Manila - Téma ekonomické spolupráce dominovalo na pondělním setkání českého premiéra Jana Fischera s filipínskou prezidentkou Glorií Macapagalovou-Arroyovou.
Na programu jednání bylo konkrétně obnovení smlouvy o ekonomickém partnerství z roku 2002, jejíž platnost skončila vstupem Česka do Evropské unie v roce 2004.
"Prezidentka řekla premiérovi, že Filipíny by měly zájem, aby v Česku pracovalo více Filipínců," prohlásil na brífinku krátce po setkání prezidentčin mluvčí Gary Olivar. V Česku jich zatím žije a pracuje přibližně 500.
Zatímco pro české firmy Filipíny znamenají zejména příležitost v zemi sedmi tisíc ostrovů investovat, Manila by ráda navázala kontakty právě v oblasti lidských zdrojů.
Pomoc českému zdravotnictví
O konkrétním typu této spolupráce padlo slovo již loni v září, kdy Česko navštívil filipínský ministr zahraničí Alberto Romulo.
"Doufám, že Česko umožní přístup na svůj pracovní trh filipínským zdravotním sestrám," řekl tehdy novinářům.
Nedostatek zdravotních sester pociťuje české zdravotnictví už několik let. Kvůli dlouhým pracovním dobám a nízkým platům české sestry odcházejí do sousedního Rakouska či Německa. Žalostný stav v českých nemocnicích potvrzuje například pražské nemocnice Motol, která v loňském roce kvůli nízkému počtu sester omezit provoz.
"Loni nám scházelo zhruba 60 až 70 sestřiček," řekla Aktuálně.cz tisková mluvčí Fakultní nemocnice Motol Eva Jurinová. "Díky intenzivní náborové kampani, která slibovala další možnosti vzdělávání a bydlení přímo v areálu nemocnice, jsme toto číslo snížili "jen" na 25," dodala.
Podle ní by mnohým českým nemocnicím pomoc zvenčí pomohla problém s nedostatkem sester vyřešit. Nové pracovnice by však musely projít státem nařízenými kvalifikačními zkouškami, jejichž součást je i jazykový test.
"Pracovní síle ze zahraničí se nebráníme, ale je podstatné, aby sestry byly řádně kvalifikované," říká Eva Jurinová. Podle ní o tento obor mezi mladými Češkami všeobecně opadá zájem, protože nedokáže nabídnout lepší pracovní podmínky, zejména ty platové.
Export sester a bratrů
Zato Filipíny se s malým zájmem o obor rozhodně nepotýkají. Studium zdravotní školy patří nejen mezi mladými Filipínkami, ale i Filipínci k těm nejžádanějším.
Je to totiž nejjednodušší vstupní karta ven ze země, kde jedenáct milionů Filipínců (asi osmina populace) žije pod hranicí extrémní chudoby (tu OSN definuje jako příjem méně než jednoho dolaru na den) a kde si zdravotní sestra měsíčně vydělá 150 amerických dolarů.
Filipíny už několik let patří k největším vývozcům zdravotních ošetřovatelů na světě. Kvůli svým znalostem angličtiny a relativně vysoké úrovni vzdělání je náborové organizace ochotně zaměstnávají. Nejčastěji sestry a bratři končí ve Spojených státech, Singapuru a Saúdské Arábii.
Podle filipínského ministra zdravotnictví Franciska Duqua v roce 2008 až 85 procent čerstvě odmaturovaných zdravotníků opustilo svou rodnou zemi a našlo si práci v zahraničí. Podle Světové zdravotnické organizace WHO počátkem milénia ve světě pracovalo 300 tisíc zdravotních sester a bratrů z Filipín.
