Češka mezi Palestinci. Pomáhala,než ji Izrael vyhostil

Monika Horáková
22. 7. 2010 10:02
Izrael Evu Novákovou na deset let vyhostil kvůli propadlému vízu
Foto: Archiv Evy Novákové

Jeruzalém - Eva Nováková odjela na Blízký východ v březnu 2009. Působila ve Východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu v rámci Mezinárodního hnutí solidarity (ISM).

Hnutí podle své vlastní definice bojuje nenásilnou přímou akcí proti izraelské okupaci palestinské půdy. Bylo založeno v srpnu 2001 skupinou aktivistů za účelem podpory a posílení palestinského odporu.

Evu Novákovou Izrael v lednu 2010 vyhostil. Později však izraelský soud rozhodl, že její zatčení bylo nelegální. Eva Nováková nyní společně s dvěma kolegy objíždí Českou republiku s přednáškovým turné, na němž popisují své zážitky z pobytu mezi Palestinci.

A.cz: Jak probíhalo Vaše zatčení a jaký byl jeho důvod?

Bylo to letos 11. ledna ve tři hodiny ráno. Ještě jsem pracovala na počítači, když jsem venku zaslechla podivné zvuky. Do bytu vtrhli vojáci v helmách a legitimovali nás. Neměla jsem již několik měsíců platné vízum, takže hned zásahla i přítomná imigrační jednotka. Odvedli mě k výslechu a poté zavřeli do vězení.

Eva Nováková s izraelskými a mezinárodními aktivisty a rodinou Hannounovou před domem, z něhož byla rodina násilně vystěhována 2. srpna 2009
Eva Nováková s izraelskými a mezinárodními aktivisty a rodinou Hannounovou před domem, z něhož byla rodina násilně vystěhována 2. srpna 2009 | Foto: Archiv Evy Novákové

Pobyt bez víza není v Izraeli příliš neobvyklý - žije tam mnoho ekonomických uprchlíků, například z Filipín. Zdá se, že pro mě přišli na jistotu z jiného důvodu, protože u výslechu se mě už na žádné vízum neptali. Zajímaly je spíš podrobnosti mé činnosti v Palestině. Zajímavé také je, že mé vízum bylo propadlé pro pobyt v Izraeli, ale já pobývala na Západním břehu a tamní úřady proti tomu nic nenamítaly. Izrael mne zkrátka zatknul na palestinském území s odůvodněním, že nemám platná víza pro pobyt v Izraeli, kde jsem ale nepobývala.

A.cz: Mohla jste se nějak bránit?

Izraelský právník Omer Shatz, který se (nejen) mým případem zabýval, měl závažný argument. Izraelská armáda mě totiž zatkla v tzv. oblasti A. To je území, kde může zasahovat podle dohody z Osla pouze v případě, že je Izrael v ohrožení. Toto kritérium ovšem nebylo splněno. Navíc z toho, že zatčení byla od začátku přítomná imigrační jednotka, je patrné, že se jednalo o připravenou operaci. Soud v Tel Avivu nakonec uznal, že mé zatčení bylo nelegální.

A.cz: Jaký bude další postup?

Teoreticky se mohu vrátit. Verdikt soudu zněl, že musím požádat o povolení armády, není to tedy to samé jako standardní procedura udělování víz. Víza bych pak dostala, jen pokud by armáda souhlasila. Přestože jsem nebyla oficiálně označena za hrozbu bezpečnosti státu Izrael, o mém dalším osudu, co se týče Palestiny, rozhoduje armáda.

A.cz: Co Vás přimělo k odjezdu na palestinská území?

Bylo to krátce po vypuknutí akce Lité olovo. Byla jsem tehdy ve Velké Británii a sledovala britská i česká média. Všimla jsem si velkého rozdílu, který vzbudil můj zájem a také mě přiměl k odjezdu. Zatímco většina českých médií útok Izraele neustále něčím zdůvodňovala a snažila se ho legitimizovat, britská média označila Izrael za agresora.

Nicméně můj příjezd nepatřil k nejpříjemnějším. První informace, kterou jsem se dozvěděla, byla o těžkém zranění amerického aktivisty Tristana Andersona. Dostal zásah kanystrem se slzným plynem přímo do čela. Rok strávil v nemocnici v Tel Avivu a bude se potýkat s trvalými následky. Musí se naučit znovu mluvit.

A.cz: Co jste na palestinských územích dělala?

Často jsme například pobývali v domech palestinských rodin, kterým hrozilo vystěhování. Přítomnost zahraničních aktivistů v domech měla vliv na způsob, jakým izraelská armáda potom s rodinami zacházela. Někdy se podařilo vystěhování oddálit, jindy alespoň zmírnit způsob jednání armády. Rodiny byly za naši přítomnost vděčné.

A.cz: Kolik vás v domech s rodinami pobývalo?

Podle toho, jak byla situace akutní. V nejvážnějších případech nás bylo v domě i čtyřicet. V jiných případech například jen deset. Účastnili jsme se také různých demonstrací, pořádali tiskové konference nebo rozdávali letáky turistům. Vždy jsme ale dbali na to, abychom naší činností jen posilovali vlastní iniciativu Palestinců. Případné represe by totiž postihly právě je.

Foto: Aktuálně.cz

A.cz: Kdo Vám pobyt platil?

Dobrovolníci, kteří vyjíždějí do Palestiny pod záštitou Mezinárodního hnutí solidarity, si musí veškeré náklady platit sami. Žila jsem z naspořených peněz. Výjimkou mohou být situace, kdy je třeba zaplatit vyšší kauci při zatčení. To se pak hnutí snaží pomoci tím, že peníze například někde vypůjčí. V mém případě se ale žádná kauce neplatila. Navíc život v Palestině je obecně levnější než například v České republice.

A.cz: Jaká je tedy výhoda vycestování na palestinská území pod záštitou takového hnutí, když ne finanční?

Má zejména koordinační funkci. Hnutí má informace, kde je aktuálně potřeba pomáhat a jakým způsobem. Tím, že působí v Palestině dlouhodobě, vzbuzuje také důvěru místních obyvatel.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Odložená sezona formule 1 by mohla začít až v říjnu

Vedení formule 1 se připravuje na variantu, že koronavirem narušená sezona odstartuje až v říjnu. V rozhovoru pro server BBC to prohlásil technický ředitel mistrovství světa Ross Brawn s tím, že by se ročník mohl protáhnout i do příštího roku.

Mistrovství světa mělo začít v polovině března, ale úvodní závod v Austrálii byl stejně jako Velká cena Monaka kvůli pandemii koronaviru zrušen. Sedm následujících Grand Prix bylo odloženo a podle provizorního kalendáře je nyní nejbližším závodem Velká cena Francie, která by se měla jet 28. června.

Vedení šampionátu, který potřebuje odjet minimálně osm závodů, aby byl považován za plnohodnotné mistrovství světa, se však připravuje i na možnost říjnového startu. "Plány pro zbytek sezony se mění každý den, situace je dynamická a nestabilní. Nejzazším termínem je pro nás říjen," řekl Brawn.

Další zprávy