České pečovatelky míří na Západ. Mnohé ale neobstojí

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
22. 7. 2013 5:30
Poptávka po ošetřovatelkách z Východu je v západní části Evropy obrovská
ilustrační foto.
ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Berlín/Vídeň/Praha - Nejdříve začali z Česka odcházet lékaři. Teď se o práci v cizině zajímá čím dál víc zdravotních sester, osobních asistentů, ale hlavně - pečovatelek.

Doma většinou marně hledají slušně placené místo. Často dokonce nenajdou vůbec žádné.

Přitom poptávka po ošetřovatelkách z Východu je v západní části Evropy obrovská. Jen v Německu chybí v pečovatelství 30 000 pracovníků. Pracovní sílu - ať už kvalifikovanou, či bez odborného vzdělání - shánějí i Rakušané, Švýcaři nebo Italové.

Věc má ale háček: mnohé Češky (v drtivé většině případů jde o ženy) v cizině neobstojí a musejí se předčasně vrátit domů.

"Podle zkušeností z Rakouska a Německa se - na rozdíl od lékařů - vrátí dva ze tří ošetřovatelů, kteří se nepřizpůsobí specifickému německému a rakouskému prostředí," tvrdí autoři mezinárodního projektu BID (Kvalifikace pečovatelek v němčině), který se danou problematikou zabývá.

"Největší bariérou je dostatečná znalost jazyka, a to i v případě, že se uchazečka řadu let učila německy a složí potřebný certifikát. V praxi je pak ale konfrontována s různými dialekty a zejména první týdny jsou velmi těžké a pro někoho nepřekonatelné," vysvětlil Aktuálně.cz Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Vábení z Německa

Když Němci v květnu 2011 rušili přechodné období na volný pohyb osob, doufali, že pracovníci z Východu obsadí místa, která jejich lidi obsadit nechtěli, nebo nemohli. Nestalo se.

Letos v lednu v Německu evidovali 348 600 pracovníků z takzvaných nových členských zemí EU (které do Unie vstoupily v roce 2004), což je jen o 122 000 víc než před otevřením pracovního trhu. Prognózy přitom mluvily o tom, že jich do země přijde násobně víc.

Jedním z odvětví, kde se mezeru zaplnit nepodařilo, je právě pečovatelství.

Sociální služba SPPS z Karlsruhe - města na jihozápadě Německa poblíž hranic s Francií - si kupříkladu vozí praktikanty až z Maďarska. Studenty maďarské zdravotnické a pečovatelské školy pak lákají, aby u nich zůstali.

Poptávka po českých sestrách

Velká poptávka je i po kvalifikovaných Češích, hlavně zdravotních sestrách. Těch, kterým se za prací do ciziny chce, sice přibývá, pořád jich je však relativně málo.

"Počet sester, které plánují pracovat v zahraničí jako zdravotní sestra, se podle údajů z Registru zdravotnických pracovníků v posledních letech pohyboval okolo 150 sester ročně. V roce 2011 a 2012 se přehoupl přes 150 a zvolna roste," řekla Aktuálně.cz Veronika Di Cara z České asociace sester.

"Dá se však předpokládat, že při omezování lůžkové péče v českém pohraničí budou nezaměstnané sestry z těchto regionů stále častěji hledat práci v blízkém příhraničí (v Německu a Rakousku)," dodala.

Hledám pečovatelku. Zn.: I bez kvalifikace

Sestry, které v cizině pracují jako pečovatelky, ovšem nepotřebují žádné dokumenty, a jejich počet tudíž asociace nezná.

"Hlad" po českých pečovatelkách je dokonce na západ od hranic tak velký, že se Němci a Rakušané často spokojí i s personálem bez jakékoliv specifické kvalifikace, nebo jen s pečovatelským kurzem.

"Spousta lidí si myslí, že právě péče o děti a staré lidi je příležitost pro ty, co neumějí jazyk, stačí jen umět uklidit a uvařit a víc jako by ta osoba vůbec nepotřebovala," upozorňuje šestadvacetiletá Petra Dvořáková, která se v Německu 18 měsíců starala o starého pána s Alzheimerovou chorobou.

"Myslí si, že se její duševní potřeby pokryjí poplácáním a univerzální odpovědí 'ja, ja'. Ale tak to není," dodává.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Ekonomická nálada v EU se v listopadu zhoršila, snížila se i v Česku

Ekonomická nálada v Evropské unii se v listopadu zhoršila, její index klesl o 1,1 bodu na 116,5 bodu. Ve své zprávě to dnes oznámila Evropská komise (EK). V České republice se index ekonomické nálady snížil na 91,6 bodu z říjnové hodnoty 92,3 bodu.

Ke zhoršení ekonomické nálady v EU velkou měrou přispěla slabší spotřebitelská důvěra. Domácnosti znepokojuje nová vlna šíření koronaviru a hrozba nových restriktivních opatření, poznamenala agentura Reuters.

V České republice se index spotřebitelské důvěry podle údajů EK propadl na minus 16,8 bodu z říjnových minus 7,6 bodu. Nálada se v Česku zhoršila také ve službách a maloobchodě, zlepšila se nicméně v průmyslu i ve stavebnictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy