Češi, pojďte do vesmíru, láká Evropská kosmická agentura. Praha ale platí příliš málo

Helena Truchlá Helena Truchlá
23. 4. 2021 20:29
"Chci být astronautem a letět do vesmíru!" přejí si často děti. Odborníci se shodují, že kdyby se v příštích letech dostal na palubu kosmické rakety Čech, mohlo by je to navnadit, aby o kariéru v prestižním a náročném oboru skutečně usilovaly. Ve vesmíru byl zatím jen jeden Čech, vojenský pilot Vladimír Remek. V roce 1978 strávil týden na sovětské kosmické stanici Saljut.
Země z vesmíru očima astronauta ESA.
Země z vesmíru očima astronauta ESA. | Foto: Reuters

Teď má Česko spolu s 23 dalšími členskými a přidruženými zeměmi Evropské vesmírné agentury (ESA) další příležitost. "Evropská kosmická agentura připravuje výběrové řízení na pozice nových astronautů, hlásit se mohou i čeští kandidáti," píše se v tiskové zprávě tuzemského ministerstva dopravy.

Celkem ESA hledá čtyři nové stálé kariérní kosmonauty a asi dvacítku náhradníků. Zájemci se mohou registrovat až do konce května. Jenže to má háček. Jak mimo záznam přiznávají osoby seznámené s okolnostmi českého vesmírného angažmá, tuzemští kandidáti mají jen velmi malou šanci. Důvodem je fakt, že Česko do ESA posílá příliš málo peněz. 

"Pilotované lety jsou hrazeny z programu ESA E3P. Celkový rozpočet tohoto programu činí 2 miliardy eur (necelých 52 miliard korun), přičemž Česko do tohoto rozpočtu (ročně, pozn. red.přispívá částkou 1,3 milionu eur (33,8 milionu korun). Poměrově se tedy jedná o 0,07 procenta, což je výrazně méně, než by mělo," vysvětluje tiskový mluvčí resortu dopravy František Jemelka. 

Oficiálně se českým zástupcům podařilo vloni v prosinci prosadit, aby výše příspěvku nebo národnost neměla na výběr kariérního kosmonauta negativní vliv.  "Nábor usiluje o lepší zastoupení členských států ESA se středními a malými příspěvky," potvrzuje Erika Verbelenová z tiskového oddělení agentury.  

Mimo záznam ale informované zdroje věří, že konečné rozhodnutí bude politické a s výší příspěvku spojené, protože "ten let za nás nikdo nezaplatí". Organizace totiž funguje na principu takzvané geografické návratnosti. Ta počítá s tím, že čím víc nějaký stát na její fungování vynaloží peněz, tím více se mu vrátí. Jeden kosmonaut vyjde zhruba na miliardu korun ročně, což je mnohem více než český roční příspěvek do programu ESA.

Podle Petra Boháčka, který se kosmické politice věnuje ve výzkumném centru Asociace pro mezinárodní otázky v Praze a jako poradce Pirátů, je to škoda. "U veřejnosti by bylo populární mít vlastního kosmonauta, to by ospravedlnilo nezbytné navýšení finanční podpory pro kosmické aktivity. A ten velký objem financí by se mohl vrátit v zakázkách pro české firmy v oblastech průzkumu vesmíru, jako je těžba na Měsíci či průzkum asteroidů a Marsu," říká s odkazem na zmíněný princip návratnosti.

Zástupce z malého až středně velkého státu

Některý z českých zájemců by se ale mohl stát aspoň náhradníkem. "Vím o řadě velmi kvalitních kandidátů, kteří by šance měli mít velmi vysoké. Typově to jsou vědci a vědkyně nebo pracovníci v kosmickém průmyslu," míní Jan Spratek z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy (Planetum). V minulosti sám působil ve vzdělávací kanceláři ESA.

V případě náhradníků i kariérních kosmonautů platí pravidlo, že by mezi nimi měl být aspoň jeden zástupce nebo zástupkyně z malého až středního státu. Země jako Německo, Itálie nebo Francie, které se na rozpočtu programu pilotovaných letů do vesmíru podílejí víc než patnácti procenty, mají totiž místo v podstatě jisté. Jediným předpokladem je, že se za ně přihlásí dostatečně kvalifikovaný kandidát. Je to odměna za velmi vysoké a pro Česko i řadu dalších zemí prakticky nedosažitelné platby. Ty přesahují sto milionů eur ročně. 

