Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Podle předsedy vlády by se Evropa měla soustředit zejména na výzkum protivzdušné obrany proti balistickým střelám, které představují hlavní problém. Babiš rovněž zopakoval, že ČR v příštím roce dosáhne výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP. K možnosti, že by se to podařilo již letos, se staví skepticky, ale nezavrhuje to.
Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině, která se pátým rokem brání ruské agresi, vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu.
Babiš uvedl, že s americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořil v úterý večer a krátce i dnes. Průběh summitu hodnotil jako klidný. "Jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. Žádný kartáč nebyl. Prezident Trump byl velmi příjemný, jako obvykle, a byl také velice spokojen po vystoupeních všech. Za mě ten summit dopadl velice dobře," řekl Babiš.
Průběh summitu hodnotil jako klidný. Mimo jiné s odkazem na italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, jejíž vystoupení označil za skvělé, řekl, že je třeba nejen dívat se na podíl HDP, který členské státy NATO dávají na obranu, ale také na obsah výdajů a konkrétní částky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti podle Babiše vyzval Evropu, aby se zaměřila na protivzdušnou obranu, a to zejména před balistickými raketami.
Českou účast na summitu Babiš označil za důležitou. Premiér poznamenal, že se ČR zlepší, pokud jde o výdaje na obranu, a zopakoval, že chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun.
ČR se naopak podle Babiše nebude podílet na pomoci 70 mld. eur pro Ukrajinu. Podle expertů se ale nejedná o 70 miliard nových financí nad stávající podporu. Přibližně 30 miliard eur ze zmíněné částky totiž tvoří už schválená půjčka Evropské unie pro Ukrajinu, zbývajících zhruba 40 miliard eur mají evropské státy NATO a Kanada poskytnout formou bilaterální vojenské pomoci, výcviku, dodávek techniky a další podpory. Proto někteří analytici upozorňují, že nejde o zcela nový balík peněz, ale z velké části o sjednocení už oznámených či plánovaných závazků pod jednu společnou hlavičku NATO.
Česko si společně se Slovenskem a Maďarskem v EU vyjednaly, že se nebudou podílet na zárukách za společnou unijní půjčku Ukrajině, která dosahuje celkové výše 90 miliard eur.
Mohlo by vás zajímat: „Itálie, Německo, Francie, když jsme měli situaci s Íránem, tak tam pro nás nebyly, proč bychom jim měli pomáhat?“ Trump se na summitu NATO v Ankaře znovu opřel do Evropanů
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Vedro zabíjí potichu. V Evropě umírají hlavně senioři, Česko řeší, zda je připravené
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
Soud udělil vysoké tresty za zřícení Morandiho mostu v Janově
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.
Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).
Ahmadínežádova sázka na Izrael nevyšla. Íránský exprezident skončil v domácím vězení
Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.