


Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.

Podle předsedy vlády by se Evropa měla soustředit zejména na výzkum protivzdušné obrany proti balistickým střelám, které představují hlavní problém. Babiš rovněž zopakoval, že ČR v příštím roce dosáhne výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP. K možnosti, že by se to podařilo již letos, se staví skepticky, ale nezavrhuje to.
Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině, která se pátým rokem brání ruské agresi, vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu.
Babiš uvedl, že s americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořil v úterý večer a krátce i dnes. Průběh summitu hodnotil jako klidný. "Jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. Žádný kartáč nebyl. Prezident Trump byl velmi příjemný, jako obvykle, a byl také velice spokojen po vystoupeních všech. Za mě ten summit dopadl velice dobře," řekl Babiš.
Průběh summitu hodnotil jako klidný. Mimo jiné s odkazem na italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, jejíž vystoupení označil za skvělé, řekl, že je třeba nejen dívat se na podíl HDP, který členské státy NATO dávají na obranu, ale také na obsah výdajů a konkrétní částky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti podle Babiše vyzval Evropu, aby se zaměřila na protivzdušnou obranu, a to zejména před balistickými raketami.
Českou účast na summitu Babiš označil za důležitou. Premiér poznamenal, že se ČR zlepší, pokud jde o výdaje na obranu, a zopakoval, že chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun.
ČR se naopak podle Babiše nebude podílet na pomoci 70 mld. eur pro Ukrajinu. Podle expertů se ale nejedná o 70 miliard nových financí nad stávající podporu. Přibližně 30 miliard eur ze zmíněné částky totiž tvoří už schválená půjčka Evropské unie pro Ukrajinu, zbývajících zhruba 40 miliard eur mají evropské státy NATO a Kanada poskytnout formou bilaterální vojenské pomoci, výcviku, dodávek techniky a další podpory. Proto někteří analytici upozorňují, že nejde o zcela nový balík peněz, ale z velké části o sjednocení už oznámených či plánovaných závazků pod jednu společnou hlavičku NATO.
Česko si společně se Slovenskem a Maďarskem v EU vyjednaly, že se nebudou podílet na zárukách za společnou unijní půjčku Ukrajině, která dosahuje celkové výše 90 miliard eur.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.