reklama
 
 

Česko, Slovensko a Rakousko chtějí zóny pro uprchlíky

Aktualizováno 7. 9. 2015 19:33
Premiéři české, slovenské a rakouské vlády se na společné schůzce shodli na potřebě posílit ochranu schengenské hranice. Také chtějí co nejdříve zřídit přijímací centra pro uprchlíky na vnější straně schengenské hranice. Státy stále rozděluje postoj k povinným uprchlickým kvótám. Zatímco Rakousko je podporuje, Česko a Slovensko chtějí pomáhat jen na dobrovolné bázi.

Bratislava - Na potřebě posílit ochranu vnější hranice schengenského prostoru a zřízení zón pro uprchlíky se na schůzce v Bratislavě shodli předsedové vlád Česka, Rakouska a Slovenska. Řekl to po jednání český premiér Bohuslav Sobotka.

Rozdílný názor přetrvává na přerozdělování uprchlíků na základě kvót, což Česko podle Sobotky nadále odmítá. Pro zavedení kvót se po schůzce vyslovil rakouský kancléř Werner Faymann.

"Já jsem kvóty odmítl, nepokládám kvóty na skutečné řešení migrační krize. Shodli jsme se ale na tom, že je potřeba posílit ochranu vnější schengenské hranice a že musí být co nejdříve zřízena přijímací centra pro uprchlíky na vnější straně schengenské hranice, na jejichž provozu by se měla také podílet také Organizace spojených národů," řekl Sobotka.

Sobotka: Evropská unie musí postupovat společně

Řešení migrační krize si podle Sobotky vyžaduje společný postup EU. "Důraz na ochranu vnější schengenské hranice, na regulaci migračních toků, které směřují do Evropy, mohou být základem budoucí shody na úrovni Evropské unie," uvedl předseda české vlády.

Sobotka nenaznačil další postup ČR v případě, že EU se přes odpor Česka a dalších zemí visegrádské skupiny rozhodne povinné kvóty zavést.

Evropská komise bude po Česku podle dostupných informací chtít, aby povinně přijalo dalších téměř tři tisíce uprchlíků, a to pouze pár měsíců poté, co se Praha rozhodla dobrovolně se postarat o asi 1500 běženců. Navrhované navýšení počtu uprchlíků pro rozmístění v členských státech EU je reakcí na zvýšený nápor migrantů v letních měsících.

Česko i Slovensko je stále proti kvótám

"Myslíme si v České republice, že kvóty nejsou dobrý nápad, nemusí být rozhodně součástí evropského řešení tak, aby fungovalo. V diskusi se budeme snažit přesvědčit naše partnery v EU, aby se nezaváděly povinné, trvalé mechanismy relokace uprchlíků. Chce pomáhat na dobrovolné bázi," řekl Sobotka.

Stejný názor ohledně povinných kvót jako Česko má také Slovensko.

"Všem, kteří skutečně potřebují pomoc, je třeba pomoci. Musíme od těchto lidí odlišit ty, kteří přicházejí do Evropy z čistě ekonomických důvodů," řekl slovenský premiér Robert Fico.

Povinné kvóty na rozmístění uprchlíků v členských státech EU označil za iracionální. Fico řekl, že Slovensko, Česká republika a Maďarsko jsou země, kde uprchlíci nechtějí zůstat.

Podle něj v zmiňovaných navrhovaných zónách pro uprchlíky by se mělo rozhodovat o tom, kdo splňuje podmínky na poskytnutí ochrany v EU.

Rakousko trvá na povinných kvótách

Naopak Rakousko, které se potýká se zaplněnými ubytovacími kapacitami ve svých uprchlických táborech a které o víkendu umožnilo běžencům pobývajícím v Maďarsku vstup na své území a tranzit do Německa, by závazné přerozdělení uprchlíků uvítalo.

"Je rozdíl mezi ekonomickým uprchlíkem a válečným uprchlíkem. Lidé, kteří prchají před válkou, musejí mít možnost spolehnout se na to, že budou chráněni. Přijetí válečných uprchlíků si vyžaduje povinný a závazný systém, kterému já říkám povinné kvóty," řekl Faymann po téměř dvě hodiny trvající schůzce se svými kolegy z ČR a Slovenska.

Podle Faymanna bez stanovení jasných pravidel, jak bude naloženo s běženci, kteří prchají před válkou, nebude fungovat ani ochrana vnějších hranic schengenského prostoru.

autor: ČTK | 7. 9. 2015 18:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama