„Česko už není důvěryhodný spojenec.“ Praha chybí v nové koalici, expert popsal proč

Nová koalice si klade za cíl posílit evropskou protivzdušnou obranu a zajistit Ukrajincům munici do protivzdušných systémů, která jim v současnosti zoufale schází k sestřelování ruských balistických raket.

Skupinu tvoří sedm států Evropské unie – Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko. Ty pak doplňují dva mimounijní partneři v podobě Norska a Velké Británie.

Podle členů nový projekt doplní stávající systémy protiraketové obrany, včetně evropských řešení, která již jednotlivé státy pořídily nebo jejich nákup plánují.

„Evropské státy, které si uvědomují, že podobná hrozba může v budoucnu ohrozit i je samotné, chtějí s Kyjevem spolupracovat, sdílet zkušenosti a společně vybudovat systém, který by dokázal takovým útokům čelit. Je to reakce na typ hrozby, na kterou Evropa dosud nebyla připravena,“ vysvětluje pro Aktuálně analytik Pavel Havlíček.

Protivzdušná obrana jako Lego

Hlavním projektem nově vzniklé koalice má být systém Freyja. Jde o ukrajinskou iniciativu, která si klade za cíl vyvinout cenově dostupnější evropskou alternativu k americkému systému Patriot. Freyja však nemá stávající protivzdušnou obranu nahradit, ale efektivně ji doplnit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přirovnal celý systém ke stavebnici Lego, do které budou jednotlivé společnosti dodávat své vlastní technologie a know-how.

Do vývoje se zapojí přední západní zbrojařské firmy, jako je francouzsko-italské konsorcium Eurosam, italské Leonardo, francouzský Thales, švédský Saab nebo ukrajinský Fire Point.

Česko podle analytika ztrácí důvěru

Součástí nové koalice není žádný stát ze střední ani východní Evropy. Kromě Česka v ní chybí i sousední Polsko. Premiér Andrej Babiš pro Českou televizi uvedl, že má zájem, aby Česko součástí koalice bylo, a přišel s návrhem na vytvoření „europatriotů“. Zdůraznil ale, že by iniciativa měla fungovat pouze na unijní bázi, a proto nesouhlasí s účastí Velké Británie.

„Myslím, že je chyba, že se Česko k této iniciativě nepřipojilo. Bohužel je to logické pokračování vývoje posledních měsíců. Česko už dnes není vnímáno jako důvěryhodný spojenec Ukrajiny,“ říká analytik Havlíček. Podle něj se tím země připravuje o cenné zkušenosti i možnost podílet se na vývoji nových evropských obranných technologií.

Související

„Vytvořme Europatriot.“ Babiš vyzval ke společné evropské protivzdušné obraně

„Česko zároveň neplní své závazky v oblasti vlastních obranných schopností ani v rámci Evropské unie a NATO. Podceňuje vlastní obranu a v posledních měsících se chová poměrně oportunisticky – využívá výhod evropského rámce, ale není příliš ochotné přispívat zpět,“ dodává expert.

Chybí i silné Polsko

Překvapením může být také zmíněná neúčast Polska, které se dosud v podpoře Ukrajiny výrazně angažovalo a zároveň buduje jednu z nejsilnějších armád na kontinentu. Podle Havlíčka neúčast Varšavy v koalici vychází ze současné domácí debaty, která je vůči Ukrajině mnohem kritičtější než dříve.

Napjatou atmosféru dokreslují například opakované výroky Jarosława Kaczyńského o tom, že Ukrajina nevstoupí do Evropské unie „s Banderou“. Ochlazení vztahů a občasná ostrá vyjádření polských vládních představitelů na adresu Kyjeva tak vytvářejí prostředí, ve kterém je podle Havlíčka politicky velmi obtížné prosadit tak úzkou obrannou spolupráci, jako je právě protibalistická koalice.