Nyní je zástupcem menších zemí dánský astronaut Andreas Mogensen, a pokud by se za něj hledala náhrada, teoreticky by to Česku nahrávalo. V zákulisí se ale hovoří spíš o jiných zemích: jednou z nich je Polsko, které sice do ESA například vloni poslalo méně peněz než Česko, víc jich ale vyčlenilo právě na lety s lidskou posádkou. V úvahu by přicházelo třeba i Rakousko nebo Norsko.

Evropská kosmická agentura

ESA, European space agency, Evropská kosmická agentura

Je mezinárodní organizací založenou v roce 1975. Sídlí v Paříži, a nemá nic společného se strukturami Evropské unie. Má 22 členských států a dva přidružené. Česko bylo v roce 2008 prvním členem ze střední a východní Evropy. 

ESA vybírá astronauty poprvé od roku 2008, ve stejném roce se k agentuře připojila také Česká republika. Aktuální výběrové řízení poběží až do příštího října. Úspěšné astronauty čekají výpravy na oběžnou dráhu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Jeden z už dříve vybraných zájemců ESA, Francouz Thomas Pesquet, se k ní vypraví shodou okolností na konci příštího týdne. 

Česko se soustřeďuje na technologie

Česko se zatím soustřeďuje spíš na technologie, které se v kosmonautice využívají. "Sem patří například celá oblast optických systémů od detektorů po lasery, což je takové vědecké dědictví Česka s obrovským potenciálem," říká analytik Boháček. 

Když letos v únoru startovala do vesmíru sonda ESA Solar Orbiter, vznikala právě v Česku zrcadla pro její teleskop METIS. Češi se podíleli i na vzniku řídicího softwaru, elektroniky a napájecího zdroje pro vybrané přístroje. "Účast v kosmických programech ESA je pro české firmy vstupenkou k technologicky a finančně náročným projektům," míní Jemelka z resortu dopravy. 

Slabinou je ale i bez ohledu na velmi specializovaný astronautský program nedostatek českých pracovníků. Momentálně jich tam působí sedm. ESA přitom nabírá pracovníky průběžně. "Mimo očekávané pozice v inženýringu, vědě nebo zpracování kosmických dat je potřeba zaplnit i velmi specifické pozice ve vesmírném marketingu nebo vzdělávání," dodává Jemelka. 

Video: Přistání měkké, let krásný. Pak Muskovu raketu zachvátily plameny

Zkušební let prototypu rakety Starship společnosti SpaceX podnikatele Elona Muska skončil na třetí pokus úspěšným přistáním. Pak ale došlo k výbuchu. | Video: Reuters, SpaceX, NASA
 

Právě se děje

Aktualizováno před 31 minutami

Po střelbě v Liberci zemřela žena a také muž převezený do nemocnice

Po sobotní střelbě v Liberci podlehla žena na místě zraněním, muže lékaři resuscitovali a přepravili s těžkým zraněním do nemocnice, řekl mluvčí zdravotnické záchranné služby Michael Georgiev. Případ si převzali krajští kriminalisté. Televize CNN Prima News uvedla, že zemřel i zraněný muž.

"Mohu potvrdit, že na místě byly dvě osoby. Žena byla několik desítek minut resuscitovaná, ale resuscitace byla bohužel neúspěšná, utrpěla zranění neslučitelná se životem," uvedl Georgiev. "Druhým pacientem byl muž, který byl také několik desítek minut resuscitován, tato resuscitace byla úspěšná a pacient byl transportován do liberecké nemocnice na traumacentrum," řekl mluvčí záchranky. Podle Primy muž zemřel po převozu do nemocnice.

Událost se stala v Rudolfovské ulici v sobotu odpoledne. Policie informovala o zásahu s tím, že nebezpečí osobám v okolí nehrozí. Kriminalisté příčiny a okolnosti střelby na místě vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy