Černé září bylo bratrovražedný boj. Král Husajn udeřil na Palestince

Martin Novák Martin Novák
17. 9. 2020 7:21
Největší bitvu nesvedli Palestinci s Izraelem, ale s Jordánskem. Je tomu právě 50 let, co se v metropoli Ammánu a dalších městech postavily dvě arabské armády proti sobě.
Jásir Arafat jako šéf Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) v Jordánsku v roce 1970.
Jásir Arafat jako šéf Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) v Jordánsku v roce 1970. | Foto: Profimedia.cz

Před půl stoletím, 17. září 1970, vojska jordánského krále Husajna zahájila ofenzivu proti jednotkám Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), které se staly státem ve státě a postupně přebíraly moc v království. Pokus o svržení krále byl na spadnutí.

Intenzivnímu konfliktu, který trval déle než týden, Palestinci říkají Černé září. Byl to bratrovražedný boj, protože zhruba 60 procent obyvatel Jordánska mělo v té době palestinský původ.

Příslušníci palestinských militantních skupin při pouličních bojích v Ammánu v září 1970.
Příslušníci palestinských militantních skupin při pouličních bojích v Ammánu v září 1970. | Foto: Profimedia.cz

Konec 60. let se nesl ve znamení radikalizace Palestinců. Od roku 1968 vedl hlavní složku OOP - hnutí Fatáh - Jásir Arafat. Jeho muži útočili na Izrael hlavně z území Jordánska, kladli miny na izraelské silnice.

Izraelci při odvetných akcích zase ničili jordánskou infrastrukturu. Jordánský král Husajn palestinské ozbrojence v království původně toleroval, ale začali mu přerůstat přes hlavu. Vybírali výpalné od jordánských obchodníků a podnikatelů, chodili po ulicích se zbraněmi, neřídili se žádnými zákony.

V roce 1970 situace eskalovala. Palestinci spáchali neúspěšný atentát na krále a během tří dnů mezi 6. a 9. zářím 1970 organizace s názvem Lidová fronta pro osvobození Palestiny unesla do Jordánska tři letadla: TWA letící z Frankfurtu do Curychu, Swissair na lince z Curychu do New Yorku a stroj britské společnosti BOAC mířící z Bahrajnu do Londýna.

Král jmenoval premiérem generála Muhammada Daúda a 16. září dal Palestincům ultimátum: složení zbraní, nebo boj. Ráno 17. září začalo jordánské dělostřelectvo a tankové jednotky útok, paradoxně proti vlastní metropoli Ammánu. Tvrdé pouliční boje trvaly několik dní, zahynulo nejméně pět tisíc lidí. Zhroutilo se zásobování vodou a elektřinou.

Jednali i Američané a Sověti

Spojené státy a Izrael se připravovaly na možnost, že král prohraje a Organizace pro osvobození Palestiny ovládne Jordánsko. V takovém případě izraelská armáda plánovala svůj vlastní útok na Ammán, ačkoliv bylo nemyslitelné, že by se monarchie udržela díky izraelskému zásahu.

O tři dny později, 20. září, se situace krále Husajna ještě zhoršila. Na pomoc OOP se vydaly konvoje syrské armády. Syřané dobyli část severního Jordánska a postupovali k Ammánu.

Foto: Aktuálně.cz

Americké letadlové lodě Independence, Saratoga a John F. Kennedy mezitím kotvily ve východním Středomoří, připravené na možný zásah, případně na evakuaci královské rodiny. Na turecké základně Incirlik byla nachystaná americká dopravní letadla C-130 Hercules, dokonce i americké jednotky v západním Německu měly pohotovost.

Vrcholila také zákulisní diplomatická jednání. Ministr zahraničí USA William Rogers telefonoval do Moskvy, aby Sověti donutili Sýrii stáhnout se, v opačném případě hrozil vážný konflikt. Sám král Husajn podle mnohem později odtajněných depeší žádal Británii a Spojené státy o letecké údery na palestinské základny a syrské vojáky.

