Celkem 36 zemí, včetně České republiky, se v pátek zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Informovala o tom Rada Evropy. Česko se pro zřízení tribunálu vyslovilo už na Radě Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. Česko na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).
Český prezident Petr Pavel již dříve uvedl, že tribunál je potřeba, aby zločiny ruské agrese nezůstaly nepotrestány. K vytvoření tribunálu se nyní zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie a rovněž Austrálie a Kostarika.
„Tyto státy učinily rozhodující krok ke skutečnému vytvoření zvláštního tribunálu a k uznání odpovědnosti za agresi proti Ukrajině,“ uvedl generální tajemník Rady Evropy Alain Berset. Zvláštní tribunál podle něj představuje spravedlnost a naději. „Nyní je třeba podniknout další kroky k naplnění tohoto politického závazku zajištěním fungování a financování tribunálu. Čas, kdy bude Rusko pohnáno k odpovědnosti za svou agresi, se rychle blíží,“ dodal.
Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu Evropská unie poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.
Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC), který má pravomoc vyšetřovat na Ukrajině válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale ICC nemůže v případě Ukrajiny vyšetřovat zločin agrese z důvodu omezení jurisdikce, uvedla dříve v prohlášení Rada Evropy. Zvláštní tribunál tuto mezeru podle ní zaplní.
Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 ICC vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Mohlo by vás zajímat: Macinku na Ukrajině přivítaly ruské rakety
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Jmenoval se Liška běloprsá. V Guatemale poprvé rozluštili jméno mayského vědce
V Guatemale došlo k průlomovému objevu. Archeologové poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Podařilo se to díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.
ŽIVĚ USA dokončily další vlnu úderů na Írán. Trump i přesto věří v uzavření mírové dohody
Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.
„Všech 26 zemí to zvládlo lépe.“ Česko vyrábí nejméně zelené elektřiny z celé EU
Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.
ŽIVĚ Ukrajinské drony opět zaútočily na ruské rafinerie i na Sevastopol
Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.
Ruský ekonom vysvětluje: Jaké jsou důsledky ničivých ukrajinských úderů?
Od začátku května se většina zpráv z Ruska soustřeďuje na masivní vlnu ukrajinských útoků, které cílí na ropné rafinerie, sklady a také na hlavní vojensko-průmyslová zařízení. Dosud bylo jen za letošní rok hlášeno více než 130 zásahů, přičemž jejich dosah se oproti roku 2025 minimálně zdvojnásobil (některé cíle byly zasaženy až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic).