Češi "paštikáři" zachraňují sezonu, pochvalují si Chorvaté. Stereotyp se ale mění

Helena Truchlá Helena Truchlá
13. 7. 2020 5:30
Češi v Chorvatsku sice neutrácí ze všech nejvíce, místní si jich ale přesto cení. "Přijeli jste po druhé světové válce, přijeli jste i po koronaviru. Jste loajální, proto vás máme rádi," svěřují se podnikatelé z Jadranu. Tuzemské turisty do země přitahuje kromě jazykové blízkosti a čistého moře také gastronomie, vadí jim ale drahé hotely, vyplývá z analýz, které si nechali zpracovat Chorvaté.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Pula (od naší zpravodajky) - "Já jsem tu letos na dovolené po padesáté čtvrté," vypráví se smíchem Zdenka Šámalová. Sedí v kavárně jednoho z hotelových komplexů na chorvatské Istrii. Je už krátce před polednem, ale Šámalová teprve dopíjí šálek ranní kávy. Kolem jdoucí číšník na ni mává a zdraví ji jménem. Je očividné, že je tu dobře známá.

Zdenka Šámalová.
Zdenka Šámalová. | Foto: Helena Truchlá

Pětašedesátiletá Češka jezdí na Jadran už desítky let. "Před revolucí jsme cestovali do Jugoslávie, jak jen to šlo. Pak s cestovkou, to jsme projeli celé západní pobřeží Splitu. V roce 1991, když se nám narodilo třetí dítě, jsme jeli poprvé sem, protože je to nejkratší cesta. A od té doby jsme tu každý rok, většinou dvakrát," popisuje.

O svých každoročních cestách si vede záznamy do malého zápisníku s koženými deskami. "(Píšu si), co jsem brala s sebou, kudy jsme jeli," říká a listuje hustě popsanými stránkami. Pamatuje si přesně i to, jak se proměňovalo jejich dovolenkové stravování. Vždy totiž bydleli v apartmánu s kuchyňkou.

"Dřív jsem zavařovala jídlo s sebou. Za posledních pět deset let tu ale vyrostlo hodně marketů, ve kterých je výběr větší než doma, v sýrech, uzeninách, zelenině… Rozdíly v ceně nejsou zas tak velké. Takže už nevozím nic," dodává. Pochvaluje si také kvalitu silnic, která cestu na jih oproti minulým rokům zrychluje a zpříjemňuje. 

Paštiky a řízky naložené na cestu k moři vystřídaly čerstvé ryby a mořské plody, které v chladicí tašce naopak putují do Česka. "Děti si sem občas vozí gril. Ráno nakoupí na trhu a pak si to připravují k večeři," dodává Šámalová. Stejně jako dříve i nyní ale s příbuznými aspoň jednou denně navštíví místní restauraci.

I těch na pobřeží za poslední roky přibylo, včetně luxusních. Pro ilustraci: zatímco v Česku jsou nyní dva podniky oceněné prestižní hvězdou gastronomického průvodce Michelin, Chorvatsko jich má sedm, a to většinu na Jaderském pobřeží. 

Loajální Češi

Do země nyní jezdí víc Němců i Slovinců, průměrná česká útrata zaostává za tou německou nebo britskou - stejně jako příjmy. Jak ale říká Gordana Tripkovićová, majitelka cestovní agentury, i Češi si v posledních letech na dovolené dopřávají stále častěji luxusnější ubytování a lokality.

"Třeba Američané tu nechají ještě víc peněz než Němci. Znamená to ale, že se máme zaměřit jen na ně? To není rozhodující, Čechy máme rádi, protože jsou loajální," říká Tripkovićová. Řada z jejích klientů se prý na místa v Chorvatsku vrací pravidelně. Země zůstává na čelných příčkách žebříčku nejčastěji navštěvovaných turistických destinací Čechů.

Čech v Chorvatsku

Průměrně je mu 39 let, má středoškolské nebo nižší vzdělání. Do Chorvatska jede za odpočinkem (67 procent dotázaných) a užívat si jídla a pití (29 procent). Spíš ho zajímají přírodní (27 procent návštěvníků) než kulturní (9 procent) pamětihodnosti. Autobusem se k moři dopravuje dokonce častěji než místní z vnitrozemí - tuto možnost volí necelá desetina Čechů. Stejný podíl se rád věnuje potápění.

Podle statistik záhřebského Institutu pro turismus Češi na dovolené utratí za den průměrně přes 70 eur (v přepočtu asi 1800 korun). Částka zahrnuje cenu ubytování, ale nejsou v ní započteny náklady na cestu do Chorvatska a zpátky.

Je to v přepočtu zhruba jen o 130 korun méně, než jsou ochotni platit Němci. Slováci i Poláci v žebříčku zaostávají, naopak vedou Američané (s denní útratou v přepočtu až čtyři tisíce korun), Britové a Rusové.

Pozn.: Čísla jsou za rok 2017, novější statistiky ještě nejsou zpracované. 

To zdůrazňuje také Tonči Lalić z turistické kanceláře města Makarská, oblasti tradičně vyhledávané právě Čechy. "Vy jste naši nejvěrnější hosti. Byli jste první turisté po druhé světové válce, dokonce jste tady na Makarské postavili první hotely. Po válce v 90. letech jste to byli zase vy, kdo přijel jako první. A teď po koronaviru - Češi zase přijeli," vysvětluje. 

