Caracas - Venezuelci po třech měsících opět zamířili k volebním urnám. Tentokrát však nerozhodovali o politickém zastoupení v regionech jako minule, ale o tom, zda se budou (a my s nimi) v nejvyšší politice potkávat s prezidentem Hugem Chávezem i poté, co mu v roce 2013 skončí jeho mandát.
Jde tak trochu o deja-vu, protože o zrušení článku ústavy omezujícího vládu prezidentů na dvě funkční období hlasovali už před rokem. Tenkrát však šlo pouze o jeden z bodů rozsáhlých ústavních změn, které voliči nakonec odmítli.
Tentokrát rozhodli, že ústavní činitelé, včetně Cháveze, mohou být voleni donekonečna. Pro zrušení ústavního článku, který omezoval prezidentskou kandidaturu jen na dvě volební období hlasovali 54 procent voličů.
"Ať žije revoluce!" zvolal prezident poté, co byl oznámen výsledek referenda.
Doživotní definitiva, nebo boj o nástupnictví?
Bez přehánění jde o klíčový moment pro budoucnost nejen regionální, ale celosvětové politiky. Prezident bude moci zůstat u moci tak dlouho, jak dlouho bude vítězit ve volbách.
To může znamenat desítky let. Až na zmíněné referendum vyhrál Chávez od svého nástupu v roce 1999 všechny volby a lidová hlasování.
Kdyby naopak v neděli prohraje, zřejmě se v jeho Spojené socialistické straně Venezuely (PSUV) rozhoří boj o nástupnictví. Nikdo však zřejmě nebude tak populární jako Chávez a zdecimovaná opozice by konečně mohla v dalších prezidentských volbách uspět.
Válčete, ale mírumilovně
„Představte si, že je toto válka... politická válka, takže já, tento voják, váš vrchní velitel, vám v tomto okamžiku přikazuji, abyste začali s útokem a zabrali vaše pozice ve volebních místnostech," vyzval Chávez dle listu El Tiempo své příznivce a vzpomněl tak na svou vojenskou minulost.
Zároveň však také vyzval k „mírumilovné kampani" a vybídl k zatčení radikálních levicových aktivistů, kteří zaútočili na opoziční televizní stanici.
Míchání regionálními kartami
Prezident v současnosti politický kapitál velmi potřebuje. Opozici se zaprvé podařilo částečně uspět v regionálních listopadových volbách, mnohem nebezpečnější je však pro něj dramatický propad cen ropy, který ohrožuje jeho štědré sociální programy doma i v okolních státech.
I rozpočty dalších silně levicových regionálních vlád jako Bolívie a Ekvádoru jsou závislé na vývozu ropy a dalších nerostných surovin, které díky snižující se poptávce uprostřed ekonomické krize prudce zlevňují.
Chávezova porážka mohla zasadit radikálně levicovému jihoamerickému hnutí další ránu. Ohnivé protiamerické rétorice nepřeje ani oblíbenost nového prezidenta USA Baracka Obamy.
