Dron s výbušninou na letišti v Lipsku má českou stopu. Je jí oblíbená zbraň teroristů

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Incident na letišti Lipsko/Halle přitahuje mimořádnou pozornost německých úřadů. Na ranveji se objevil dron s výbušninou semtex v těsné blízkosti ukrajinského nákladního letounu. Případ tak má výraznou tuzemskou stopu. Není to poprvé, kdy byl semtex využit k podobné akci.

Německá policie a tajné služby řeší mimořádně závažný bezpečnostní incident. Vyšetřování nálezu dronu s trhavinou na mezinárodním letišti Lipsko/Halle převzal z rozhodnutí německé justice přímo nejvyšší spolkový prokurátor Jens Rommel.

Případ je veden jako pokus o způsobení výbuchu a nebezpečné zasahování do letecké dopravy.

K celému incidentu došlo v úterý těsně před půlnocí. Jak informuje Der Spiegel, řidič letištního autobusu si na jižní ranveji všiml dronu, který se vznášel v blízkosti ukrajinského nákladního letounu Antonov An-124, a pohotově ho nohou srazil k zemi.

Jak následně zjistili policejní pyrotechnici, na bezpilotním stroji bylo připevněno přibližně půl kila plastické trhaviny semtex. Letištní detekční systémy přitom bezpilotní stroj vůbec nezaznamenaly. Podle vyšetřovatelů se dron pohyboval nad areálem už od sedmé hodiny večerní a byl ovládán prostřednictvím SIM karty.

Právě trhavina je v případu výraznou tuzemskou stopou. Semtex je totiž celosvětově známý československý vynález. Výbušninu vyvinuli v 50. letech 20. století chemici Stanislav Brebera a Radim Fukátko.

Výbušnina byla původně určena pro armádní i komerční účely, ale kvůli absenci výraznějšího zápachu a obtížné detekci se během studené války semtex stal vyhledávaným nástrojem teroristů.

Nejznámějším tragickým příkladem jeho zneužití byl atentát na let Pan Am 103 nad skotským městečkem Lockerbie v roce 1988, při kterém zahynuly téměř tři stovky lidí. Moderní varianty semtexu tak už ve směsi povinně obsahují značkovací látky, které výrazně usnadňují jeho odhalení bezpečnostními složkami.

Vyšetřovatelé nyní pracují s novým detailem. Část zničeného dronu byla totiž objevena přímo na křídle ukrajinského letounu. To znamená, že stroj musel těsně nad letadlem manévrovat, nebo do něj dokonce narazit.

V křídlech jsou přitom umístěny palivové nádrže, které byly v danou chvíli plně natankované.

V médiích se krátce po zmařeném útoku objevily spekulace, že letadlo převáželo munici. Jisté je minimálně to, že stejný letoun byl pro přepravu zbraní pro síly NATO i Ukrajiny využíván v minulosti. Ukrajinská společnost Antonov má v Lipsku svou stálou základnu a po vypuknutí ruské invaze sem přesunula celou svou flotilu.

Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt hovoří o „nové kvalitě hrozby“. Ačkoliv nechtěl ukazovat prstem na konkrétního viníka, připustil, že v pozadí akce mohou stát cizí mocnosti a že Německo čelí scénáři hybridního útoku.

Odborníci zároveň stále prověřují druhý podezřelý incident z téže noci. Nákladní letoun společnosti DHL se ve výšce kolem 400 metrů musel vyhýbat a ve vzduchu se s něčím srazil. Vyšetřovatelé vyloučili střet s ptákem, protože na poškozeném stroji nenašli žádné biologické stopy. Zda šlo o druhý dron, se zatím potvrdit nepodařilo.

Nejde o první případ sabotáže na tomto saském letišti. Již v létě 2024 vzplanula v tamním logistickém centru DHL zásilka se zápalným zařízením poslaná z Litvy. Vyšetřovatelé tehdy událost připsali ruské vojenské rozvědce.