Cesta do Evropy přes Řecko se pro uprchlíky zavřela. Začala platit dohoda o jejich vracení zpět

Silvie Housková
20. 3. 2016 0:11
Od neděle platí dohoda, která by měla podle představ politiků Evropské unie ukončit přistěhovaleckou krizi v Evropě. Všichni uprchlíci, kteří připlují na řecké ostrovy, budou vráceni do Turecka. Za každého takto vráceného Syřana pak státy Evropské unie přijmou jiného Syřana z tureckých uprchlických táborů. Na to, aby migranti a uprchlíci spořádaně nasedali do lodí, které je odvezou zpět do Turecka, má dohlížet 1500 policistů.
Uprchlíci, kteří od neděle připlují k Řecku, budou vráceni do Turecka
Uprchlíci, kteří od neděle připlují k Řecku, budou vráceni do Turecka | Foto: Reuters

Brusel - Dnes začíná platit klíčová dohoda, která má významně přispět k ukončení největší migrační krize v Evropě od druhé světové války. Všichni migranti a uprchlíci, kteří připlují od neděle na řecké ostrovy, budou posláni zpět do Turecka.

V Evropě budou moct zůstat pouze ti, kteří prokáží, že jim v Turecku hrozí pronásledování nebo ohrožení života. Za každého takto vráceného Syřana pak státy Evropské unie přijmou jiného Syřana z tureckých uprchlických táborů.

Dohodu, kterou předseda Evropské rady Donald Tusk považuje za „průlom“ v evropské snaze zastavit nelegální migraci, ale nebude vůbec jednoduché převést do praxe. „Nedělám si iluze, že se to, co jsme dohodli, nesetká s velkými komplikacemi. Máme před sebou enormní logistický úkol,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.

Problémů může nastat hned několik. Aktuálně.cz má k dispozici podrobný seznam a harmonogram toho, co všechno bude potřeba zajistit, aby mohla dohoda fungovat. Už v sobotu začala podle plánu řecká armáda odvážet stovky uprchlíků z řeckých ostrovů na pevninu. (Zhruba 46 tisíc lidí, kteří jsou nyní v Řecku, by si měly členské státy "rozebrat" v rámci povinných kvót na přesídlení.)

Aby nebylo porušeno mezinárodní právo a lidská práva, bude mít každý, kdo na řecké ostrovy z Turecka připluje, i nadále právo na podání žádosti o azyl, která bude individuálně posouzena. Dotyčný bude mít také právo na to se proti prvnímu rozhodnutí odvolat. Členské státy budou muset proto co nejrychleji na ostrovy dodat 600 azylových expertů, 60 soudců a téměř 500 tlumočníků.

Na to, aby migranti a uprchlíci spořádaně nasedali do lodí, které je odvezou zpět do Turecka, má zase dohlížet 1500 policistů. Ty mají dodat členské země Frontexu, tedy evropské agentuře pro ochranu vnějších hranic. Frontex bude také zajišťovat osm lodí a 28 autobusů, které budou k návratům potřeba. Dalších tisíc policistů a vojáků pak bude dbát na pořádek na ostrovech pod vedením řecké policie a armády.

„Lidské zdroje“ budou muset státy do Řecka vyslat v řádech dnů.

Český premiér Bohuslav Sobotka už uvedl, že Česko je připraveno Aténám pomoci. „Předpokládám, že už v pondělí na jednání vlády by nás informoval ministr vnitra o tom, jakým způsobem Česká republika bude participovat na posílení technické pomoci Řecku tak, abychom celý ten mechanismus uvedli do života," řekl krátce po uzavření dohody s Tureckem Sobotka.

Jedním z velmi problematických bodů bude také zajištění krátkodobých ubytovacích kapacit pro migranty. Ti budou na ostrovech čekat, než se vyřídí jejich registrace a žádost o azyl.

Plán počítá s vytvořením až 20 tisíc míst, v současné chvíli jich je na ostrovech však pouze šest tisíc. Aby se ale lidé na ostrovech nezdržovali dlouho, má přijmout řecký parlament zákon, podle kterého bude možné vyřizovat odvolání proti zamítnuté žádosti o azyl i v nepřítomnosti žadatele. Uprchlík se může sice odvolat, ale i přesto bude poslán zpět do Turecka a tam čekat, jak jeho odvolání dopadlo.

Potřebné zákony k urychlenému vracení migrantů a uprchlíků do Turecka mají Ankara a Atény schválit ideálně do konce března. 28. března už má mít Frontex připraveny lodě na vracení prvních lidí. Od 4. dubna by pak měly začít evropské státy přesídlovat první Syřany z uprchlických táborů z Turecka.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sněmovna žádá vládu o další kroky proti "vyvádění" povolenek z Liberty Ostrava

Sněmovna v souvislosti s prodejem emisních povolenek z hutní firmy Liberty Ostrava žádá vládu mimo jiné o to, aby podnikla kroky proti vyvádění povolenek pro potřeby jiných společností ve skupině GFG, do níž ostravská firma spadá.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím úřadů prověřila transakce spojené s prodejem povolenek a s poskytnutým úvěrem, za který se v rámci protipandemické pomoci zaručila Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) poslancům řekl, že úřady již dodržování podmínek poskytnutí úvěru i záruky za něj prověřují.

Žádosti vládě Sněmovna schválila ve svém usnesení, které na návrh Leo Luzara (KSČM) přijala v rámci projednávání informace ministra Havlíčka o situaci v ocelářském průmyslu. Debatu vyvolal nedávný prodej emisních povolenek z Liberty Ostrava jejímu sesterskému podniku v Rumunsku. Huť si v minulých letech povolenky šetřila, chce je využít k financování nezbytné modernizace. Prodej povolenek vyvolal protesty odborářů, kteří se obávali vyvádění peněz z firmy.

Sněmovna také žádá vládu, aby prostřednictvím ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD) kontaktovala představitele britské vlády se žádostí o intervenci u vlastníka Liberty Ostrava ve věci dodržení slibů a závazků. Má jít o sliby a závazky dané české vládě při převzetí firmy od předchozího vlastníka. Liberty Ostrava patří od roku 2019 do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty.

Další zprávy