Čeští Arméni se bojí prohry v Karabachu. Zklamala je reakce Evropy i Česka

Martin Novák Martin Novák
27. 10. 2020 18:21
Válka v Náhorním Karabachu, obývaném hlavně Armény, trvá už měsíc. Ázerbájdžánská armáda zahájila ofenzivu 27. září. Pokusy Ruska či Spojených států vyjednat příměří jsou zatím neúspěšné. Mohutné bombardování vyhnalo většinu obyvatel z největšího karabašského města Stěpanakertu a po těžkých bojích ázerbájdžánská pěchota obsadila několik vesnic.
Demonstrace Arménů na Staroměstském náměstí.
Demonstrace Arménů na Staroměstském náměstí. | Foto: Asociace arménské mládeže v ČR.

Arménská komunita v Česku uspořádala několik demonstrací na podporu Karabachu, dvě z nich na Karlově mostě a na Staroměstském náměstí. Vzhledem k tomu, že válka probíhá v době zhoršující se pandemie koronaviru, věnují média i politici konfliktu menší pozornost, než by tomu bylo jindy.

Mezi českými Armény proto převládá spíš skepse. "Nejde jen o Karabach, ale o oblasti kolem něj, které jsou klíčové pro bezpečnost lidí žijících v Karabachu. Oblast s vesnicemi, kde do začátku 90. let žili Ázerbájdžánci. Snad by se dalo uvažovat o nějakém kompromisu a bezpečných koridorech mezi Arménií a Karabachem. Taková dohoda, uzavření takového kompromisu se současnou ázerbájdžánskou vládou ale není možné." řekl Aktuálně.cz Albert Ghazarjan, který v Praze pracuje jako konzultant pro mezinárodní firmu, s tím, že podle něj ázerbájdžánská vláda chce konflikt přiživovat.

Demonstrace Arménů na Karlově mostě.
Demonstrace Arménů na Karlově mostě. | Foto: Asociace arménské mládeže v ČR

Geghetsik Afuntsová pochází přímo z Náhorního Karabachu, v Praze studuje v rámci doktorského studia ekonomii. Za hlavní problém považuje nenávist a výchovu k nenávisti na ázerbájdžánské straně.

Podle ní nelze mít otevřenou hranici mezi Karabachem a Ázerbájdžánem. "Arméni by tam nemohli žít, protože by je neustále zabíjeli a útočili na ně. Ázerbájdžánská strana k nám chová opravdu strašnou nenávist. Viděla jsem to i v Praze, kdy jeden Ázerbájdžánec, kterého osobně neznám, zveřejnil video z naší demonstrace u Karlova mostu a neustále tam o nás mluvil 'nepřátelé, nepřátelé'. Proto je opravdu těžké si představit nějaké soužití," říká studentka.

Složité vztahy Arménů a Ázerbájdžánců

První válka mezi Armény a Ázerbájdžánci propukla na přelomu 80. a 90. let v době, kdy se rozpadal Sovětský svaz. Arméni ji vyhráli v roce 1994, udrželi Náhorní Karabach a obsadili i okolní oblasti.

Geghetsik Afuntsová říká, že její babička má v Karabachu dům a ona sama je registrovaná jako obyvatelka tohoto regionu. Mnoho jejích přátel vyrůstalo bez otců, kteří zemřeli právě ve válce v 90. letech. "Babička mi četla ázerbájdžánskou poezii a vyprávěla mi, že v každém národě jsou jak dobří, tak i špatní lidé, a pokud nějaký národ může stvořit něco tak krásného, nemohou být všichni zlí. Samozřejmě když je válka, tak se Ázerbájdžánci a Arméni navzájem zabíjeli, ale neměli bychom kvůli tomu všechny nenávidět. Naše výrazné nacionální cítění bylo a zůstává nezbytné k přežití, není to nenávistný nacionalismus,"," tvrdí.

