Caracas - Venezuelský prezident Hugo Chávez se drží svého křesla zuby nehty.
V prosinci 2007 Venezuelci zamítli rozsáhlou změnu ústavy, která by zahrnovala i možnost dalších volebních období pro nynějšího prezidenta. Ten podle současného znění základního zákona musí skončit roku 2013.
V únoru mají jít k referendu znovu, tentokrát se bude hlasovat jen o jednom článku - právě o možnosti volit stejného kandidáta na úřad hlavy státu neomezeně dlouho.
Chávezovský parlament
Venezuelský parlament, který díky bojkotu posledních voleb opozicí zcela ovládají Chávezovi spojenci, v noci na dnešek středoevropského času novou reformu ústavy schválil. Po osmihodinové debatě pro ni zvedlo ruku 167 poslanců a šest bylo proti.
Nyní ji musí ještě posvětit národní volební komise, která stanoví i přesné datum referenda. To se podle zákona nyní musí konat do 30 dnů.
Proti změně článku ústavy protestovaly před budovou parlamentu stovky studentů, se kterými se střetla policie.
Nově zveřejněné průzkumy však nyní Chávezovi příliš naděje na úspěch nedávají. Podle toho provedeného agenturou Consultores 21 v prosinci chce Cháveze podpořit jen 41,8 procenta Venezuelců, 56,8 by hlasovalo proti.
V dalším prosincovém průzkumu, tentokrát agentury Datanálysis, se pro změnu ústavy vyslovilo 37 procent dotázaných a proti ní 52 procent.
Nejúspěšnější politik
V současné době je prezidentský úřad podle venezuelské ústavy možné zastávat dvakrát po sobě. Chávez je u moci od roku 1999 a ve stejném roce prosadil i svou první změnu ústavy (ta dřívější platila od roku 1961), kterou mu voliči v referendu posvětili.
Venezuelský prezident je dlouhodobě nejúspěšnějším latinskoamerickým politikem a jeho podpora se pohybuje okolo 60 procent. Neochota podpořit další ústavní změny však ukazuje, že jsou Venezuelci k dalšímu posilování a prodlužování jeho prezidentské moci skeptičtí.
Agentury zpracovávající průzkumy však očekávají, že jakmile se naplno rozjede vládní kampaň na podporu referenda, procentuální mezera mezi stoupenci a odpůrci ústavní změny se ztenčí.
Prezident tvrdí, že jeho další setrvání v úřadu je nutné k tomu, aby dovedl svůj projekt "socialismu 21. století" k úspěšnému naplnění. Opozice se domnívá, že mu jde pouze o vlastní moc.
