797 z Itálie, 531 z Řecka. Brusel přidělil Česku uprchlíky

Lucie Stuchlíková Silvie Housková, Lucie Stuchlíková
Aktualizováno 27. 5. 2015 13:30
Evropská komise představila návrh na přemístění uprchlíků, kteří dorazili do Itálie a Řecka. Česko už ho ústy premiéra Sobotky odmítlo.
Žena, která utíká před Islámským státem. Ilustrační foto.
Žena, která utíká před Islámským státem. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel - Česko musí přijmout 1328 uprchlíků, kteří dorazí na území Řecka a Itálie.

Po jejich přemístění mají české úřady rozhodnout, jestli jim udělí azyl.

Návrh, na který čekala celá Evropa, představila ve středu Evropská komise. Česko už ho ústy předsedy vlády Bohuslava Sobotky odmítlo.

"Česká vláda nesouhlasí se zavedením povinných kvót a podle toho budeme vystupovat i při společných jednáních s evropskými partnery," uvedl premiér.

Země, které uprchlíky přijmou, dostanou z EU na každého z nich příspěvek až 6000 eur (přes 160 000 korun).

Celkem chce Brusel přerozdělit 40 tisíc běženců, hlavně z Eritreje a Sýrie. Ti totiž do Evropy nepřijíždějí hledat práci, ale nutně potřebují - vzhledem k válce v zemích jejich původu - mezinárodní ochranu.

Kromě závazné kvóty má Česko přijmout dalších více než pět set běženců z táborů mimo Itálii a Řecka dobrovolně.

Kvóty pro ostatní

Pro srovnání: kvóta pro sousední Slovensko je 471 běženců z Itálie a 314 z Řecka.

Zdaleka nejvíc uprchlíků pak převezmou Německo (5 280 z Itálie, 3 505 z Řecka), Francie (4 051 a 2 701) a Španělsko (2 573 a 1715).

"Cílem tohoto návrhu je rychle zachraňovat životy a poskytnout ochranu lidem, kteří to potřebují, ať jsou na moři, ve státech EU nebo v zemích třetího světa," vysvětlila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Pro svůj plán závazných kvót teď musí Brusel najít podporu kvalifikované většiny členských států Unie: musí s ním souhlasit 15 zemí, které představují nejméně 65 procent obyvatel EU.

Čeká se, že se kolem návrhu strhne hádka. Nejdřív v polovině června na schůzce ministrů vnitra, poté na konci téhož měsíce na summitu evropských lídrů v Bruselu.

Velké neznámé

Podle jakého klíče se uprchlíci rozdělí do jednotlivých zemí, zatím není jasné. Podle zdrojů z Evropské komise by se měla brát v úvahu například znalost jazyka nebo spojování rodin.

V mnoha evropských státech však zatím žádné menšiny ze Sýrie nebo Afriky nežijí.

Uprchlíci by si také neměli vybírat, do jakých států chtějí.

A konečně: Jasné není ani to, co se bude dít s lidmi, kteří odmítnou do nabízené destinace odjet. Že by to mohl být problém, se ukázalo už před pár lety.  

Evropská unie si totiž rozdělování běženců již jednou vyzkoušela. Její pilotní program Eurema se snažil pomoct Maltě. Tím, že uprchlíkům na jejím území nabídl přemístění do jiných evropských zemí.

Slovensko? Děkuji, nechci

Slovensko se programu účastnilo v roce 2011 i 2013 - pokaždé nabídlo deset míst pro nejvíce zranitelné skupiny uprchlíků. "Na Slovensko ale nikdo nepřijel - z důvodu nezájmu cílové skupiny," vysvětluje Michaela Paulenová z tiskového odboru slovenského ministerstva vnitra.

"Cizinci se prostřednictvím mezinárodních organizací z Malty, Mezinárodní organizace pro migraci a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky telefonicky zajímali o finanční benefity po příchodu na Slovensko, ekonomickou situaci země, klimatické podmínky a možnost sloučení rodin. Naši nabídku ale nikdo nevyužil," upřesnila.

Slovensko přitom mělo pro potenciální zájemce připravený integrační program.

Podobně to dopadlo s deseti místy nabízenými Rumunskem. Ani tam nikdo nechtěl.

Česko se pilotního projektu neúčastnilo. Uprchlíky podle slovenského ministerstva vnitra nakonec na svém území přijalo jen šest států. Německo, Irsko, Lucembursko, Polsko, Portugalsko a Velká Británie.

