Česko už nebude letadlovou lodí USA uprostřed Evropy

Martin Novák Martin Novák
17. 9. 2009 13:25
Pravicoví politici ve východní Evropě a Obama si zjevně nerozumějí
George Bush a Václav Klaus na Pražském hradě v červnu 2007.
George Bush a Václav Klaus na Pražském hradě v červnu 2007. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

* Nastala noční můra politiků, kteřá radar hájili a usilovali o něj * Potvrdily se odlišné představy demokratů a republikánů v USA * V Polsku stáli o základnu více politici než veřejnost

Analýza - Stalo se to, čeho se po zvolení Baracka Obamy prezidentem stoupenci radaru obávali a v co odpůrci protiraketové štítu naopak velmi doufali.

Washington nakonec udělal radost těm, kteří tu radar nechtěli. V nočním telefonátu premiérovi Janu Fischerovi Barack Obama podle neoficiálních zdrojů potvrdil, že s radarem v Brdech nepočítá.

Sledujeme online:
Živě: Fischer potvrdil, že radar v Česku nebude

Pokud by v premiérském křesle dál seděl Mirek Topolánek, byl by to patrně pro něj hořký telefonát. Právě Topolánek a jeho ODS se nejvíce angažovali pro radar, pro nadstandardní vztahy se Spojenými státy a naopak pro co nejostražitější politiku vůči Rusku.

Pro zvláštní vztahy s Amerikou jsou ve všech zemích postkomunistické východní Evropy - Česko nevyjímaje - spíše pravicoví politici a pravicoví voliči.

"Byla to iluze"

Jejich představy o mimořádně těsném spojení Prahy a Washingtonu, kdysi charakterizované sloganem o Česku coby americké letadlové lodi uprostřed Evropy, se zrušením radaru vzdalují.

Demonstranti pro radar budou po dnešku zklamaní.
Demonstranti pro radar budou po dnešku zklamaní. | Foto: Ondřej Besperát

„Podle mého názoru byla představa o nějakém mimořádném propojení Česka a Spojených států nad rámec obvyklé spolupráce v NATO scestná. Byla to iluze, která navíc iritovala většinu našich evropských spojenců," řekl Aktuálně.cz politolog Jiří Pehe.

"Ta část politických elit, která vehementně prosazovala radar jako symbol spojení s Amerikou a záruku proti ruské expanzívnosti, naopak fatálně podcenila jiné nebezpečí z Ruska. Energetickou bezpečnost, zajištění dodávek ropa zemního plynu. A v tom potřebujeme spíše spolupráci s Evropskou unií než s USA," dodal.

Nový začátek a pravicové elity

Protiraketový štít prosazovala předchozí republikánská administrativa George Bushe, která byla ideologicky a pohledem na mezinárodní vztahy pravicovým stranám v Česku a východní Evropě blízká.

Naproti tomu Obama státům střední a východní Evropy přikládá menší důležitost, snaha o nový začátek ve vztazích s Ruskem, jednání s Íránem a uklidnění situace v Afghánistánu jsou mnohem důležitějšími prioritami.

Výrazem těchto obav byl nedávný dopis řady bývalých státníků střední a východní Evropy, který apeloval na amerického prezidenta, aby se neusmiřoval s Ruskem na úkor jeho bývalých satelitů.

Politici, kteří věřili, že jakákoliv americká administrativa bude v protiraketovém štítu pokračovat, se zkrátka zmýlili. Například exministr Alexandr Vondra, který dlouho tvrdil, že projekt má jasnou podporu republikánů i demokratů a Obama jej určitě nezastaví.

Mezi proamerickými pravicovými stranami ve střední a východní Evropě a Obamovou administrativou vládne viditelný nesoulad, což osud štítu jen podtrhuje. 

Připomeňme například nedávný výrok Topolánka o tom, že Obamův záchranný balíček pro americkou ekonomiku je „cestou do pekel."

"Je to jako v manželství"

Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že podle něj je třeba se dál snažit o co nejtěsnější spojenectví s Amerikou.

Spojenectví je trošku jako manželství, musíte se o to starat každý den. Není to o tom, že jednou něco uděláte a tím si zachováte lepší vztahy, dobré vztahy se udržují tím, že na nich denně pracujete. Nyní je na tvůrcích české zahraniční politiky, aby v pozměněných podmínkách to spojenectví udržovali na vysoké úrovni," řekl Aktuálně.cz lidí strany TOP 09.

Zklamání v Polsku?

Za vybudování základny se usilovně „bil" i polský prezident Lech Kaczyński. Podle polského publicisty Aureliusze Pedziwola ale většina Poláků moc zklamána nebude.

Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová po podpisu dohody o výstavbě radaru v červenci 2008.
Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová po podpisu dohody o výstavbě radaru v červenci 2008. | Foto: Ludvík Hradilek

„Základna nikdy neměla podporu většiny lidí v Polsku. Chtěly jí pravicové politické elity, tedy strany Právo a spravedlnost a Občanská platforma. Větší část veřejnosti ale zůstávala chladná," řekl Pedziwol Aktuálně.cz

Podle něj se mnozí Poláci domnívají, že Spojené státy jejich zemi poněkud zneužívají.

„Panuje tady přesvědčení, že Američané nás nepovažují za důležitého partnera. Posíláme vojáky do Iráku i Afghánistánu, a přitom dále potřebujeme na cestu do Ameriky víza," uvedl Pedziwol.

Zklamání patrně zavládne v pobaltských republikách, kde panuje velký strach z Ruska a americký „ústup" z východní Evropy zde sledují s ještě větším znepokojením. O Litvě se dokonce ještě loni hovořilo jako o jednom z možných kandidátů na umístění základny.
 

 

Právě se děje

před 2 hodinami

ME juniorských beachvolejbalistů v Brně bude až v září

O měsíc později oproti původnímu termínu se po koronavirové krizi uskuteční v Brně mistrovství Evropy v plážovém volejbalu v juniorské kategorii. Sokolské koupaliště bude poprvé dějištěm šampionátu pro hráče i hráčky do 20 let od 9. do 13. září.

"Vzhledem k celkové situaci po celém světě jsme velice rádi, že jsme jako organizátoři schopni splnit všechny podmínky pro úspěšný a bezpečný průběh tohoto šampionátu. Věříme, že to přinese pozitivní signál a že volejbalové zápasy se vrací zpět na kurty," uvedl předseda Marek Pakosta na svazovém webu.

Původně se brněnské ME mělo konat od 12. do 16. srpna. Domácí turnaje na písku se v Česku po pandemii covidu-19 rozběhly o minulém víkendu v Praze a v Litoměřicích.

Nové dějiště a možná i termín nicméně evropská konfederace CEV musí najít pro šampionát do 22 let, neboť v Nizozemsku jsou až do září zakázány hromadné sportovní akce. Mladí beachvolejbalisté měli o medaile hrát v přístavu Vlissingen.

Další zprávy