Chávez vyhrál referendum. Může vládnout desítky let

Roman Gazdík
16. 2. 2009 6:32
Venezuelci odhlasovali změnu ústavy, která omezovala počet funkčních období
Potěší Huga Cháveze v neděli Venezuelci?
Potěší Huga Cháveze v neděli Venezuelci? | Foto: Reuters

Caracas - Venezuelci po třech měsících opět zamířili k volebním urnám. Tentokrát však nerozhodovali o politickém zastoupení v regionech jako minule, ale o tom, zda se budou (a my s nimi) v nejvyšší politice potkávat s prezidentem Hugem Chávezem i poté, co mu v roce 2013 skončí jeho mandát.

Jde tak trochu o deja-vu, protože o zrušení článku ústavy omezujícího vládu prezidentů na dvě funkční období hlasovali už před rokem. Tenkrát však šlo pouze o jeden z bodů rozsáhlých ústavních změn, které voliči nakonec odmítli.

Tentokrát rozhodli, že ústavní činitelé, včetně Cháveze, mohou být voleni donekonečna. Pro zrušení ústavního článku, který omezoval prezidentskou kandidaturu jen na dvě volební období hlasovali 54 procent voličů.

"Ať žije revoluce!" zvolal prezident poté, co byl oznámen výsledek referenda.

Předvolební plakát v Caracasu
Předvolební plakát v Caracasu | Foto: Reuters

Doživotní definitiva, nebo boj o nástupnictví?

Bez přehánění jde o klíčový moment pro budoucnost nejen regionální, ale celosvětové politiky. Prezident bude moci zůstat u moci tak dlouho, jak dlouho bude vítězit ve volbách.

To může znamenat desítky let. Až na zmíněné referendum vyhrál Chávez od svého nástupu v roce 1999 všechny volby a lidová hlasování.

Kdyby naopak v neděli prohraje, zřejmě se v jeho Spojené socialistické straně Venezuely (PSUV) rozhoří boj o nástupnictví. Nikdo však zřejmě nebude tak populární jako Chávez a zdecimovaná opozice by konečně mohla v dalších prezidentských volbách uspět.

Válčete, ale mírumilovně

Bývalý parašutista Chávez
Bývalý parašutista Chávez | Foto: Reuters

„Představte si, že je toto válka... politická válka, takže já, tento voják, váš vrchní velitel, vám v tomto okamžiku přikazuji, abyste začali s útokem a zabrali vaše pozice ve volebních místnostech," vyzval Chávez dle listu El Tiempo své příznivce a vzpomněl tak na svou vojenskou minulost.

Zároveň však také vyzval k „mírumilovné kampani" a vybídl k zatčení radikálních levicových aktivistů, kteří zaútočili na opoziční televizní stanici.

Míchání regionálními kartami

Prezident v současnosti politický kapitál velmi potřebuje. Opozici se zaprvé podařilo částečně uspět v regionálních listopadových volbách, mnohem nebezpečnější je však pro něj dramatický propad cen ropy, který ohrožuje jeho štědré sociální programy doma i v okolních státech.

Chávez, argentinská prezidentka Kirchnerová a brazilský Lula da Silva
Chávez, argentinská prezidentka Kirchnerová a brazilský Lula da Silva | Foto: Reuters

I rozpočty dalších silně levicových regionálních vlád jako Bolívie a Ekvádoru jsou závislé na vývozu ropy a dalších nerostných surovin, které díky snižující se poptávce uprostřed ekonomické krize prudce zlevňují.

Chávezova porážka mohla zasadit radikálně levicovému jihoamerickému hnutí další ránu. Ohnivé protiamerické rétorice nepřeje ani oblíbenost nového prezidenta USA Baracka Obamy.

 

 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

před 2 hodinami

V Katalánsku se během protestů zranilo skoro 600 lidí, čtyři přišli kvůli gumovým projektilům o oko

Protesty v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, si za týden vyžádaly na 580 zraněných. Informovalo o tom v neděli večer katalánské ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší katalánský soud rovněž v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájení vyšetřování, 28 z nich je ve vazbě.

Katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergesová v neděli uvedla, že do soboty záchranná služba v souvislosti s demonstracemi ošetřila 565 zraněných; dalších 14 osob bylo zraněno při potyčkách ze soboty na neděli. Třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný a čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko. Podle katalánských médii jim zranění oka způsobily gumové projektily.

Další zprávy