Demonstrace Arménů na Karlově mostě v Praze.
Demonstrace Arménů na Karlově mostě v Praze. | Foto: Asociace Arménské mládeže v ČR

Armén Eduard Arzumanov, který v Česku pracuje v IT, doplňuje, že jeho rodina žila v ázerbájdžánském Baku. "Když začala válka, jen tak tak stačili utéci, aby si zachránili život. Ale není to tak, že by nenáviděli Ázerbájdžánce," popisuje.

Když konflikt v Karabachu v roce 1988 začal, stala se početná komunita Arménů v Baku terčem pogromů. Všichni museli z města odejít, z Karabachu a okolí prchali na druhou stranu Ázerbájdžánci. Tato válka je ale jiná než ta v 90. letech v tom, že na straně Ázerbájdžánu mnohem víc a aktivněji stojí Turecko.

Šrafovaně je vyznačeno ázerbájdžánské území kontrolované Arménií.
Šrafovaně je vyznačeno ázerbájdžánské území kontrolované Arménií. | Foto: Aktuálně.cz

"Doufám, že svět zasáhne"

Geghetsik Afuntsová vysvětluje, že Arméni mají v současném konfliktu velkou motivaci, protože brání své rodiny. A je jim jasné, že když prohrají, zahynou jejich blízcí. "Samozřejmě když se podíváme na prostá čísla, nevypadá to pro nás dobře. Ázerbájdžán má deset milionů obyvatel, za ním stojí osmdesátimilionové Turecko. Arménie má tři miliony obyvatel plus 150 tisíc lidí v Karabachu. Nemůže se válčit donekonečna a je jasné, že čas není na naší straně," přiznává.

Albert Ghazarjan pak zmiňuje analogii s filmem 300: Bitva u Thermopyl. "Tři stovky Sparťanů bojovaly proti velké perské armádě. Toto je něco podobného. Ale stále doufám, že svět nějak zasáhne a zastaví boje. Stačilo by, kdyby zabránil turecké intervenci, to by zastavilo válku," dodává Ghazarjan

Arméni očekávali důraznější reakci na válku ze strany Evropy i Česka. Nelíbí se jim, že české zbraně používají Turci i Ázerbájdžánci. Někteří se proto chystají v úterý 27. října protestovat před sídlem české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group.

Arméni přišli do Česka žít a pracovat ve třech vlnách od 90. let: první vlna byla na začátku devadesátých letech kvůli válce v Karabachu a kritické ekonomické situaci v Arménii. Pořádají různé společné akce, mají svoje noviny. Ti věřící se pravidelně scházejí v kostele. "Arménský kostel v Česku není, ale máme možnost si zdarma pronajímat od katolické církve malý kostel Svatého ducha v Praze u Pařížské ulice, tam se v neděli konají arménské bohoslužby," dodává Albert Ghazarjan.

Video: Shazování kazetových bomb na Karabach

Shazování kazetových bomb na Karabach | Video: Twitter / Dr. Artyom Tonoyan
 

Právě se děje

před 3 minutami

Navalnyj zůstane za mřížemi, soud zamítl odvolání proti vzetí do vazby

Moskevský soud zamítl odvolání ruského opozičníka Alexeje Navalného proti jeho vzetí do vazby. Navalnyj tak ve věznici zůstane, informovala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Hackeři loni zdvojnásobili útoky na počítače českých uživatelů, nejčastěji kradli osobní data

Počet útoků škodlivých programů na PC českých uživatelů loni stoupl o 109 procent. Zatímco v prvních třech čtvrtletích množství detekovaných napadení klesalo, v posledním vzrostlo o 175 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Kaspersky. Důvodem nárůstu je větší využití počítačů v domácnostech při omezeních kvůli koronaviru. Naopak množství útoků na mobilní zařízení kvůli nižšímu cestování lidí kleslo o třetinu.

Nejčastěji hackeři využívali útoky ke krádeži osobních údajů (phishing) nebo pro získání výkupného (ransomware). Zatímco počet phishingových útoků celoročně klesl zhruba o třetinu, vyděračské programy zaznamenaly nárůst detekcí o 1105 procent. Ve 3. a 4. čtvrtletí to bylo meziročně o zhruba 2000 procent více.

Zdroj: ČTK
Další zprávy