Češi žádají agenturu EU o pomoc s Ukrajinci. V Bruselu chtěli loni hlasovat proti ní

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
23. 5. 2022 11:26
Do Česka by měli brzy dorazit unijní experti na vyřizování ukrajinských žádostí o legální pobyt na území EU, jak jim ho sedmadvacítka přiznala. Půjde o lidi a materiální podporu od Evropské agentury pro otázky azylu (EUAA), kterou Česko požádalo o pomoc kvůli přílivu uprchlíků. Od počátku ruské invaze k nám zamířilo 350 tisíc Ukrajinců a okolo 200 tisíc tu podle odhadů úřadů zůstává. 
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Česko je jedinou zemí střední Evropy, potýkající se s vlnou uprchlíků z Ukrajiny, která se na agenturu obrátila s žádostí o asistenci. Polsko, které poskytlo útočiště už 3,3 milionu lidí, nebo Slovensko tak neučinily. 

Ještě loni se přitom vedení českého státu stavělo k agentuře kriticky. Tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) jí nechtěla přiznat víc pravomocí ani peněz vyčleněných evropským rozpočtem. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) loni v létě rozhodl, že Česko bude na půdě EU hlasovat proti změně mandátu EUAA. 

Bylo to na pozadí kampaně před sněmovními volbami, v níž ČSSD a hnutí ANO držely protipřistěhovalecký tón a varovaly před přílivem cizinců do země, pokud vyhrají strany současné koalice. Posílení agentury, která pomáhá cizincům, by odporovalo rétorice tehdejších zástupců vlády.

Nakonec se Česko při vlastním hlasování o agentuře loni v prosinci nepostavilo proti ní. Pouze se zdrželo. Věcně proti EUAA země nic neměla a čekalo se na brzký nástup nové vlády premiéra Petra Fialy. Vedení ministerstva vnitra proto podle informací Aktuálně.cz zvolilo neutrální pozici a Praha se vzdala hlasování. Podobně postupovalo ještě Bulharsko. Proti tehdy byly Polsko, Maďarsko a Slovensko.

Většina zemí ale posílení agentury podpořila. Přeměna do té doby jen podpůrného úřadu v plnohodnotný servis pro členské státy tak hladce prošla, což znamená, že Česko teď může z její práce těžit. 

Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana (STAN) požádalo agenturu o podporu v dubnu. "V souladu s krizovými plány Česká republika aktivovala všechny typy mezinárodní podpory, mimo jiné i skrz EUAA. Teď s agenturou připravujeme konkrétní podobu této podpory, zejména materiální," vysvětlil Rakušan deníku Aktuálně.cz.

Mluvčí agentury Anis Cassar uvedl, že EUAA čeká na podpis dohody s českou vládou, ke kterému by mělo dojít zhruba během dvou týdnů. "Pak jsme schopni v řádu dnů dorazit do Česka," potvrdil.

Podle něj by mělo přijet 25 až 30 odborníků a přivézt patřičné vybavení na procesování žádostí o azyl. "Budou pomáhat v terénu a také školit další personál," řekl Cassar. Část lidí budou přímo zaměstnanci agentury, zejména tlumočníky do ruštiny a ukrajinštiny si EUAA najme v Česku. Mise by měla trvat zhruba rok.

Cassar potvrdil, že ze střední Evropy se na agenturu obrátilo jen Česko. "Po invazi na Ukrajinu jsme vyrazili do Rumunska. Svoje lidi máme momentálně v deseti zemích EU, celkově dva tisíce pracovníků v terénu," upřesnil mluvčí EUAA. 

Vít Rakušan nechal původně negativní stanovisko svého předchůdce vůči agentuře bez komentáře. Zdůraznil jen, že "Česko vždycky v rámci solidarity reagovalo na výzvy pomoci v rámci EUAA a svou pomoc poskytovalo".

"Je politicky krátkozraké a manažersky neprozřetelné podkopávat kvůli ideologii a populismu řešení, která nám můžou být velmi vhod coby zemi uprostřed Evropy. Sami navíc ze spolupráce s okolím a otevřených hranic těžíme," okomentovala to pro Aktuálně.cz analytička projektu České zájmy v EU Helena Truchlá. "Téma migrace se týká celé Evropy bez rozdílu. Je namístě se z tohoto případu poučit," dodala.

Video: Ukrajinští uprchlíci na hlavním nádraží v Praze

Ukrajinští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze | Video: Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Opičí neštovice zatím nejsou ohrožením zdraví světového významu, řekl šéf WHO

Opičí neštovice zatím nepředstavují ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Po zasedání krizového výboru to v sobotu večer uvedl generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Jde o nejvyšší stupeň varování, jaký WHO používá, a v současnosti platí pro covid-19 a dětskou obrnu.

Hodnocení WHO není definitivní a organizace je připravena ho změnit, pokud by došlo k prudkému nárůstu počtu nakažených nebo postižených zemí. Důvodem k větším obavám by byla také mutace viru nebo hromadná nákaza mezi zranitelnými skupinami.

"Jsem hluboce znepokojen šířením opičích neštovic, které byly nyní zjištěny ve více než 50 zemích v pěti regionech WHO, přičemž od začátku května bylo zaznamenáno 3000 případů. Výbor pro mimořádné situace sdílí vážné obavy z rozsahu a rychlosti současného propuknutí nákazy," uvedl v prohlášení Tedros.

První případy opičích neštovic se mimo země jejich běžného výskytu začaly objevovat v polovině května. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zatím potvrdilo přes 3300 případů této choroby ve více než 40 zemích. WHO eviduje přes 3200 případů v padesátce zemí a jedno úmrtí.Ve střední Africe, zejména v Kongu, Středoafrické republice a Kamerunu, WHO od začátku roku zaznamenala 1500 případů nemoci a zhruba 70 úmrtí, uvedl podle AFP ve čtvrtek Tedros.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že přes 80 procent případů opičích neštovic v nynější vlně epidemie připadá na Evropu, infekce se ale rozšířila také do Severní a Jižní Ameriky či Austrálie. Nemoc se objevila rovněž v Česku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy