Brusel - Zatím nejčernější varování týkající se změn klimatu je na světě. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) dnes v Bruselu shrnul výsledky mnohaletého bádání expertů do "kuchařky" určené těm, kdo mají moc ovlivňovat veřejnou politiku.
Zpráva, která má být zároveň výzvou k činům, líčí rozsáhlé a většinou negativní dopady na ekosystémy planety, na ekonomiku a na zdraví lidí.
Hlavní body zprávy OSN o dopadech oteplování - NAJDETE ZDE
Studie, jejíž závěrečné znění se stalo předmětem dlouhých jednání mezi zastánci radikálního pohledu na věc na jedné straně, a jejich umírněnými kritiky na straně druhé, jasně ukazuje, že změny klimatických podmínek zásadním způsobem mění život na jednotlivých kontinentech.
Chudé země na tom jsou nejhůře.
Sucho, povodeň...
"Zjistili jsme, že dopad klimatických změn na život je mnohem zásadnější, než se dosud předpokládalo," prohlásil předseda IPCC Radžendra Pačauri.
Změna klimatu na A.cz
- Změny klimatu: Nepřehánějte, prosí vědci
- Nové Kjóto - důkazů o oteplování přibývá
- Navzdory Bushovi Američané Kjóto plní
Panel OSN
Panel IPCC ustavila OSN v roce 1988.
Závěrečný dokument, který shrne poznatky tří letošních zpráv, bude přijat 16. listopadu ve Valencii.
Světová pohoří jako Himaláje, Skalisté hory, Andy či Alpy doposud tvořila bezedné zásobárny pitné vody.
Tání ledovců způsobené vysokými emisemi skleníkových plynů však pokračuje. Nedostatkem vody jsou tak ohroženy všechny kontinenty a více než miliarda lidí.
Na druhou stranu se zvyšuje počet oblastí, které se stále častěji musí vyrovnávat s rozmary počasí. Sucho, hurikány i smrtonosné záplavy znepříjemňují život všude na světě.
Chudé země potřebují pomoc
Kromě přímých důsledků, jakým bude například pro Bangladéš ležící v malé výšce nad mořem v ústí Gangy zvyšování mořské hladiny, hraje důležitou roli také nedostatek prostředků potřebných na přizpůsobení se změnám.
"Obecně bude platit, že čím chudší země, tím horší pro ni důsledky klimatických změn budou," řekl český zástupce na jednání, klimatolog Jan Pretel.
S Evropou v čele
Jednání o dopadech změny klimatu se přitom neúměrně protahovala. Víc než o faktickou stránku věci šlo však o "jazyk dokumentu".
"Chceme, aby byl jasný a neumožňoval různé interpretace, jako tomu bylo u pařížské zprávy. Jde se slovo za slovem, mění se celé pasáže, přibývají tabulky, ale duch původního návrhu zůstává," popsal jednání Pretel.
Boj proti klimatickým změnám vede opět hlavně Evropa.
"Zatímco Evropané chtějí vyslat jasný signál k boji proti oteplování, zástupci USA přesná čísla odmítají," potvrdil jeden ze zástupců panelu francouzské agentuře AFP.
Některé části dokumentu se nelíbily také Rusku a Číně, která má se znečišťováním a nedodržováním ekologických standardů nemalé problémy.
Tisíce stránek studií
Vlastní vědecký podklad pro dnes zveřejněnou zprávu čítal 1400 stránek a je dílem tisícovky vědců.
Výsledky jednání mají sloužit jako doporučení pro politiky, jak čelit klimatické změně.
Budou předloženy například červnovému summitu skupiny G8, kterého se zúčastní i americký prezident George Bush, jehož vláda ustoupila od kjótského protokolu o omezení emisí skleníkových plynů.
