Evropské unie v Bruselu.
Na otázku, jestli sám Babiš bude vyhoštění Rusů podporovat, premiér odpověděl: "Ano, pravděpodobně půjdeme tímto směrem." Dodal, že se bude jednat "spíše o jednotlivce" než desítky lidí.
Sami Britové už v odvetě za útok v Salisbury vyhostili 23 ruských diplomatů. Podobný krok podle diplomatů chystají také Francie, Polsko nebo pobaltské státy.
Bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera byli podle Britů zasaženi otravnou látkou novičok. Londýn tvrdí, že za útok nese s největší pravděpodobností zodpovědnost Moskva - buď útok přímo provedla, nebo nekontroluje své zásoby chemických zbraní, které navíc nelegálně vyvíjí.
"Rusko spáchalo nestydatý a bezohledný útok proti Británii," prohlásila v Bruselu britská premiérka Theresa Mayová. Rusové jakoukoliv odpovědnost odmítli.
Ostatní země EU Brity v poukázání na zodpovědnost Moskvy jednoznačně podpořily. Podle nich "neexistuje žádné jiné věrohodné vysvětlení", shodly se na bruselském summitu ve společném prohlášení.
Společně proti informační válce
Bývalý agent Skripal i jeho dcera zůstávají v kritickém stavu v nemocnici. Státy EU zdůraznily, že jde o první příklad použití chemických zbraní v Evropě od druhé světové války. Lídři států unie včetně premiéra Babiše (ANO) potvrdili svou naprostou solidaritu s Londýnem. Babiš už v minulých dnech prohlásil, že "Česká republika stojí jednoznačně na straně našeho spojence", tedy Británie. Britská premiérka Mayová své kolegy v Bruselu varovala, že "ruská hrozba nezná hranice".
Podle dokumentů, které má Aktuálně.cz k dispozici, Babiš ostatním premiérům či prezidentům řekl, že členské státy unie musí společně čelit ruské informační válce. "Nesmíme dovolit Rusku, aby naši jednotu rozdělilo," měl Babiš říct podle předem připraveného prohlášení.
Ostatní členské země to vidí stejně. "Evropská unie by měla pokračovat v posilování svých schopností čelit hybridním hrozbám, včetně těch týkajících se kybernetické oblasti, strategické komunikace a kontrašpionáže," shodly se státy EU na summitu. Za hybridní hrozby experti označují postupy, které Rusko použilo například při své agresi vůči Ukrajině.
Jde o útoky počítačových hackerů nebo například o šíření nepravdivých informací. O tom, co konkrétně by mohly podniknout, chtějí mít státy unie jasno do své příští vrcholné schůzky, která bude v červnu.
Britové, aspoň prozatím, nežádali země EU o přijetí dalších sankcí proti Rusku nad rámec těch, které EU už dřív zavedla kvůli ruské agresi na Ukrajině. K novým sankcím už ale vyzvali někteří europoslanci, například Pavel Telička (zvolený za ANO, s hnutím ale ukončil spolupráci). Podle něj by měly státy EU zavést "opatření vůči Rusku za použití nervového plynu proti civilním osobám na území EU".
Chemickým útokem v Salisbury a stopami směřujícími do Moskvy se přímo zabýval i podvýbor Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu (SEDE).
"Tento poslední pokus Ruska zpochybnit evropskou bezpečnostní architekturu dokonale ozřejmuje fakt, že Evropská unie a její členské země potřebují posílit spolupráci v otázkách bezpečnosti, obrany a zpravodajských záležitostí, stejně jako udržet po brexitu co nejtěsnější vztahy s Británií," zdůraznila v prohlášení podvýboru jeho předsedkyně, polská europoslankyně Anna Fotygaová.
Členové podvýboru přivítali, že o prošetření útoku v Salisbury byla požádána Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
Sergej Skripal byl důstojníkem ruské tajné služby, ale zároveň pracoval i pro Brity. Ruský soud ho kvůli tomu v roce 2006 odsoudil na 13 let do vězení, o čtyři roky později ho ale tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv omilostnil. Moskva následně Skripala a několik dalších osob vyměnila za desítku svých špionů zadržených ve Spojených státech.
Skripal poté přesídlil do Velké Británie, kde žil ve městě Salisbury jihozápadně od Londýna. Právě v tomto městě na něj a jeho dceru zaútočili zatím neznámí pachatelé. Případu Skripal se podobá vražda dalšího bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který zemřel v Británii v roce 2010 na otravu radioaktivním poloniem 210. Britští vyšetřovatelé tvrdí, že ho zavraždili ruští agenti, nejspíš s výslovným souhlasem prezidenta Putina. Kreml to popírá.
