reklama
 
 

Česko láká v Berlíně i na brutalismus. V architektuře

25. 9. 2007 0:00
Budova ambasády provokuje dodnes. FOTOGALERIE

Berlín - Co má společného film Lola běží o život s českou diplomacií?

Na obskurní otázku překvapivě existuje jednoduchá odpověď: herečka Franka Potente, tedy filmová Lola, fotila před několika lety módní kolekci právě v budově, kterou si diplomaté z Prahy nechali postavit.

Mohutná betonová budova na rohu berlínské Wilhelmstrasse a Mohrenstrasse si zapózovala hned v několika komerčních prezentacích.

Česká (bývalá československá) ambasáda tak do puntíku splňuje princip tzv. veřejné diplomacie, která se snaží otevírat širší veřejnosti a propagovat dobré jméno vlasti i mimo striktně diplomatické prostředí.

Ambasáda ve faktech

  • investor: Federální min. zahr. věcí ČSSR
  • architekti: Věra a Vladimír Machoninovi (mj. se podíleli také na OD Kotva, Domu bytové kultury na Budějovické)
  • realizace: 1975-1978

Kromě exteriérů, které jsou příkladem reakce někdejšího východního bloku na architektonický styl brutalismu, nabízí velvyslanectví zachovalé dobové interiéry ze 70. let.

A těch je i v Berlíně málo, přestože lze jinak na architektonické relikty z dob NDR narazit ve východní části města téměř na každém kroku. Posledním velkým uceleným komplexem byl Palác republiky, ten byl ale kvůli zamoření azbestem stržen.

Budova ambasády navržená Vladimírem a Věrou Machoninovými skrývá ve svým útrobách design vrcholné fáze normalizace.

Diplomaté za kouřovými skly

Kromě typického hnědého táflování stěn, které jinak známe spíše z dýhování panelákových sestav pro obývací pokoje, jsou tu svítidla roztodivných tykvovitých tvarů, křesílka vyvedená v rudé kůži, stejně jako překvapivě barevné posuvné příčky.

Dojem výjimečného a uceleného interiéru navíc umocňuje přítmí způsobené kouřovými skly uspořádanými do horizontálních pásů.

Vstupní část je navíc situována směrem k Postupimskému náměstí, tedy k někdejšímu Západnímu Berlínu, snad aby demonstrovala nedobytnost socialismu.

Betonový bunkr československých diplomatů má už nejlepší léta za sebou. Především se radikálně zredukoval počet zaměstnanců ambasády, takže stát po roce 1989 pronajímal nepotřebná patra Ústavu Maxe Plancka pro dějiny vědy.

Emoce budí dodnes

Také technicky na tom není stavba nejlépe. "V jedné kanceláři je vedro, v sousední zase zima," popisuje své zážitky jeden z pracovníků ambasády.

Z internetových fór znalců architektury lze ale soudit, že budova velvyslanectví stále přitahuje emoce. V centru Berlína, kde rostou anonymní stavby ze skla a oceli jako houby po dešti, je to víc než dobrá vizitka.

autor: Blahoslav Hruška | 25. 9. 2007 0:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama