797 z Itálie, 531 z Řecka. Brusel přidělil Česku uprchlíky

Lucie Stuchlíková Silvie Housková, Lucie Stuchlíková
Aktualizováno 27. 5. 2015 13:30
Evropská komise představila návrh na přemístění uprchlíků, kteří dorazili do Itálie a Řecka. Česko už ho ústy premiéra Sobotky odmítlo.
Žena, která utíká před Islámským státem. Ilustrační foto.
Žena, která utíká před Islámským státem. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel - Česko musí přijmout 1328 uprchlíků, kteří dorazí na území Řecka a Itálie.

Po jejich přemístění mají české úřady rozhodnout, jestli jim udělí azyl.

Návrh, na který čekala celá Evropa, představila ve středu Evropská komise. Česko už ho ústy předsedy vlády Bohuslava Sobotky odmítlo.

"Česká vláda nesouhlasí se zavedením povinných kvót a podle toho budeme vystupovat i při společných jednáních s evropskými partnery," uvedl premiér.

Země, které uprchlíky přijmou, dostanou z EU na každého z nich příspěvek až 6000 eur (přes 160 000 korun).

Celkem chce Brusel přerozdělit 40 tisíc běženců, hlavně z Eritreje a Sýrie. Ti totiž do Evropy nepřijíždějí hledat práci, ale nutně potřebují - vzhledem k válce v zemích jejich původu - mezinárodní ochranu.

Kromě závazné kvóty má Česko přijmout dalších více než pět set běženců z táborů mimo Itálii a Řecka dobrovolně.

Kvóty pro ostatní

Pro srovnání: kvóta pro sousední Slovensko je 471 běženců z Itálie a 314 z Řecka.

Zdaleka nejvíc uprchlíků pak převezmou Německo (5 280 z Itálie, 3 505 z Řecka), Francie (4 051 a 2 701) a Španělsko (2 573 a 1715).

"Cílem tohoto návrhu je rychle zachraňovat životy a poskytnout ochranu lidem, kteří to potřebují, ať jsou na moři, ve státech EU nebo v zemích třetího světa," vysvětlila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Pro svůj plán závazných kvót teď musí Brusel najít podporu kvalifikované většiny členských států Unie: musí s ním souhlasit 15 zemí, které představují nejméně 65 procent obyvatel EU.

Čeká se, že se kolem návrhu strhne hádka. Nejdřív v polovině června na schůzce ministrů vnitra, poté na konci téhož měsíce na summitu evropských lídrů v Bruselu.

Velké neznámé

Podle jakého klíče se uprchlíci rozdělí do jednotlivých zemí, zatím není jasné. Podle zdrojů z Evropské komise by se měla brát v úvahu například znalost jazyka nebo spojování rodin.

V mnoha evropských státech však zatím žádné menšiny ze Sýrie nebo Afriky nežijí.

Uprchlíci by si také neměli vybírat, do jakých států chtějí.

A konečně: Jasné není ani to, co se bude dít s lidmi, kteří odmítnou do nabízené destinace odjet. Že by to mohl být problém, se ukázalo už před pár lety.  

Evropská unie si totiž rozdělování běženců již jednou vyzkoušela. Její pilotní program Eurema se snažil pomoct Maltě. Tím, že uprchlíkům na jejím území nabídl přemístění do jiných evropských zemí.

Slovensko? Děkuji, nechci

Slovensko se programu účastnilo v roce 2011 i 2013 - pokaždé nabídlo deset míst pro nejvíce zranitelné skupiny uprchlíků. "Na Slovensko ale nikdo nepřijel - z důvodu nezájmu cílové skupiny," vysvětluje Michaela Paulenová z tiskového odboru slovenského ministerstva vnitra.

"Cizinci se prostřednictvím mezinárodních organizací z Malty, Mezinárodní organizace pro migraci a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky telefonicky zajímali o finanční benefity po příchodu na Slovensko, ekonomickou situaci země, klimatické podmínky a možnost sloučení rodin. Naši nabídku ale nikdo nevyužil," upřesnila.

Slovensko přitom mělo pro potenciální zájemce připravený integrační program.

Podobně to dopadlo s deseti místy nabízenými Rumunskem. Ani tam nikdo nechtěl.

Česko se pilotního projektu neúčastnilo. Uprchlíky podle slovenského ministerstva vnitra nakonec na svém území přijalo jen šest států. Německo, Irsko, Lucembursko, Polsko, Portugalsko a Velká Británie.

Podle hodnotící zprávy Evropského azylového podpůrného úřadu se běženci odmítali přestěhovat z několika důvodů: kvůli neexistenci jejich komunity na území daného státu, životním podmínkám, špatným vyhlídkám na získání práce či slabému sociálnímu systému. Doufali také, že pro ně existuje jiná možnost, například azyl ve Spojených státech nebo jiných zemích Evropy.

20 tisíc z Blízkého východu

Pro spravedlivější přerozdělení uprchlíků jsou velké státy západní Evropy, především Německo a Itálie.

Francie i Španělsko jsou ochotny návrh podpořit, pokud se pozmění klíč, podle kterého se vypočítává, kolik uprchlíků budou muset jednotlivé země přijmout. Ten zatím kalkuluje s počtem obyvatel, HDP země, nezaměstnaností a počtu dříve udělených azylů. 

Kromě přesídlení 40 tisíc uprchlíků, kteří už do států jižní Evropy dorazili, navrhuje Komise také dobrovolné schéma přesídlování lidí z uprchlických táborů v Turecku, Jordánsku a dalších zemích Blízkého východu a Afriky.

Těch by měly členské země přijmout v letech 2015 a 2016 20 tisíc, Česká republika 525.

I když je program dobrovolný, na státy bude vyvíjen tlak, aby ho dodržovaly.

"Je to rozdělené spravedlivě, vycházíme z objektivních kritérií. Itálie a Řecko jsou v tuto chvíli pod obrovským tlakem, musíme jim pomoci," uvedl komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos. "Budeme monitorovat všechny země včetně Itálie a Řecka, zda se řídí pravidly. Zřídíme kanceláře mimo EU, abychom posuzovali žadatele o azyl na daném místě. Tento systém bude platit pro všechny země," dodal.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy