


Devět evropských zemí společně s Ukrajinou v pondělí oznámilo vznik takzvané protibalistické koalice. Česko mezi účastníky chybí. Podle bezpečnostního analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) jde o logické vyústění dosavadního přístupu české vlády. Česko je podle něj mezi spojenci vnímáno jako nedůvěryhodný partner, který neplní své obranné závazky.

Nová koalice si klade za cíl posílit evropskou protivzdušnou obranu a zajistit Ukrajincům munici do protivzdušných systémů, která jim v současnosti zoufale schází k sestřelování ruských balistických raket.
Skupinu tvoří sedm států Evropské unie – Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko. Ty pak doplňují dva mimounijní partneři v podobě Norska a Velké Británie.
Podle členů nový projekt doplní stávající systémy protiraketové obrany, včetně evropských řešení, která již jednotlivé státy pořídily nebo jejich nákup plánují.

„Evropské státy, které si uvědomují, že podobná hrozba může v budoucnu ohrozit i je samotné, chtějí s Kyjevem spolupracovat, sdílet zkušenosti a společně vybudovat systém, který by dokázal takovým útokům čelit. Je to reakce na typ hrozby, na kterou Evropa dosud nebyla připravena,“ vysvětluje pro Aktuálně analytik Pavel Havlíček.
Hlavním projektem nově vzniklé koalice má být systém Freyja. Jde o ukrajinskou iniciativu, která si klade za cíl vyvinout cenově dostupnější evropskou alternativu k americkému systému Patriot. Freyja však nemá stávající protivzdušnou obranu nahradit, ale efektivně ji doplnit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přirovnal celý systém ke stavebnici Lego, do které budou jednotlivé společnosti dodávat své vlastní technologie a know-how.
Do vývoje se zapojí přední západní zbrojařské firmy, jako je francouzsko-italské konsorcium Eurosam, italské Leonardo, francouzský Thales, švédský Saab nebo ukrajinský Fire Point.
Součástí nové koalice není žádný stát ze střední ani východní Evropy. Kromě Česka v ní chybí i sousední Polsko. Premiér Andrej Babiš pro Českou televizi uvedl, že má zájem, aby Česko součástí koalice bylo, a přišel s návrhem na vytvoření „europatriotů“. Zdůraznil ale, že by iniciativa měla fungovat pouze na unijní bázi, a proto nesouhlasí s účastí Velké Británie.
„Myslím, že je chyba, že se Česko k této iniciativě nepřipojilo. Bohužel je to logické pokračování vývoje posledních měsíců. Česko už dnes není vnímáno jako důvěryhodný spojenec Ukrajiny,“ říká analytik Havlíček. Podle něj se tím země připravuje o cenné zkušenosti i možnost podílet se na vývoji nových evropských obranných technologií.
„Česko zároveň neplní své závazky v oblasti vlastních obranných schopností ani v rámci Evropské unie a NATO. Podceňuje vlastní obranu a v posledních měsících se chová poměrně oportunisticky – využívá výhod evropského rámce, ale není příliš ochotné přispívat zpět,“ dodává expert.
Překvapením může být také zmíněná neúčast Polska, které se dosud v podpoře Ukrajiny výrazně angažovalo a zároveň buduje jednu z nejsilnějších armád na kontinentu. Podle Havlíčka neúčast Varšavy v koalici vychází ze současné domácí debaty, která je vůči Ukrajině mnohem kritičtější než dříve.
Napjatou atmosféru dokreslují například opakované výroky Jarosława Kaczyńského o tom, že Ukrajina nevstoupí do Evropské unie „s Banderou“. Ochlazení vztahů a občasná ostrá vyjádření polských vládních představitelů na adresu Kyjeva tak vytvářejí prostředí, ve kterém je podle Havlíčka politicky velmi obtížné prosadit tak úzkou obrannou spolupráci, jako je právě protibalistická koalice.






Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 19 lidí utrpělo zranění. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.



Každý pátý Čech podle průzkumu sahá po alkoholu kvůli stresu a negativním emocím. Následky přitom nemusí být dlouho vidět. „Játra nemají receptory bolesti. Varováním, že něco není v pořádku, může být tmavá moč, velmi světlá stolice nebo zežloutnutí kůže a očí, “ upozorňuje lékárnice Kamila Horníčková. Tichý zánět nebo ztučnění se tak podle ní mohou rozvíjet bez příznaků dlouhou řadu let.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.