Z analýzy, kterou si nechalo vypracovat Chorvatské turistické sdružení, vyplývá, že Čechy do Chorvatska přitahuje zejména čisté moře, krátká doba cestování do cílové destinace, jazyková i kulturní blízkost a gastronomické zážitky.

Vývoj počtu turistů a noclehů českých hostů mezi roky 1989 a 2018.
Vývoj počtu turistů a noclehů českých hostů mezi roky 1989 a 2018. | Foto: Hrvatska turistička zajednica

Lalić nyní Čechy běžně potkává v restauracích a kavárnách i na Makarské, která patří spíše k levnějším destinacím. "Jestli ale šetří, tak to chápu. Tady je dráž než u vás, a když jedu na dovolenou třeba do Francie, taky nechodím tolik jíst ven," podotýká.

Podle analýzy chorvatské asociace jsou čeští hosté, zvyklí na ubytování v hotelích, v Chorvatsku nespokojení kvůli vyšším cenám ve srovnání s Řeckem, Egyptem nebo Bulharskem. "Čechům chybí tříhvězdičkové hotely, parkovací místa v letoviscích i atrakce pro děti, jako jsou například akvaparky," hodnotí analytici.

Podle Laliće si naopak Češi zvykli v Chorvatsku chodit na pivo, stejně jako doma. "Hodně často je potkávám někde nad sklenicí. Kupodivu si chválí i to chorvatské, které nám nechutná," popisuje mírně nevěřícně. 

Náš Jadran je i váš Jadran

Že se vnímání českých turistů na Jadranu proměnilo, ukazují také zprávy z chorvatských médií. "Z hostů s paštikou na pláži se stali zachránci sezony, ale také megainvestoři," popisuje například server Dnevnik cestu prvního vlaku společnosti RegioJet z Prahy do istrijské Rijeky. Právě v tomto asi 130tisícovém městě česká developerská skupina JTH teplického podnikatele Jaroslava Třešňáka nyní staví luxusní hotel za asi 80 milionů eur (v přepočtu 2,1 miliardy korun). Sídlit v něm bude jedna z poboček řetězce Hilton. 

Obnovou nedávno prošel také komplex, ve kterém se už roky ubytovává Zdenka Šámalová, posledních bezmála 20 let v tom samém pokoji. "Je to pro nás druhý domov. Přijedu znovu," uzavírá opálená žena. A podobně emotivně ukončuje rozhovor také Tonči Lalić z Makarské. "Podle mě by se tady českým turistům mohl postavit památník. Náš Jadran je i váš Jadran," ujišťuje.

Video: Skládají tady o nás písně, vypráví Češka z chorvatského Dubrovníku

Máme tu výsadní postavení, na jaře situace vypadala beznadějně, Češi jsou ještě víc vítáni než v jiných letech, letos to vypadá na ideální dovolenu. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tenisové US Open snížilo kvůli koronaviru dotaci o čtyři miliony

Pořadatelé tenisového US Open snížili kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru celkovou dotaci turnaje na 53,4 milionu dolarů (asi 1,18 miliardy korun), což je o téměř čtyři miliony méně než loni. Vítězové grandslamu, který se v New Yorku uskuteční bez diváků, si odnesou rovné tři miliony dolarů (zhruba 66 milionů korun) a oproti loňsku si pohorší o 850 tisíc.

Naopak se o pět procent zvýšila odměna za první kolo na současných 61 tisíc dolarů (1,3 milionu korun), další dvě kola zůstávají beze změny (100 a 163 tisíc dolarů). Teprve od další fáze se budou částky snižovat. Ještě více se škrty dotknou čtyřher, jejichž vítězové si odvezou jen 400 namísto loňských 740 tisíc dolarů.

Startu na US Open, jež má za přísných hygienických podmínek začít poslední srpnový den, se už vzdali světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová či dvojka Španěl Rafael Nadal. V hlavní soutěži je i deset Čechů v čele s Karolínou Plíškovou a Petrou Kvitovou.

Ženy se po pětiměsíční koronavirové pauze vrátily na okruh v tomto týdnu v Palermu. Pro muže bude první akcí od březnového přerušení sezony srpnový Western & Southern Open, který byl kvůli pandemii přeložen ze Cincinnati do New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Arsenal kvůli dopadům pandemie zrušil 55 pracovních míst

Londýnský fotbalový klub Arsenal zrušil kvůli ekonomickým důsledkům pandemie koronaviru 55 pracovních míst. Do finančních potíží se vítěz Anglického poháru dostal po výpadku příjmů mimo jiné z televizních práv, prodeje vstupenek a komerčních aktivit. Hráči a vedení sice přistoupili v průběhu přerušené minulé sezony na snížení platů, před tou další je ale nutné přistoupit k dalším úsporám, oznámil klub, který se letos nekvalifikoval do lukrativní Ligy mistrů.

"Náš cíl je chránit co možná nejdéle pracovní pozice a základní platy, ale bohužel jsme se ocitli v situaci, že musíme přistoupit k propuštění 55 zaměstnanců," uvedl klub na svém webu.

Ke škrtům se vedení odhodlalo vzhledem k nejisté situaci v následující sezoně. "V současnosti to vypadá tak, že na začátku sezony nepřivítáme na stadionu žádné fanoušky a potom se jich bude moci vrátit jen omezené množství. To se projeví na příjmech ze vstupného, sponzorských peněz i z televizních práv. Globální ekonomické prognózy jsou také velmi nepříznivé," dodal klub.

Zdroj: ČTK
Další zprávy