Zásadní změna: Česko vystaví stopku bojeschopným Ukrajincům, co to bude znamenat

Nová pravidla vycházejí z rozhodnutí Rady EU, které zároveň prodloužilo režim dočasné ochrany až do března 2028. Ten uprchlíkům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělávání i na pracovní trh.

Změna je přitom jedním z nejdiskutovanějších témat posledních měsíců. Rada EU debatovala o několika variantách dalšího postupu. Podle dřívějších informací se vedle plošného prodloužení dočasné ochrany pro všechny uprchlíky objevily i návrhy, aby o ni přišli lidé pocházející z bezpečnějších oblastí Ukrajiny.

Související

Sněmovna podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců v Česku

Podle Evropské komise požádala o zpřísnění samotná Ukrajina, která dlouhodobě usilovala o to, aby členské státy neposkytovaly dočasnou ochranu lidem, kteří podle ukrajinského práva nemají právo zemi opustit kvůli vojenským povinnostem, uvedla už v červnu agentura Reuters.

Ministr změny vítá

Zpřísnění podmínek pro ukrajinské muže v branném věku, tedy mezi 23 až 60 lety, uvítalo i české ministerstvo vnitra, které změnu označuje za významný krok. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara vláda úpravu prosazovala dlouhodobě a očekává, že sníží počet nově příchozích „o desítky procent“. Současně má podle něj ulevit českému zdravotnímu i sociálnímu systému.

Podle dřívějších vyjádření ministerstva přichází do Česka z Ukrajiny přibližně šest tisíc lidí měsíčně a v zemi nyní žije přes 394 tisíc ukrajinských uprchlíků. V přepočtu na počet obyvatel jde o nejvyšší počet v celé Evropské unii.

Od začátku války mezi ukrajinskými uprchlíky převažovaly ženy, například roku 2024 tvořily 56,3 procenta z celkově příchozích. To se změnilo v roce 2025, kdy muži tvořili 51,7 procenta příchozích, uvádí červencová zpráva o stavu migrace, kterou každoročně vydává ministerstvo vnitra a která hodnotí předchozí rok. 

Související

České „espézetky“ místo ukrajinských. Chystá se změna zákona, uprchlíci ji vítají

Nárůst byl patrný zejména u mužů ve věkové kategorii 18 až 34 let. Jako důvod zpráva uvádí, že Kyjev na konci loňského srpna nově umožnil vycestovat ze země i mužům ve věku 18 až 22 let, na které se nevztahuje ukrajinská branná povinnost.

Nová praxe

V praxi budou muset ukrajinští muži v odvodovém věku při podání žádosti prokázat, že splnili své vojenské povinnosti nebo že mohou Ukrajinu legálně opustit. Ministerstvo vnitra uvedlo, že žadatelé budou tuto skutečnost dokládat prostřednictvím ukrajinské aplikace Reserv+, která slouží jako elektronická evidence osob podléhajících vojenské službě.

Změna podle oznámení ministerstva nemá zpětnou účinnost a netýká se lidí, kteří už dočasnou ochranu v Česku získali. Nevztahuje se ani na každoroční prodlužování ochrany. 

Jiná situace však nastane u lidí, kteří budou o ochranu žádat nově. Nová podmínka se použije při první žádosti, opakované žádosti i při žádosti o ochranu za účelem sloučení rodiny.

Útěky a převaděči

Zpřísnění podmínek přichází v době, kdy se Ukrajina už několik let potýká s pokusy části mužů vyhnout se mobilizaci nebo dezertovat. Někteří se skrývají v zemi, jiní se snaží dostat za hranice nelegálně.

Úřady rozbily stovky převaděčských sítí, které mužům nabízely cestu do zahraničí výměnou za tisíce dolarů. Sankce za vyhýbání se mobilizaci nebo vojenským povinnostem přitom mohou podle ukrajinských zákonů sahat až k několikaletému vězení.

Ukrajinské bezpečnostní složky pravidelně informují o odhalování převaděčských skupin. Ukrajinská policie například letos v červnu uvedla, že rozbila síť, která za tisíce dolarů nabízela převádění mladých Ukrajinců přes hřbitov ležící v těsné blízkosti státní hranice. Zadržela také třiašedesátiletého taxikáře, který za 15 tisíc dolarů převážel „klienty“ k řece Tise, kde jim rozdával plovací vesty.

Související

30:10

„Buď zemřete, jste zranění, anebo dezertujete.“ Drsná zpověď ukrajinského velitele

Převaděči často nabízejí „bezpečnou“ cestu do Moldavska mimo hraniční přechody. Trasy nejčastěji vedou přes Karpaty nebo do Rumunska, kde lidé často riskují život při přechodu hor či překonávání hraničních řek. Ukrajinské úřady tvrdí, že proti převaděčům postupují systematicky, protože podobné organizované skupiny podle nich oslabují obranyschopnost země.

Co dál?

Například podle organizace Člověk v tísni žije v Evropské unii více než pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Více než 4,3 milionu z nich využívá režim dočasné ochrany, který bude pro mnohé platit už pátým rokem.

Vedení EU proto naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu. Komise už loni konstatovala, že mnoho ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou se již integrovalo do hostitelských společností a mělo by mít možnost „přejít do národních nebo unijních právních statusů, které lépe odrážejí jejich novou situaci“.

Česko v tomto směru podle organizace zatím volí spíše opatrnost. Sice jako jedna z mála zemí zavedlo speciální přechodový status (tzv. zvláštní dlouhodobý pobyt), ale v první vlně jej udělilo jen zhruba 16 tisícům lidí, což představuje jen malou část z téměř 400 tisíc držitelů dočasné ochrany v Česku, uvádí Člověk v tísni.

Mohlo by vás zajímat: Ruská „válka proti městům“ brutálně sílí po Trumpově odmítnutí Zelenského prosby