Celkem 36 zemí, včetně České republiky, se v pátek zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Informovala o tom Rada Evropy. Česko se pro zřízení tribunálu vyslovilo už na Radě Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. Česko na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).
Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány. K vytvoření tribunálu se nyní zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie a rovněž Austrálie a Kostarika.
„Tyto státy učinily rozhodující krok ke skutečnému vytvoření zvláštního tribunálu a k uznání odpovědnosti za agresi proti Ukrajině,“ uvedl generální tajemník Rady Evropy Alain Berset. Zvláštní tribunál podle něj představuje spravedlnost a naději. „Nyní je třeba podniknout další kroky k naplnění tohoto politického závazku zajištěním fungování a financování tribunálu. Čas, kdy bude Rusko pohnáno k odpovědnosti za svou agresi, se rychle blíží,“ dodal.
Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu Evropská unie poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.
Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc vyšetřovat na Ukrajině válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale ICC nemůže v případě Ukrajiny vyšetřovat zločin agrese z důvodu omezení jurisdikce, uvedla dříve v prohlášení Rada Evropy. Zvláštní tribunál tuto mezeru podle ní zaplní.
Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 ICC vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Mohlo by vás zajímat: Macinku na Ukrajině přivítaly ruské rakety
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Rusové zaútočili téměř třemi sty drony, Ukrajinci opět trefili Kronštadt. Nad Petrohradem zněly sirény
Ruská armáda v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu.
KVÍZ: Co bylo dřív? Zvládnete 38 otázek všeobecného přehledu bez chybičky?
Co bylo dřív – vejce, nebo slepice? Na tuhle otázku odpověď hledat nebudeme. Zato jsme pro vás připravili kvíz, který prověří nejen vaši historickou paměť, ale i přehled v literatuře, vědě, technice i kultuře. Uhodnete, která osobnost vstoupila na jeviště dějin dřív? Nebo který vynález začal lidem jako první usnadňovat život?
Jak zvuky diktují, co nám chutná. Vědci popsali, jak pomocí hudby sníst méně čokolády
Proč ta samá drahá čokoláda chutnala včera božsky a dnes úplně mdle? Chyba není v receptu ani ve vašich chuťových pohárcích, ale v tom, co vám zrovna hraje v uších. Moderní věda potvrzuje, že lidský mozek nedokáže oddělit sluch od chuti, a hudba tak funguje jako neviditelné, ale mimořádně mocné koření.
Německý senior přiznal příjem ze sběru lahví. Úřady mu okamžitě snížily podporu
Hamburský senior Hans S., který kvůli nízkému důchodu dostává státní podporu, nahlásil úřadům příjem ze sběru vratných lahví a plechovek. Sociální úřad mu kvůli tomu podporu v odpovídající výši snížil. Poté, co případ vzbudil pozornost médií, úřad nakonec rozhodl, že 75letý důchodce si měsíčně sběrem lahví může přilepšit částkou 50 eur (1211 Kč), aniž by se to projevilo na snížení podpory.
Londýn varuje. Ruští špioni si udělali „hřiště“ z nenápadné země na západě Evropy
Ve Velké Británii sílí obavy, že se z Irska stala vstupní brána pro ruské agenty. Podle britského deníku The Telegraph za tím stojí kombinace liberální irské vízové politiky, slabých zpravodajských služeb a absence vnitřních kontrol ve společném cestovním prostoru mezi oběma zeměmi.