Podle hodnotící zprávy Evropského azylového podpůrného úřadu se běženci odmítali přestěhovat z několika důvodů: kvůli neexistenci jejich komunity na území daného státu, životním podmínkám, špatným vyhlídkám na získání práce či slabému sociálnímu systému. Doufali také, že pro ně existuje jiná možnost, například azyl ve Spojených státech nebo jiných zemích Evropy.

20 tisíc z Blízkého východu

Pro spravedlivější přerozdělení uprchlíků jsou velké státy západní Evropy, především Německo a Itálie.

Francie i Španělsko jsou ochotny návrh podpořit, pokud se pozmění klíč, podle kterého se vypočítává, kolik uprchlíků budou muset jednotlivé země přijmout. Ten zatím kalkuluje s počtem obyvatel, HDP země, nezaměstnaností a počtu dříve udělených azylů. 

Kromě přesídlení 40 tisíc uprchlíků, kteří už do států jižní Evropy dorazili, navrhuje Komise také dobrovolné schéma přesídlování lidí z uprchlických táborů v Turecku, Jordánsku a dalších zemích Blízkého východu a Afriky.

Těch by měly členské země přijmout v letech 2015 a 2016 20 tisíc, Česká republika 525.

I když je program dobrovolný, na státy bude vyvíjen tlak, aby ho dodržovaly.

"Je to rozdělené spravedlivě, vycházíme z objektivních kritérií. Itálie a Řecko jsou v tuto chvíli pod obrovským tlakem, musíme jim pomoci," uvedl komisař pro migraci Dimitris Avramopoulos. "Budeme monitorovat všechny země včetně Itálie a Řecka, zda se řídí pravidly. Zřídíme kanceláře mimo EU, abychom posuzovali žadatele o azyl na daném místě. Tento systém bude platit pro všechny země," dodal.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Čeští ekologové se mohou odvolat proti rozšíření dolu Turów, čas mají do 17. března

Do Česka oficiálně dorazil z Polska překlad souhlasu k rozšíření polského dolu Turów, takže se proti němu nyní mohou čeští ekologové odvolat. V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo životního prostředí. Na odvolání mají ekologické organizace čas do 17. března. Samo ministerstvo už dříve vydalo k rozšíření hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice nesouhlasné stanovisko. Proti rozšíření se staví i Liberecký kraj a dotčené české obce. Česko se obává, že rozšíření může mít negativní dopad na zásobování části Liberecka pitnou vodou.

V lednu vydalo polské Regionální ředitelství pro ochranu životního prostředí ve Vratislavi rozhodnutí v procesu EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí), kterým souhlasilo se záměrem na rozšíření dolu Turów i přes námitky české strany. Zároveň vydalo stanovisko o okamžité vykonavatelnosti rozhodnutí.

"Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí polského úřadu zveřejnilo v plném znění a v českém jazyce na svých stránkách. Česká veřejnost má podle polského práva možnost se proti rozhodnutí polského úřadu odvolat výhradně prostřednictvím ekologických organizací," sdělila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

před 1 hodinou

Syrský prezident Asad: Boje v Sýrii budou pokračovat až do osvobození celé země

Současná ofenziva syrské a ruské armády proti povstalcům na severu Sýrie nesignalizuje konec syrského konfliktu. Řekl to syrský prezident Bašár Asad. Boje podle něj budou pokračovat. Syrské armádě se s pomocí Ruska podařilo o víkendu získat další města v okolí někdejšího průmyslového centra země Aleppa. Tento týden má být obnovený provoz na tamním letišti, které bylo zavřené od roku 2012.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Varům bude chybět zraněný kapitán Skuhravý

Hokejisté extraligových Karlových Varů se budou muset v závěru základní části obejít bez pomoci kapitána Václava Skuhravého. Jedenačtyřicetiletý útočník utrpěl v nedělním zápase na ledě Sparty blíže nespecifikované zranění v dolní části těla a bude mimo hru dva až tři týdny. Energie o tom informovala na svém klubovém webu.

Skuhravý odehrál na Spartě dvě třetiny, ve třetí části už stál na střídačce jen v civilu a pomáhal trenérům. Západočeši v O2 areně prohráli 3:6.

Odchovanec Kladna odehrál v této sezoně za Karlovy Vary 40 zápasů, vstřelil čtyři branky a přidal 17 asistencí. Energie je šest kol před koncem základní části soutěže sedmá a bojuje o 6. místo a přímý postup do čtvrtfinále play off. Na jedenácté Vítkovice má k dobru 12 bodů, takže by ve vyřazovací části neměla chybět.

Zdroj: ČTK
Další zprávy