Česko-rakouská komise prozkoumá i Benešovy dekrety

ČTK ČTK
9. 9. 2009 14:46
Dohodli se na tom v Mikulově ministři zahraničí obou zemí
Prezident republiky Edvard Beneš společně s generálem Ludvíkem Svobodou přihlížejí defilé 1. čs. armádního sboru. Píše se rok 1945
Prezident republiky Edvard Beneš společně s generálem Ludvíkem Svobodou přihlížejí defilé 1. čs. armádního sboru. Píše se rok 1945 | Foto: Vojenský historický ústav

Mikulov - Společné kulturní dědictví ČR a Rakouska prozkoumá komise historiků. Na jejím vzniku se dnes v Mikulově dohodli ministři zahraničí Jan Kohout a Michael Spindelegger, a podepsali ke vzniku komise memorandum.

Podle rakouského ministra se komise bude zabývat i takzvanými Benešovými dekrety. Benešovy dekrety jsou podobně jako jaderná elektrárna Temelín dlouhodobě spornými body česko-rakouských vztahů.

Nařízení tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše umožnila po druhé světové válce vyvlastnit majetek německy hovořící menšiny a odsunout ji ze země. Představitelé některých rakouských stran pak opakovaně prohlašují, že dekrety a zákon o amnestii z května 1946 porušují morální a právní standardy EU.

Postoj Rakouska k dekretům se nezměnil

Spindelegger dnes řekl, že rakouský postoj k dekretům zůstává neměnný. Rakušané by však podle něj rádi dospěli ke společnému pohledu s ČR, který by se stal základem budoucích vztahů obou zemí.

Jak však Spindelegger zdůraznil, záběr komise bude mnohem širší a bude se zabývat například i událostmi z roku 1968 a následujícího období. "Kdy hodně lidí přišlo z ČR do Rakouska," uvedl.

Kohout k tomu řekl, že ministři v pozitivním ani negativním smyslu neomezovali pole působnosti komise. Podle něj je víc než užitečné, aby odborníci společné historické momenty zhodnotili. "I ty, na které máme odlišné názory," řekl Kohout.

Jan Kohout
Jan Kohout | Foto: Ludvík Hradilek

Komise bude osmičlenná, se čtyřmi zástupci z každé strany. Kohout řekl, že jména tvůrci komise oznámí do konce roku. "Ale budou zárukou kvality," řekl.

Společné konzuláty

Oba ministři dnes také potvrdili, že Česká republika a Rakousko budou kvůli úspoře financí sdílet budovy svých zastupitelských úřadů v některých zemích mimo Evropskou unii. Jan Kohout novinářům řekl, že spolupráce pilotně funguje v černohorské Podgorici. Bude se rozšiřovat do dalších států, dodal.

Podle ministra nyní úředníci z ministerstev zahraničí obou zemí prověřují možnost sdílení budov zastupitelských úřadů asi v desíti zemích. Většinou podle něj jde o mimoevropské lokality - Asii, Afriku a Latinskou Ameriku. Pracovníci úřadů by tam pod jednou střechou měli začít působit od příštího roku.

Spolupráce se podle ministra netýká jen ČR a Rakouska, ale připojí se k ní i Slovensko, Maďarsko a Polsko.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Írán odškodní rodiny cizinců, kteří zemřeli při sestřelení ukrajinského letadla

Teherán souhlasí s odškodněním rodin cizinců, kteří zemřeli v lednu při zkáze ukrajinského dopravního letadla sestřeleného Íránem. Dnes to podle agentury AP prohlásila švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Sestřelení letadla 8. ledna krátce po startu z teheránského letiště si vyžádalo životy všech 176 lidí na palubě. Írán se po třech dnech přiznal, že jeho armáda ukrajinské letadlo neúmyslně a v důsledku lidské chyby sestřelila.

"Podepsali jsme dohodu o vzájemném porozumění, že budeme nyní společně s Íránem vyjednávat o odškodnění, o kompenzacích pro příbuzné obětí," řekla Lindeová švédské tiskové agentuře TT. Na otázku, zda Írán skutečně vyplatí odškodné, Lindeová odpověděla, že o tom není pochyb.

Švédsko s Kanadou, Ukrajinou, Británií a s Afghánistánem postupují společně s cílem vymoci na Íránu odškodné. "Očekáváme, že velmi brzy budeme mít první vyjednávání s konkrétními výsledky," řekla šéfka švédské diplomacie.

Další zprávy