K rozsáhlé válce chybělo málo

O vítězství krále Husajna a jeho politickém přežití nakonec rozhodl fakt, že v obavách z amerického a izraelského protiútoku nenasadila syrská armáda letectvo. Tomu tehdy velel generál Háfiz Asad, pozdější syrský prezident a otec současného prezidenta Bašára Asada.

Jordánské armádě se podařilo ve velkých městech odpor OOP přece jen zlomit a Syřané se bez letecké podpory stáhli. Arafat a král podepsali 24. září dohodu o příměří, i když na některých místech boje pokračovaly. Izraelci a Američané nezasáhli, ale chybělo k tomu málo.

Jordánský král Husajn
Jordánský král Husajn | Foto: Zohrab / Kinghussein.gov.jo / Public domain

Hořká porážka ale zrodila další palestinský radikalismus a hněv. Vznikla organizace nazvaná přímo Černé září, která v roce 1972 provedla teroristický útok na izraelské sportovce během olympijských her v Mnichově. Palestinské teroristické skupiny pak ohromily svět dalšími akcemi: únosem letadla Air France do ugandského Entebbe či masakry cestujících na letištích v Římě a Vídni v roce 1985. Pojem Černé září je natrvalo spojen s krveprolitím a násilím.

Msta stihla i jednoho z nejvyšších představitelů Jordánska - 28. listopadu v lobby hotelu Sheraton v Káhiře člen Černého září zastřelil jordánského premiéra Vasfího Tala. Ten se pokoušel proti útočníkovi vytáhnout vlastní revolver, ale nestihl to.

Král Husajn v roce 1995 podepsal mírovou smlouvu s Izraelem a Jordánsko se stalo po Egyptu druhou arabskou zemí, která diplomaticky uznala židovský stát. Čtyři roky nato král podlehl rakovině.

Na mír mezi Palestinci a Izraelem se stále čeká, poslední vývoj je ale přece jen optimistický: v úterý uzavřely ve Washingtonu dohodu o diplomatických vztazích s Izraelem další dvě arabské země. Spojené arabské emiráty a Bahrajn. V noci na středu však letadla izraelské armády opět ostřelovala cíle v palestinském Pásmu Gazy, odkud radikálové v úterý vypálili na izraelské území několik raket.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Čína rozšiřuje detenční tábory pro Ujgury. Nová analýza odhalila 60 zařízení, dalších 14 je ve výstavbě

Čína podle nové zprávy australské organizace ASPI (Australian Strategic Policy Institute) rozšiřuje svoji síť detenčních center, v nichž jsou drženi příslušníci ujgurské menšiny, píše dnes BBC. Podle ASPI se v provincii Sin-ťiang na západě Číny nachází patrně 380 takovýchto zařízení, což je o 100 více, než se odhadovalo dříve. Stejný australský institut již dříve upozorňoval, že Čína nutí tisíce Ujgurů pracovat v továrnách, které dodávají výrobky světovým značkám.

Čína argumentuje tím, že se v Sin-ťiangu snaží bojovat proti chudobě a nábožensky motivovanému terorismu, a tvrdí, že lidé v zařízeních dostávají pracovní školení, které jim zlepšuje vyhlídky na profesní uplatnění.

Například list The Washington Post ale detenční centra, jimiž podle lidskoprávních organizací prošel nejméně milion lidí, nazval koncentračními tábory. O jejich přibližné podobě si lze udělat představu z videa natočeného potají přímo v zařízení jedním ze zadržených ujgurských mužů a nedávno zveřejněném na portálu BBC.

Nová analýza ASPI vznikla na základě satelitních snímků, rozhovorů s očitými svědky, zpráv v médiích i oficiálních dokumentů. Přes 60 z nově odhalených zařízení vzniklo mezi červencem 2019 a červencem 2020, dalších 14 je stále rozestavěných. Asi polovina ze všech nových center má vysoké zabezpečení, což by mohlo podle autora zprávy Nathana Rusera vypovídat o jejich posunu k vězeňskému charakteru. Ruser také uvádí, že výsledky zprávy jsou v rozporu s tvrzeními oficiálních čínských představitelů o tom, že všichni "zaškolovaní program do konce roku 2019 ukončili".

Zdroj: ČTK
Další zprávy