Moskva/Minsk - Venezuelský prezident Hugo Chávez zamířil podruhé během posledního roku do Evropy na návštěvu "spřátelených zemí". V Moskvě chce jednat o nákupu zbraní, v Minsku pak o hrozbě amerického imperialismu.
Loni v červenci přitom se svými spojenci v Rusku dojednal dohodu o nákupu zbraní za více než tři miliardy dolarů.
Po letadlech chce Chávez ponorky
Kromě vojenských letadel, vrtulníků a raket země-vzduch dnes Chávez hodlá požádat ruského prezidenta Vladimira Putina ještě o pět až devět ponorek. Venezuela by se tak mohla rázem pyšnit nejsilnější ponorkovou flotilou v Latinské Americe.
To, že Rusko tímto krokem opět poruší zbrojní embargo, které na Venezuelu uvalily Spojené státy, nechává všechny zúčastněné chladnými.
Washington se naopak bojí, že by moderní zbraně Chávezovi mohli dopomoct ke sjednocení levicové Jižní Ameriky a tím celou oblast destabilizovat.
Spolu proti Spojeným státům
Taktické střely země-vzduch s krátkým doletem TOR-M1, které Rusko prodalo Venezuele loni, nabídl Kreml také Íránu, což je po Bělorusku další ze zemí, kam Chávez zavítá.
"Naše země musejí držet pospolu," prohlašuje prezident Venezuely, jehož největším přítelem i nadále zůstává kubánský vůdce Fidel Castro.
A je vidět, že své spojence si jihoamerický vůdce vybírá pečlivě.
S posledním evropským diktátorem Alexandrem Lukašenkem bude znovu mluvit o loni vytvořené "ose dobra".
ČTĚTE VÍCE: Chávéz s Lukašenkem utvořili "osu dobra"
Ta je reakcí na americkou "osu zla" - seznam států, které představují pro USA hrozbu a mezi kterými je například Severní Korea, Írán či Irák před rokem 2003.
Írán je přitom další z venezuelských strategických partnerů, který podle Chavéze budí respekt svým jaderným programem a vzdorem proti americké vládě.
Na trase jeho šestidenní cesty tak chybí pouze Čína, největší trh pro venezuelskou ropu.
